VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozvod se na přátelství neodrazil

Libňatov – Společný stát se Slováky jsem si užil jen pár let a velkou hlavu jsem si tehdy z rozpadu zemí jistě nedělal. Až někdy na základní škole jsem se dozvěděl, že jsme kdysi „patřili"  pod stejného prezidenta a sportovali pod shodnou vlajkou. Dvacetiletý rozvod se, dle mého mínění, na přátelské atmosféře mezi obyčejnými Čechy a Slováky neprojevil.

8.12.2012 1
SDÍLEJ:

Seriál k rozpadu ČeskoslovenskaFoto: Deník/Dragana Živanovič

V létě tomu byly čtyři roky, co zástupci východočeského Libňatova podepsali smlouvu o partnerské mezinárodní spolupráci s východoslovenskou obcí Trhovište. Co vlastně ona partnerská spolupráce znamená, nevím přesně. Jen je mi jasné, že slouží k tomu, aby občané poznali kraj svých „partnerů", dovolím si tvrdit kamarádů. Vedení obcí mohou získat určité poznatky, jak s lidmi komunikovat či jak nakládat s veřejnými prostředky, členové výpravy zase poznají, jak to chodí u lidí, s nimiž kdysi sdíleli stát.

Od té doby jsem byl u Slováků čtyřikrát. Jejich pohostinnost se mnohdy nedá s tou českou srovnávat. Vlastně to pro mě bylo stejné, jako kdybych se pohyboval na Moravě. Sem tam člověk loví nějaké slovo, kterému nerozumí, ale jinak se cítí jako doma. Krajina podobná, životní styl takřka stejný. Jen poznání, že Česká republika je na tom ekonomicky možná o krůček ještě lépe, než Slovensko, trochu zamrazí.  Při vědomí, kolik lidí v České republice neustále žehrá na špatnou životní úroveň, je mi možná částečně úzko. Jistě, práce ubývá, životní náklady se zvyšují, ale přesto se sám sebe ptám, zda je opravdu tak zle, aby se lidé vraceli ke komunismu. Možná bych právě ke kamarádům do Trhovište posílal sám sebe častěji. Nechci tvrdit, že životní úroveň je možné odhadnout za čtyři dny v roce, ale přesto se ve mně drží poznání, že východní Slovensko je za východními Čechami, bohužel, ještě o krok zpět.  Oběma zemím teď vládnou strany z jiného politického spektra, což  na určitý rozdíl v mentalitě může poukazovat. Jinak jsem si ale při pobytu u maďarských hranic dokázal, že rozdělené státy pro obyčejné lidi (pokud se nehraje vzájemný zápas v hokeji) mnoho neznamenají. A kde jsem si to ověřil nejvíce? Ač byl válečný postoj slovenského národa během Hitlerova evropského dobývání od českého odlišný, právě na vojenském základě se mi sounáležitost potvrzuje. Při návštěvě Dukelského průsmyku, při pohledu na válečné tanky, instalované do volné přírody jako památníky, při pohledu na protitanková děla, letadla a pomníky padlých si člověk uvědomí nejen onu krutovládu, ale též pocit sounáležitosti. Bolševici byli tehdy vítáni jak u Tater, tak pod Krkonošemi. Přijde mi zvláštní, že se jezdí k lidem, kteří mluví téměř totožným jazykem, mají stejnou historii a jsou vlastně ve všem úplně stejní jako Češi, za hranice. Ty pro mě  znamenají pramálo. Snad jen to, že musím shánět směnárnu.

Autor: Jaroslav Pich

8.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

FOTBALOVÝ servis: Sedmihorky zdolaly Semily

Havárie paraglidisty na Zvičině.

Na Zvičině havarovali dva paraglidisté, utrpěli vážná zranění

Šikovné ruce v Hostinném nebyly rozhodně zbytečné

Hostinné - Střední škola a Základní škola Sluneční v Hostinném zorganizovala klání truhlářů, tesařů, dřevařů a knihařů. Název soutěže Nechodím sem zbytečně byl splněn bezezbytku. Všichni předvedli svou zručnost.

V útulku se rozmohl nešvar. Adoptovaní psi se vracejí zpátky

Královéhradecko - V broumovském městském útulku se rozmohl nešvar. Lidé začali vracet psy, které třeba před několika měsíci adoptovali. Vedení útulku, který momentálně praská ve švech, takovou situaci nepamatuje. Důvody jsou různé a mnohdy připomínají spíše výmluvy.

Mezi podkrkonošské speciality patří i lomnické suchary

Lomnice nad Popelkou - Hořické trubičky, miletínské modlitbičky a lomnické suchary tvoří nejznámější sladký sortiment Podkrkonoší. Ovšem jediné lomnické suchary mají svoji stálou expozici v místním muzeu. A i když se už dávno uzavřely brány zdejších Čokoládoven a později firmy Nestle, tradiční lomnická pochoutka žije dál. Dnes si ji můžete koupit přímo v lomnickém muzeu nebo u zdejších výrobců.

„Závod nezabalím ani po nepovedené střelbě“

Vrchlabí - Čtyřiadvacetiletá vrchlabská biatlonistka LUCIE CHARVÁTOVÁ má za sebou druhou sezonu ve Světovém poháru. Během bilančního rozhovoru pro Krkonošský Deník hledala příčiny svých opakujících se chyb ve střelbě a vzpomínala na biatlonové začátky v podhůří Krkonoš.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies