Znáte velikonoční tradice?

Zelený čtvrtek

Po celý den se má jíst hlavně zelená strava, která přináší zdraví a sílu po celý rok. Na některých místech se již na Zelený čtvrtek lidé modlili v přírodě na památku Ježíše Krista. Potom se omývali studenou vodou, aby si zajistili zdraví a krásu. Při mši naposledy zvonily zvony a „odlétly do Říma". Poledne, ranní a večerní klekání tak ohlašovali chlapci řehtáním a klapáním. Odpoledne bylo zakázáno pracovat. Barvila se vajíčka pro hospodáře.

Velký pátek

Je to jeden z nejvýznamnějších dní církevního kalendáře. Velký pátek je dnem hlubokého smutku, protože byl odsouzen a ukřižován Ježíš Kristus.Lidé chodili na bohoslužbu, odpoledne se klaněli u Božího hrobu. Věřící dodržovali přísný půst, někde ale v poledne připravili prostý oběd, třeba šišky s mákem a sirupem. Z úcty k Ježíši platil přísný zákaz hýbat se zemí. Lidé nesměli pracovat na polích ani v sadu. Podle starých legend je pátek vhodný na věštění a otevírají se studánky a jeskyně s pokladem.

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se světil oheň. Bylo zvykem uhasit všechna ohniště, aby mohla být zažehnuta novým, posvěceným ohněm. Před bohoslužbou se pálil Jidáš. Kostelník rozdělal u vchodu do kostela ohýnek. Když kněz oheň posvětil, odnášely si hospodyně žhavé oharky domů, aby rozdělaly nový oheň. Z ohořelých dřev lidé vyráběli křížky, které sázeli do polí, aby dobře rodila. Hospodyně pekly mazance, bochánky, beránky, připravovaly slavnostní večeři, hlavním chodem byla sekaná. Vzkříšení se slavilo na večerní slavnostní mši.

Boží hod velikonoční

Pro křesťany je to nejdůležitější den v roce, významnější než Vánoce. Ježíš Kristus totiž vstal z mrtvých. Ženy v tu dobu dokončovaly velikonoční přípravy, při mši se světil chléb, mazanec, vejce a beránek. Po čtyřicetidenním půstu se lidé mohli konečně pořádně najíst. Ze zbylých zásob udělali často velkou hostinu.

Velikonoční pondělí

S církevní věroukou už tento den nemá nic společného. Patří totiž pomlázce. Ta měla zajistit omlazení žen a dívek. Koledníci chodili dům od domu, od tety k tetě, zpívali koledy a přáli vše nejlepší. Za koledu dostávali dárky vajíčka zdobená nejrůznějšími technikami a pečivo.

Jak nazdobit kraslici?

Připravte si vajíčko, barvu, slámu a lepidlo

1. Natvrdo uvařená nebo vyfouknutá vejce obarvěte barvou na vajíčka a nechte je dokonale oschnout. Ke zdobení slámou jsou vhodné tmavší, syté pastelové barvy, na kterých se bude světle žlutá sláma dobře vyjímat.

2. Vezměte si slámu z ovsa nebo ječmene, jednotlivá stébla podélně rozřízněte ostrým nožem nebo žiletkou na dvě poloviny. Pásky slámy rozžehlete žehličkou.

3. Stébla nařežte na různé tvary. Hranaté můžete vystřihnout ostrými nůžkami, kulaté průbojníkem na kůži. Tradičně se ke zdobení kraslic používaly kosočtverce, ale klidně můžete vyzkoušet i jiné tvary, například úzké pásky. Fantazii se meze nekladou.

4. Jednotlivé kousky slámy potřete tenkou vrstvou lepidla a nalepujte je na vajíčko tak, aby vytvářely vzor. Sláma se potře na nelesklé straně, na vajíčko se přenese špendlíkem a jemně se přitlačí prstem. Pokud pracujete s vyfouklými vejci, můžete hotové kraslice přetřít bezbarvým lakem, aby se pěkně leskly a déle vydržely.

5. Začátečníci by měli pro začátek vystřihnout maximálně 200 větších tvarů, 300 až 700 miniaturních a menších tvarů je určeno hlavně profesionálům.

Vrkači, klepači, hrkači

Zelený čtvrtek, Velký pátek i Bílá sobota má svůj neodmyslitelný zvuk. Kostelní zvony, které podle církevní tradice odletěly do Říma, totiž utichají a nahrazuje je hlučné klapání a hrkání. Chlapci chodí dům od domu, zpívají církevní písně a přejí obyvatelům požehnané Velikonoce. Lidé je odměňují sladkostmi nebo drobnými. Klepat se začíná vždy na Zelený čtvrtek v pět hodin odpoledne. Na Velký pátek vycházejí chlapci do ulic až čtyřikrát. V 15 hodin při klepání odříkávají říkanku O třech hodinách, umřel Kristus Pán. Zvuk hrkaček utichá až o Bílé sobotě, kdy se podle církevní tradice vrací zvony zpět z Říma.

Honění jidáše

Patří mezi nejstarší české velikonoční hry. Ke konci mše dal kněz pokyn k útěku Jidášovi, předem určenému chlapci s rezavými vlasy. Vyběhl z kostela a ostatní děti běžely za ním a hnaly ho s řehtačkami a klapačkami před sebou.

Proutek, tatar, pomlázka

Znázorňuje životodárnou sílu. Chlapci šlehají dívky, aby byly zdravé, krásné a veselé. Velikonoční zvyk pochází ze 14. století. Navštěvovali se i přátelé, kteří si symbolickým šlehnutím proutku přáli zdraví. Hospodář zase vymrskal čeládku, aby nezlenivěla.

Beránek

K beránkovi je přirovnáván Kristus, který svým utrpením vykoupil lidstvo ze smrti. Symbol beránka zosobňuje triumf života a nevinnosti nad smrtí a hříchem. Tento symbol byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici, hlavně ve Středomoří, kde sídlili převážně pastevci. U Židů byl Bůh pastýřem a oni jeho stádem, které pečlivě hlídá.

Jidáše

Pečou se od Zeleného čtvrtka. Měly podobu krouceného provazu, na němž se Jidáš oběsil. Jinde říkali, že toto kynuté pečivo je pokroucené jako Jidášův charakter. Kdo jidáše snědl, byl chráněný před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.

Třený velikonoční beránek

Ingredience:

350 gramů polohrubé mouky

200 gramů cukru krupice

140 gramů másla

1 kypřicí prášek do pečiva

4 vejce

1 sklenka mléka

lžička citronové kůry

strouhanka

Postup přípravy:

1. Formu na beránka vymažeme tukem a vysypeme strouhankou. Zapneme troubu a necháme předehřát na 180 stupňů.

2. Žloutky utřeme s cukrem a máslem. Přidáme citronovou kůru, mléko, mouku s kypřicím práškem do pečiva a promícháme. Z bílků ušleháme tuhý sníh a lehce ho přimícháme k těstu.

3. Utřené těsto vylijeme do připravené formy. Pečeme asi 50 minut, délka pečení ale závisí na velikosti formy. Po upečení beránka vyklopíme a necháme vychladnout. Ozdobit ho můžeme čokoládovou polevou nebo jen zaprášit moučkovým cukrem.

Nádivka od babičky

Ingredience:

6 rohlíků

½ litru mléka

½ másla

3 až 4 vejce

muškátový oříšek

sůl

kopřivy, pažitka nebo petržel

Postup přípravy:

1. Den nebo dva dny staré rohlíky nakrájíme na kostičky, dáme do větší mísy a zalijeme půl litrem mléka.

2. Necháme je nasát. Mezitím si utřeme žloutky s máslem, osolíme, přidáme nastrouhaný muškátový oříšek a nasekané kopřivy. Kdo kopřivu nemá rád, může ji nahradit nasekanou petrželkou nebo pažitkou.

3. Obě směsi smícháme. Z bílků ušleháme tuhý sníh a jemně vmícháme do těsta. Dáme do zapékací mísy na pečicí papír a pečeme v troubě dozlatova.

Velikonoční mazanec

Ingredience:

500 gramů polohrubé mouky

35 gramů droždí

špetka soli

250 ml mléka

110 gramů cukru moučka

110 gramů másla

3 žloutky + na potření

2 lžičky citronové kůry

mandle, rozinky

Postup přípravy:

1. Teplé mléko promícháme s cukrem a droždím, necháme vzejít kvásek. Do mouky se solí přidáme rozehřáté máslo, žloutky, rozinky, mandle, kvásek, citronovou kůru a vše promícháme.

2. Propracované těsto přikryjeme utěrkou a necháme v teple kynout asi 2 hodiny.

3. Z těsta vytvoříme bochánek, potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme plátky mandlí a necháme dokynout. Pečeme v troubě na 160 stupňů asi 45 minut.