Nacházejí se v jeho speciální podzemní klenotnici, která je určena právě k prezentaci mimořádně cenných artefaktů. Ty sem zapůjčilo devět českých biskupství, diecézí a muzeí.
Klenoty, které jinde nejsou k vidění
„Je začátek turistické sezony a my prakticky už po čtyři roky vždy v tomto období návštěvníkům připravujeme tematicky ucelenou výstavu mimořádně zajímavých památek, které si zasluhují být v této klenotnici, která je k tomu účelu mimořádně zdařilá," řekl včera pro Deník historik muzea Miroslav Cogan. Podle něj totiž především církevní relikvie, zhotovené nejlepšími klenotnickými mistry z tehdejší Evropy i Čech, představují to nejhodnotnější, co bylo dosud řemeslně vytvořeno. Tato díla snesou i dnešní přísná měřítka současných kritiků.
„Výstava těchto předmětů není zcela obvyklá. Až na kříž a pažové relikviáře jsou všechny ostatní věci kvůli své hodnotě uloženy jen v depozitářích. Normální návštěvník se s nimi nesetká, a proto můžeme právem hovořit o vystavení pokladu," dodal Miroslav Cogan.
Upozornil, že mezi turnovským muzeem a diecézemi vznikla jakási spolupráce, protože jim jejich odborní pracovníci na oplátku pomohou určit použité drahé kameny, v některých případech i autorství dávno zapomenutých mistrů. Rovněž v turnovské šperkařské škole byla opravena monstrance, která bude součástí výstavy.
Za skutečné poklady vystavené předměty označil i archeolog muzea Jan Prostředník. „Byly nalezeny v zemi, ukryty v jednom okamžiku, což je důležité pro samotný nález. A můžeme je rozdělit na dvě základní skupiny. Jednu nazýváme obětinami a házely se do řek, do pramenů, nebo byly obětovány při různých obřadech. Jde například o bronzové předměty z Luštěnic od Mladé Boleslavi, pak nákrčníky, hřivny, zejména dýky, které byly pravděpodobně zatnuty do země, asi v rámci nějakého smírčího obřadu při uzavření míru," přiblížil archeolog.
Druhou skupinou jsou ty, u kterých se s vyzvednutím počítalo. To byly většinou majetky bohatších lidí, kteří je ukryli třeba v dobách nebezpečí, nicméně v pohnuté době zahynuli a jejich cennosti už pak zůstaly v zemi. Takto máme už devět set depotů z pravěku a období raného středověku na území Čech," konstatoval Jan Prostředník.
Nejzajímavější je zlato
Pro návštěvníky budou podle jeho názoru nejzajímavější předměty ze zlata. Patří mezi ně zlaté dráty v podobě osmiček z Hradce Králové, nebo oválné od Mladé Boleslavi, které datují do období mladší až počátku doby bronzové. Usuzuje se, že mohly být směnným ekvivalentem, nebo nachystanou surovinou pro tehdejší šperkaře.
„Nejzajímavější na tom je, že v dnešních možnostech nelze udělat jejich repliku, protože neznáme technologii výroby. Pokusíme se zjistit ryzost použitého zlata, ale na technologii staré výroby si ze současníků pravděpodobně už nikdo netroufne," odhadl Jan Prostředník.
Nakonec se přiznal, že nejhorší pocit měl ve chvíli, kdy manipuloval s pokladem nejmladším. Šlo o majetek německé rodiny, která zřejmě na jaře v pětačtyřicátém roce utíkala z našeho pohraničí zpět do tehdejšího Německa.
„Asi se chtěli po uklidnění válečné vřavy do bydliště vrátit a započít nový život. O svůj záhy všichni přišli a jejich pracně nashromážděný majetek je němým svědkem tehdejšího dění v depozitu muzea," posteskl si Prostředník.
Otakar Grund