Bojiště bylo to, co je vždy spojilo dohoromady. Kde jinde se dá vidět, aby stovky punkerů tančily na Martu Kubišovou nebo Ivana Mládka (20. ročník)? Kde jinde mít stovky kapel z Čech i zahraničí na jednom místě? Na Bojišti. Na Bojišti po jedenadvacáté, se začátkem ve čtvrtek 21. srpna a s věnováním obětem 21. srpna 1968.

Magická jedenadvacítka je posledním rokem Na Bojišti. Ten příští se všechno přesune k místu zvanému Na Prachárně, které organizátoři dlouho vybírali. Jejich hlavním zájmem bylo nepořádat festival na jednolité placce, jako probíhají ty ostatní. Až nalezli Prachárnu u Volanova.

A teď zpátky k letošnímu ročníku. Na prknech Trutnova, která nikdy nezdobily reklamy ani jiný komerční účel, vystoupí syn samotného krále reggae Boba Marleyho Stephen Marley, který tento rok získal cenu Grammy za reggae desku roku. Čtyři takové ceny už získal za produkci.

Na festival dorazí sám „Winnetou“

„Hudební program doplní například američtí Soulfly a jedna z nejtvrdších ska kapel Woodo Glow Skulls. Dále garážový punk dneška The Subways,“ sdělil organizátor festivalu Martin Věchet.

Trutnovský festival nabízí každý rok svým návštěvníkům nepřeberné množství hudebních interpretů, a to na čtyřech různých pódiích. Od rocku a punku přes reggae, ska až po funky, jazz či folk.

Každým rokem zde nechybí ani undergroundové zastoupení. I letos zahrají Psí vojáci, Velvet Underground revival či Plastic People of the Universe a další. Na podiu svoji show rozjedou určitě Monkey Business, Skyline, Jiří Schmitzer, Hudba Praha, –123 minut i Fanfare Transilvania, kteří hrají naturální balkánskou dechovku z ulic a návsí Rumunska. Jejich trubky v loňském roce roztančily desetitisícový dav i v časných ranních hodinách.

Zvláštní návštěvou v Trutnově bude i samotný představitel legendárního indiána jménem Winnetou Pierre Brise. Svou návštěvou poctí hlavní podium tradičně i Václav Havel.

Jisté je, že atmosféra posledního Bojiště bude cítit na každém kroku. Neboť jak sám říká Václav Havel: „Lidé nejezdí do Trutnova jen na kapely, ale i potkat sami sebe.“ A to je pravda. Takovou atmosféru, jako má Trutnov Open Air Music Festival, jen tak někde člověk neucítí. Nekomercializace festivalu mu dokázala udržet správnou tvář, a to jen díky tomu, že se sem lidé stále a rádi vrací.