VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnost

Východní Čechy, Trutnov - Až do 15. září mohou milovníci kulturního dědictví hlasovat pro nominované památky, které se v loňském roce podařilo zrekonstruovat, zušlechtit či zachránit. Laureátů je z celé republiky čtyřiadvacet. Vítěz dostane cenu veřejnosti „Památky děkují“ v podobě křišťálové plakety. Soutěž vyhlásil Národní památkový ústav.

6.9.2017
SDÍLEJ:

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnostFoto: Národní památkový ústav

Tři z nominovaných počinů znají dobře lidé v regionu. Pro veřejnost je poměrně detailně popisují vyhlašovatelé klání. Třebechovický betlém se nacházel v havarijním stavu. Dočkal se opravy.

Celodřevěný betlém vznikal od roku 1885 déle než čtyři desetiletí a jako mechanické uměleckořemeslné dílo nemá v evropském kontextu analogii. Ačkoli v kulise díla jde spíše o umnou, nicméně lidovou řezbu, v nitru se ukrývá důmyslná celodřevěná mechanika, která uvádí figurální scenérii do pohybu.

První celistvá restaurátorská obnova betlému, který byl v téměř havarijním stavu, skončila právě v roce 2016. Tato jedinečná uměleckořemeslná památka nebyla do té doby jako celek opravována, navíc chyběla jakákoli její detailnější dokumentace. Jedním z cílů se proto stalo důkladné zdokumentování nejen figurálních, ale také mechanických součástí.

Jedinečnost obnovy si vyžádala rozsáhlé studium a ověřování tradičních řemeslných postupů, materiálů a technologií. Výměnu mechanických prvků se podařilo omezit na minimum, přičemž proběhla s respektem k původním materiálům i technologiím. Pro pohon a kontrolu chodu mechaniky byly využity nové technologie, které ovšem vzhled ani památkovou hodnotu díla nenarušily. Restaurátorské práce prováděly souběžně dva týmy.

V restaurátorských ateliérech v Hořicích probíhala konzervace a restaurování figur a mechanických součástí, přímo v expozici Třebechovického muzea betlémů mohli návštěvníci sledovat průběh restaurování dřevěného korpusu i osazení obnovených částí a opětovné uvedení této národní kulturní památky do provozu.

Nový způsob prezentace navíc zájemcům umožňuje prohlédnout si betlém i ze zadní strany. Mohou se tak seznámit s jeho mechanikou, která dosud zůstávala návštěvníkům skrytá. Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "obnova památky, restaurování" byli navrženi Tomáš Bárta (autor koncepce restaurátorského zásahu, realizátor restaurování; jednatel společnosti Ateliéry Bárta, s. r. o.) a Silvie Dušková (projektová manažerka a koordinátorka restaurátorské obnovy, v době opravy ředitelka Třebechovického muzea betlémů).

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnost

Dalším laureátem na cenu je renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově. Dokládá obtížnou situaci mnoha sakrálních staveb v bývalých Sudetech, které po roce 1945 ztratily v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnými společenskými změnami využití.

V případě Horního Maršova se však památku podařilo zachránit a najít pro ni nové kvalitní využití. První nezbytné práce zajistili již v období po roce 1990 bratři Pavel a Miloslav Klimešovi z Horního Maršova. Záchranu kostela poté iniciovalo občanské sdružení Aichelburg, které v roce 2003 pořídilo a financovalo projektovou dokumentaci, podle níž proběhla první etapa záchranných prací. Později přešel kostel do majetku obce Horní Maršov, která v obnově památky pokračovala.

Obnova probíhala od počátku s důrazem na zachování co nejvyšší autenticity prostor a konstrukcí a snažila se zachovat veškeré stavební etapy s respektem k původním technologiím a materiálům. Ve výsledku jsou proto v interiérech kostela dochovány renesanční omítky spolu s výmalbou z konce 19. století, jak tomu bylo i v minulosti.

Návštěvníkům se tak představuje neopakovatelná atmosféra několika staletí historie východních Krkonoš. Odráží se zde i estetické vnímání a život původních obyvatel, jejichž četné vzkazy se podařilo odkrýt na stěnách kostela. Šlo o příkladnou obnovu, provedenou s respektem k historickému originálu a za výborné spolupráce mezi vlastníkem, památkáři a realizátory prací. Významnou část zásahů tvořily náročné restaurátorské postupy, které umožnily zachování i kvalitní prezentaci historického interiéru stavby.

Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "záchrana památky" byli navrženi obec Horní Maršov, zastoupená starostou Pavlem Mrázkem, a občanské sdružení Hradní společnost Aichelburg, zastoupené Pavlem Klimešem.

A v třetím případě jde o nález reliktů gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici. Archeologický výzkum v areálu zámku odhalil v základových partiích zahradního domku a v ploše zámeckého parku pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty. Podařilo se tak lokalizovat významnou součást dějin jilemnického panství a výzkum také potvrdil existenci souvisejícího pohřebního okrsku.

Kostel sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku připomínají archivní materiály ze 17. století coby pohřební kapli tehdejších majitelů panství – šlechtického rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic. Podoba kostela byla dosud známa jen z nemnoha dobových vyobrazení, například z tzv. Grauparovy mapy z roku 1765, několika městských vedut či z dřevořezby z poloviny 18. století, která je součástí expozice Krkonošského muzea v Jilemnici.

Archeologický výzkum nejprve odhalil v zahradním domku kamenné ostění sanktuária presbytáře původního kostela a dále doložil existenci 12 metrů dlouhé zdi o mocnosti 150 centimetrů, která je prokazatelně pozůstatkem severní lodi kostela. Nedestruktivními metodami se podařilo zjistit půdorysné uspořádání objektu – šlo o jednolodní stavbu s protáhlým pravoúhlým závěrem na celkovém půdorysu 25 × 13 metrů. Další nálezy poukazují na přítomnost barokní kostnice v interiéru kaple či existenci hřbitova v areálu původního kostela.

Nalezenou stavbu se podařilo jednoznačně interpretovat jako kostel sv. Alžběty a datovat do druhé poloviny 13. století až přelomu 13. a 14. století. Jde o nejstarší doložený zděný objekt v Jilemnici, který minimálně od 16. století sloužil majitelům panství jako pohřební kaple. Když v roce 1788 zanikl při požáru, nebyl už nikdy obnoven.

Zcela výjimečný nález reliktů kostela sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku dokládá nejstarší dějiny městského osídlení. V nejbližší době se chystá obnova zahradního domku, kde vznikne expozice pozůstatků kostela sv. Alžběty in situ, a v plánu je i naučná stezka zaměřená na poznání historického vývoje středověkého města. Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "objev, nález roku" byli navrženi Jan Prostředník a Martina Housová.

Hlasovat je možné na www.npu.cz/pamatky-dekuji

Autor: Jana Mudrová

6.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

2. liga: Vrchlabí a Trutnov vyhrály venku, dvorský nováček klopýtl doma

Miminka z našeho regionu
5

Právě jsme se narodili - září 2017

Školáci pronikali do tajů lesa v Trutnově

Trutnov /FOTO, VIDEO/ - Lesníci v Trutnově se koncem týdne věnovali školákům z regionu. Na několika stanovištích v parku předvedli řadu momentů z práce lesních hospodářů, těžební činnosti, ukázali, jak se sbírají semena. Věnovali se však i teoretickým znalostem o porostech a také oboru myslivosti.

Zapomenout na středu a zabodovat

Trutnovsko - Domácího prostředí dnes využijí pouze hokejisté Dvora Králové. Přivítají Řisuty.

Fotograf Miloš Šálek představí ve Vesmíru Vietnam

Trutnov - V kině Vesmír bude v pondělí od 19 hodin cestopisný pořad známého fotografa, cestovatele a spolupracovníka Krkonošského deníku Miloše Šálka. Tentokrát věnovaný cestě po Vietnamu.

Poslanec Böhnisch obdržel v Arménii státní vyznamenání

Trutnov, Jerevan - Na shromáždění u příležitosti Dne nezávislosti Arménské republiky obdržel v Jerevanu poslanec Parlamentu ČR z Trutnovska Robin Böhnisch (ČSSD) z rukou prezidenta Serže Sarksjana Medaili Mchitara Goše.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení