Na domácí palubovce přivítali dva soupeře, které v loňském ročníku dokázali porazit. Tentokrát se ale více než stovka diváků společně s hráči neradovala. Z Vrchlabí si body odvezly pražské týmy MFF i Prosek.

TJ Spartak Vrchlabí – Sokol Prosek 2:3 (19, 25, -20, -23, -15).

„Teď už to musí vyjít,“ říkala si domácí družina před utkáním s předposledním celkem soutěže. Po dvou odehraných sadách snad nikdo ani nepochyboval. Vrchlabští vedli 2:0, přesto ještě stihli důležitý souboj ztratit. Hostitelé nezvládli koncovky dalších dvou setů a v tie–brejku po nervydrásajícím závěru padli v poměru 15:17.

„Nastoupili jsme v osmi lidech, zápas se povedlo dobře rozehrát, ale v závěru došla šťáva. Nemohli jsme střídat a využít proti soupeři jiné varianty. Nutno ale dodat, že Prosek hrál velmi dobře a v závěru si vítězství zasloužil,“ popsal duel kapitán družstva Tomáš Kulhánek.

TJ Spartak Vrchlabí – MFF Praha 0:3 (-25, -19, -23).

Také o den později se hrál v každém setu vyrovnaný volejbal, tentokrát ale domácí nedokázali na soupeře vyzrát ani v jednom dějství. Hráči MFF potvrdili kvalitu a také plně využili několika absencí v domácí sestavě.

Vrchlabí nyní čeká dvojzápas s hradeckou Slávií. V sobotu se podkrkonošský tým představí v domácí hale, v neděli pak na palubovce svého souseda v tabulce.

„Play–off je už jen v říši snů!“

Deset utkání, stejný počet porážek. Prachbídná je aktuální bilance volejbalistů Vrchlabí, kteří druhým rokem hrají 1. ligu. Přitom loni byli devátí a letos chtěli skvělé umístění zopakovat. V pátek 19. listopadu druhá nejvyšší soutěž v republice uzavře svoji první polovinu. O průběhu zatím nevydařené sezony jsme si povídali s kapitánem vchlabského družstva. TOMÁŠ KULHÁNEK je zároveň i hrajícím trenérem týmu a nám obětavě odpověděl na pět otázek.

Kouči, asi je zbytečné se ptát, jak jste zatím spokojen s probíhající sezonou.
Tak samozřejmě spokojenost není. Víc než výsledky, nás ale trápí marodka. Já jsem ještě neviděl tolik vážných zranění. Máme v týmu přetrženou achilovku, dvě utržená ramenní pouzdra, takhle je to prostě špatně.

Loni jste skončili na deváté příčce, v čem je letošní ročník odlišný?
Nemluvě o té spoustě zranění, je také pravda, že tým je letos poskládaný z úplně jiných lidí. Hrají tu kluci, co tu loni nebyli. Hlavně spolu ale netrénujeme a scházíme se jen na mistráky. Jedni jsou z Prahy, dva z Liberce, tři jsme místní. Trénujeme každý zvlášť, a to nám prostě chybí.

Jaké postavení má volejbal ve městě, kde je na prvním místě pochopitelně lední hokej?
Povědomí lidí šlo v poslední době výrazně nahoru. Už se ví, že ve Vrchlabí se od minulé sezony hraje po třiceti letech prvoligový volejbal. Máme také kladné ohlasy příznivců, což dokládá i fakt, že na naše zápasy chodí pravidelně přes sto diváků. Na takhle malé město je to super, ale pravda, pořád u nás hraje prim hokej.

Věříte, že se váš tým zvedne a ve druhé části sezony soutěž zachrání?
Tak my si věříme před každým zápasem, vždycky chceme uspět. I s prvními dvěma celky tabulky jsme odehráli zápasy až na tie–break, porazit se dá určitě každý. Na  druhou stranu jsme schopni s kýmkoliv prohrát.

Nyní vás čeká předposlední Hradec. Souhlasíte, že tento duel bude klíčový pro případné naděje vašeho kolektivu?
No, pro nás je v téhle chvíli každý zápas klíčový. Pokud bychom se chtěli dostat do osmičky, v podstatě bychom neměli už zaváhat. Víme ale, že je to jen v říši snů. Náš cíl je však směřován do konce sezony, kde nám jde hlavně o to, abychom udrželi soutěž. Díky jejímu systému, se o tuto metu bude hrát až na konci, a tam je potřeba vše směřovat. Úspěch rovná se záchrana.