Ptačí chřipka byla o víkendu potvrzena u další labuti, která uhynula v Hradci Králové. Chovatelé drůbeže i dalších ptáků mají obavy, aby se vir nešířil dál.

Mohlo by je totiž postihnout vybití chovu. Právě toto opatření proti šíření nákazy některých chovatelům vadí. Volně žijících ptáků se totiž netýká. Vir se mezi nimi může šířit v podstatě bez jakékoli překážkay.

„Neradi bychom dopadli stejně jako na Moravě, aby nám tady preventivně pozabíjeli zdravou drůbež. Učiníme opatření, abychom zamezili styku s venkovním ptactvem," říká Lenka Valentová, která spolu s manželem vlastní několik kusů drůbeže. Žije blízko hranic s Polskem, kde se nákaza vyskytla na konci předminulého týdne v jednom z chovů. Podle Valentové je vše postavené „na hlavu". „Informovanost je nulová, přenašeči jsou ptáci, které ale nikdo nelikviduje. Jen se to sleduje. Pak se v rámci prevence zlikviduje chovatelům drůbež, přestože zvířata nákazu neprojevují a nikde nebyl prokázán přenos na člověka. A v médiích se účelně mezi lidmi vytváří panika a obavy," míní mladí manželé, kteří vlastní šest slepic a dvě kachny. Podobný názor má i další chovatel, tentokrát z Hradecka. Nechal by prý vše na přírodě. „Podle mého dědy se podobné případy objevily už před padesáti lety. Lidé teď zbytečně moc blázní. Kdyby Labe nebylo v Hradci Králové zamrzlé, tak by labutě, u kterých se potvrdila ptačí chřipka, voda odnesla a nic by se neřešilo," poznamenal chovatel.

„Přináší to samozřejmě obavy, každý se bojíme. S ostatními chovateli si mezi sebou voláme. Průšvih je, že se to může zejména dotknout chovatelů, kteří mají velká chovaná hejna. Od nich například my bereme housata," pokračoval dále.

Jeho samotného by případné vybití hejna nepostihlo přímo, protože kupuje housata od jiných na výkrm. Přesto je to spojený řetězec: když velkochovatel přijde o osm tisíc hus, nebudou ostatní mít kde nové kusy brát.

Při dodržování pravidel se není čeho bát

Obavy z černého scénáře, který by znamenal zásah do chovu, ovšem nesdílí všichni chovatelé.

„Doufám, že současná situace pro nás nebude znamenat nic a kolem nás nic nebude," uvedl ředitel DŽV Rychnov nad Kněžnou Tomáš Jedlička.

Ten zároveň dodal, že jeho družstvo vše dodržuje a k žádné panice či hysterii tak důvod není. Zejména proto, že pravidla takzvané biosecurity mají patřičně nastaveny. To se v rychnovském družstvu, které se zabývá chovem drůbeže v Semechnicích, týká především zabezpečení objektu proti volně žijícím ptákům, znemožnění přístupu na farmu někomu cizími a v neposlední řadě dalším bezpečnostním prvkem jako jsou desinfekční rohože.

„Při dodržování standardních opatření - jsme kontrolováni i veterinární správou - by se k nám nic dostat nemělo," dodal ředitel Jedlička.

Veterina tvrdí: „Opatření jsou nutná"

Statní veterinární správa si prý uvědomuje, že jsou pro chovatele opatření nepříjemná, nejde to však jinak.

„Velmi dobře si uvědomujeme dopad opatření v souvislosti výskytem ohnisek aviární influenzy na občany, i to, že obzvláště nepříjemná jsou opatření zejména pro chovatele, kteří v rámci utrácení přijdou o drůbež či ptáky, jejichž chovu často věnovali nemálo svého času a úsilí. Je však nezbytné při rozhodování zohlednit mimo jiné vlastnosti původce onemocnění, specifické místní podmínky i předchozí zkušenosti s výskytem tohoto konkrétního subtypu vysocepatogenní aviární influenzy v ostatních zemích," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Dosavadní poznatky o subtypu H5N8 podle něj potvrzují vysokou nakažlivost, schopnost rychlého šíření v ptačí populaci a možnost nepřímého přenosu. „V podmínkách malochovů je možnost zajistit dostatečnou prevenci zavlečení viru nereálná. Na základě těchto skutečností a rovněž na základě počtu nově hlášených úhynů ptáků v oblasti je redukce vnímavé populace domácích ptáků jediným efektivním opatřením k prevenci vzniku dalších ohnisek nákazy a zároveň k minimalizaci počtu dalších podobných mimořádných situací," pokračoval mluvčí.

Snaha o ovlivnění populace volně žijících ptáků je podle něj naopak neefektivní a může dokonce vést k dalšímu šíření nákazy. „Usmrcení lokální populace ptáků vede zpravidla k rychlému obsazení této lokality dalšími ptáky z okolních oblastí. Mimo to je také velmi obtížné specifikovat druhy volně žijících ptáků, které by mělo být indikováno usmrcovat. Hostitelem viru může být až několik desítek druhů ptáků," dodal mluvčí s tím, že velmi podobně jako odborníci na nákazy zvířat argumentují v této věci například také ornitologové.

Celkem jsou dosud v kraji evidovány tři případy ptačí chřipky u volně žijících ptáků. Kromě dvou labutí z Hradce Králově mezi ně patří ještě kachna z Náchoda. Denně jsou hlášeny nálezy uhynulých ptáků. Dosud bylo odesláno celkem 25 vzorků z území Královéhradeckého kraje. Další vzorky byly odeslány v pondělí.