VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blesk zranil mladého muže

Liberecký kraj - Projevy bouřky není radno podceňovat, nebezpečí číhá i tam, kde bychom ho nečekali. Třeba u kohoutku s vodou.

23.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Svačina

Český hydrometeorologický ústav včera vydal výstrahu, platící pro celé území naší republiky. Očekávají se totiž silné bouřky, především mezi druhou odpolední a zítřejší třetí ranní hodinou. O tom, že riziko zasažení bleskem je reálné, bohužel svědčí čerstvý případ.

Údery blesku mohou mít osudové následky

Stav devatenáctiletého muže, kterého v neděli v Mimoni zasáhl blesk, je stále vážný. Podle mluvčího liberecké nemocnice Lukáše Gibiece, mladík leží na oddělení ARO a zatím není schopen transportu na popáleninové centrum vinohradské nemocnice. Jeho o rok mladší kamarád, který byl při poskytování první pomoci rovněž zasažen, se léčí v českolipské nemocnici a jeho stav je stabilizovaný. Podle primáře traumacentra Krajské nemocnice Liberec Richarda Lukáše se zranění způsobená bleskem naštěstí stávají spíše zřídka. V mnoha případech jsou však fatální.

„Jde o působení vysokého stejnosměrného napětí, které vede často od temena hlavy až po paty. Tato energie působí v první řadě těžké popáleniny a to až 3. a 4. stupně. V místě, kudy blesk prochází, dojde často až k zuhelnatění pokožky. Odborně se tomu říká blesková figura. Ovšem i toto vážné poranění povrchu těla ještě není to nejvážnější,“ vysvětlil primář libereckého traumacentra Richard Lukáš. Při zásahu bleskem totiž dojde k velmi intenzivním křečím svalstva, které vyplavují do těla škodliviny, takže hrozí selhání ledvin, ale bezprostředním nebezpečím je selhání srdce.

„V každém případě se jedná o velmi závažná postižení ohrožující život a působící trvalé následky. Postižení musí být dlouhodobě sledováni,“ potvrdil primář Richard Lukáš.

Kdy a kde čekat bouřky?

Základním předpokladem pro vznik bouřky je nestabilní atmosféra, ke které dochází při rychlém poklesu teploty vzduchu s výškou, je-li zároveň ve vzduchu obsažená dostatečná vlhkost. Bouřky tak vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením. Bouřky mohou být dvojího druhu.

Bouřky z tepla vznikají během odpoledne nebo večer, když zahřátí zemského povrchu dosahuje svého vrcholu. Druhý typ představují bouřky vyvolané přísunem chladnějšího vzduchu nad přehřátý zemský povrch. Tak vznikají bouřky frontální, které se mohou vyskytnout v kteroukoli denní dobu. Přehřátý zemský povrch má navíc na jejich rozvoj zesilující účinky.

Proto se ničivé projevy bouřek častěji vyskytují ve druhé polovině dne (odpoledne, večer, první polovina noci). Nejvíce bouřkových dní v Česku (až 30 za rok!) se přitom vyskytuje v našich severních horských oblastech.

Blesk je nevypočitatelný

„Při každé bouřce vzniknou stovky až tisíce výbojů,“ vysvětlil Petr Dvořák z ČHMÚ. Na otázku, proč přesně blesk vzniká, nelze ve stručnosti odpovědět. Spokojme se tedy s tím, že vznik výboje je podmíněn přítomností ledu v bouřkovém oblaku. Lehčí krystalky ledu vynášené výše se nabíjejí kladně, ty těžší, mířící do spodních pater mraku, záporně. V určité chvíli dojde ke zkratu a mezi oběma opačně nabitými póly přeskočí jiskra – blesk.
Pokud se tak stane mezi mraky, pro člověka to nepředstavuje téměř žádné nebezpečí. Bouřka však při svém pohybu krajinou vytváří na zemi náboj opačné polarity, a to také vede ke vzniku blesku. Napětí v takovém blesku dosahuje hodnot až 100 miliónů voltů, zatímco proud se pohybuje okolo 30 tisíc ampér.

Teplota uvnitř vodivého kanálu bývá údajně pětkrát vyšší, než je teplota na povrchu Slunce, tedy přibližně 25 000°C.

Kromě těchto dvou zmíněných blesků meteorologové rozlišují ještě jeden, mnohem zákeřnější. Vzniká vysoko v kovadlině bouřkového mraku a jeho energie je násobně větší než u výše uvedených. Protože kovadlina se rozprostírá do širokého okolí, může takový blesk udeřit až 20 km před bouřkou!

Žádné místo není absolutně bezpečné!

Blesk si vždy hledá nejkratší a nejvodivější cestu do země. Ovšem z „jeho“ pohledu, takže lidé často nedokáží odhadnout, která cesta to je. Platí proto, že žádné místo není absolutně bezpečné. Jsou jen místa celkem bezpečná, k nimž patří dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií.

Bouřka se stává nebezpečnou, pokud vidíme blesky a slyšíme i hřmění. Někdy se doporučuje dodržovat pravidlo 30/30 – pokud je interval mezi bleskem a hromem menší než 30 sekund, měli bychom vyhledat úkryt, bouřka je totiž méně než 10 km od nás a jsme již v dosahu blesků.

V úkrytu bychom měli setrvat ještě dalších 30 minut poté, co zazněl poslední hrom, a to i v případě, že se bouřka rozpadla a venku již mezi mraky prosvítá slunce. V zemi i v mracích totiž stále mohou přetrvávat zbytky náboje a nebezpečí zásahu bleskem tudíž stále hrozí.

Kde hrozí největší nebezpečí při bouřce:

- při pohybu v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečný je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor
- při pobytu na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer, moře) - jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci…
- při pohybu v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoliv větší kovové předměty (např. jízdní kola, deštníky, golfové hole, krosny s kovovou kostrou, zeměměřičské či fotografické stativy…) nebo se jich dotýkáme (např. pevné řetězy na horách)
- při pobytu pod vzrostlejšími stromy. Pozor - některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky, a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších!!!
- v blízkosti jakýchkoli stožárů (nejen kovových!), sloupů veřejného osvětlení a poblíž elektrického vedení
- v jakémkoli otevřeném vozidle – sportovním, zemědělském, na kolech
- při telefonování pevnými linkami (a to i v uzavřených chráněných místnostech), při práci s počítačem (zpravidla je spojen nejen s elektrickou sítí, ale i s telefonní sítí přes modem) či jakýmikoliv elektrospotřebiči připojenými k rozvodné síti
- při kontaktu s vodou z vodovodu (mytí rukou či nádobí, sprchování…)
- pod skalním převisem, ve vchodu jeskyně nebo jakékoli šachty
- pokud jsme v blízkosti bouřky, může být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku vystoupení se totiž můžeme stát „uzemněním“ našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo být výrazně nižší.

S využitím materiálů ČHMÚ a www.bourky.com, Jana Švecová

23.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

IV. ročník jízdy veteránů Za Krtečkem do Jizerských hor.
76

FOTO: Veteránem za Krtečkem do Jizerských hor

Vokatá s Kaiserem na přehradě připomněli Magorovy texty
3

Vokatá s Kaiserem na přehradě připomněli Magorovy texty

Opravy – kdy je hradí nájemce a kdy pronajímatel?

Nájmy bytů jsou poměrně obvyklé, méně častý byl donedávna pronájem domů, nicméně to se mění. S ohledem na vysoké ceny pozemků dává řada lidí přednost právě pronájmu. Přesto i na první pohled jednouchý pronájem s sebou nese řadu právních aspektů, na které je třeba dávat pozor. Jedním z nich jsou nepochybně opravy pronajímané nemovitosti.

Wihanovo kvarteto potěšilo posluchače na Kuksu

Kuks - Třetím koncertem v sobotu pokračoval festival Hudební léto Kuks. V prostorách kostela Nejsvětější Trojice se představilo špičkové kvarteto v českém i evropském kontextu. Před zaplněným kostelem hráli Leoš Čepický – první housle, Jan Schulmeister – druhé housle, Jakub Čepický – viola a Matěj Štěpánek – violoncello.

Lyžníci pořádají pikniky u Masarykova skokanského můstku

Špindlerův Mlýn - Od podzimu loňského roku, kdy první myšlenka přilétla během hudebního večírku, dávali Špindlerovští lyžníci dohromady výstavu k 70. výročí lanovky Svatý Petr - Pláň a bohaté historii místního lyžování. „Je to jen střípek z toho, co všechno by tady mohlo být ukázáno,“ říká jedna z organizátorek Mirka Čejková.

Dítě se opařilo horkou vodou. Musel pro ně vrtulník

Harrachov - Horkou vodou se v sobotu večer opařilo roční dítě v hotelu Sklář v Harrachově, na místě zasahovala Horská služba i záchranářský vrtulník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení