VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žasneme, ale svůj program máme stále nabitý

Sedmihorky /ROZHOVOR/ - Legendární vokální soubor Spirituál kvintet zpívá a hraje více jak padesát let. V sobotu se představí na folkovém festivalu v Sedmihorkách.

24.6.2011
SDÍLEJ:

Spirituál kvintet.Foto: DENÍK

Neuvěřitelnou již padesátou sezónu hrají Spirituál kvintet, právem považováni za legendární seskupení české vokální a folkové scény. Bez ohledu na svůj název dnes šestičlenná sestava komunikuje s posluchači skrze svoje písničky. Již od roku 1960. A nic nenapovídá tomu, že by se tato situace měla změnit.

Třebaže na přelomu roku opustila soubor jeho výrazná osobnost, zpěvačka Irena Budweiserová, ostatní členové se stále mají čile k světu. Důkazem je i skutečnost, že jen na Facebooku mají stránky Spirituál kvintetu skoro tisícovku příznivců. Svoji dlouhou a hudebními perlami posázenou cestu navíc členové souboru zdokumentovali i prostřednictvím dosud nejobsáhlejší kompilace.

Tuto sobotu se Spirituál kvintet představí na folkovém festivalu, který se pořádá v rámci prvního dílu Sedmihorského kulturního léta. S jeho zakladatelem a šéfem Jiřím Tichotou jsme se tak ohlédli za kulatým výročím své existence, k němuž výpravný 4CD komplet 1960 – 2010 nadělilo souboru vydavatelství Supraphon.

Ohlédnete–li se, jste pyšný na to, co vše Spirituál kvintet dokázal?
Pyšný ne, celou dobu máte pochybnosti o tom, co děláte, zda se neopakujeme, jestli jsme aktuální. Ohlížíme se tedy spíše za kolegy, vzpomínáme na situace, ve kterých písničky vznikaly, situace, ve kterých jsme je zpívali, na proměny, kterými společnost za tu dobu procházela… Žasneme, že máme plný koncertní program a většinou plno, často vyprodáno. Navíc nám rozumí i v cizině, kam jsme po listopadu 1989 mohli začít vyjíždět. S tím jsme nepočítali. To vše nám dává onu „smělost“ vydat po 50 letech 4CD se současnými i minulými písničkami. A doufáme, že si najdou své posluchače.

Sám jste vystudoval muzikologii; netáhlo vás to tedy spíše k takzvané vážné hudbě, ke klasice?
Skutečně jsem vystudoval muzikologii a 23 let jsem pak s velkou chutí učil hudební vědu. Je pravda, že jsem dostával řadu nabídek z tohoto oboru. Jeden příklad: spoustu let jsem jako mandolinista spolupracoval s Pražskými madrigalisty. Když se profesor Venhoda rozhodl ukončit aktivní činnost, nabízel mi, abych po něm madrigalisty převzal. Moc by mě to těšilo, vždyť to byla ta hudba, pro kterou jsem šel na muzikologii! Jenže v té době už Spirituál kvintet živil 5 rodin, a když počítám i techniky, tak šest.

V anotaci nového výběru je napsáno, že jste písničky občerstvili do optimální podoby; co to znamená?
Ty písničky byly natáčeny v různých dobách, v různých studiích a technikou, která dneska už kulhá. Takže Petr Kocfelda je jednu po druhé vzal a ve studiu znovu zmasteroval. Má zkušenosti i perfektní vybavení (mimochodem – právě on točil naši první desku Písničky z roku raz dva). Jednotlivé písně tak trochu vylepšil, ale hlavně „srovnal“ tak, aby žádná dynamicky nevyčnívala, aby všechny měly podobnou barvu, aby celá krabička byla při poslechu jednolitá.

Zmínil jste vaše první LP z roku 1973. To ale paradoxně neobsahovalo vůbec žádné spirituály!
Šanci natočit naše první LP jsme dostali po dvanácti letech činnosti. Vybrali jsme pro něj písničky z rudolfinské Prahy, čerpali jsme z jejich loutnových záznamů. Tahle hudba nebyla známá ani mezi odborníky, šlo o tabulatury jednoho tehdejšího studenta, které po dlouhá léta nikdo nevyluštil. Nechtěli jsme natočit album s převzatými hity typu Zelené pláně nebo Ghetto, i když jsou krásné a mají i krásné české texty.

A prozraďte – hrozilo za ty desítky let někdy dokonce rozpuštění, rozpad vaší kapely?
Každého z nás za ta léta mnohokrát napadlo, jestli už toho není moc… Ale vždycky jsme nakonec odehráli další koncert a měli jsme pocit, že lidi mají radost, když jim hrajeme a když si s námi mohou zazpívat. To nás vždycky nakonec přimělo k tomu, že – i přes určitá zvažování či pochyby – jsme tu dál, vydáváme nové desky a zpíváme lidem až dodnes.

Radek Strnad, Ivan Šiler

24.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eva Samková

Nést českou vlajku? Byla by to čest, ale jsem moc mladá a přihlouplá

Milan Luštinec začínal na koleni v garáži, měl smůlu na společníky. V těžkých začátcích ho zachránila objednávka na sto snowboardů od rakouské firmy, na jehož zástupce vydržel čekat čtyři hodiny na smluveném místě v hotelu.
22

Lyže pro Horskou službu vyrábějí v žacléřské fabrice

Hrazdira: Ve Vrchlabí nám duel nevyšel, ale na Trutnov jsme chtěli vletět

Dvůr Králové - Už dvě okresní a tím pádem i krajská derby se stihla odehrát v rámci úvodních dvou kol druhé hokejové ligy.

Ve středu představíme prvňáky ze ZŠ Domcích, Batňovic a Dubence

Trutnovsko - Ve středu 20. září přinese Krkonošský deník čtenářům druhý díl svého nového seriálu Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení.

Farmářská řehole má vzpruhu

Špindlerův Mlýn - Šestiletý projekt Life Corcontica přinesl obnovu 490 hektarů vzácných krkonošských luk, nejvýše položených na českém území.

Slon dohrál hokejové derby. Fanoušci na něj pověsili ukradené choreo

Trutnov, Dvůr Králové - Oblíbený plechový poutač ve tvaru slona, který léta stojí u silnice z Jaroměře na Trutnov, už nosil fotbalové dresy i milostné vzkazy. Teď se stal také nechtěným aktérem podkrkonošského derby mezi Dvorem Králové a Trutnovem. Stal se aktérem boje fanoušků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení