Tři Syřané a jeden Čech se spolčili. Chtěli vydělat velké peníze, v prvním plánu by šlo až o dva miliony korun. Jenže záměr nevyšel, policie zasáhla.

Za vybudování pěstírny marihuany v Trutnově, byli v pondělí Krajským soudem 
v Hradci Králové posláni pachatelé na čtyři až šest a půl roku do vězení. Všichni trest přijali, přesto není rozsudek pravomocný. Státní zástupce  Jan Vodička si totiž vzal lhůtu na rozmyšlenou.

„Činnost obžalovaných se musí posoudit jako působení organizované skupiny působící ve více státech," řekl podle agentury ČTK při zdůvodnění rozsudku předseda senátu Jiří Vacek. „Je zřejmé, že se mělo v trestné činnosti pokračovat, o čemž svědčí poměrně nákladné zařízení, které si obžalovaní pořídili," prohlásil Vacek.

Jeho slova jsou podložená. Čtveřice totiž nejprve přivezla takzvané řízky, z nichž mělo vyrůst konopí, z Nizozemska. Ze stejné destinace navíc „dotáhla" také většinu komponentů nutných pro stavbu pěstírny. Další díly, jako elektroinstalaci, se daly sehnat 
v Česku.

Celkem investovala parta do pěstírny jeden a čtvrt milionu korun, případný výdělek mohl být po odečtení nákladů těméř dvoumilionový. Tři Syřané si k tomu pronajali dům od Čecha Pavla Pokorného, který byl v tížívé finanční situaci. Proto kývl na nabídku, dokonce jel do Nizozemska pro potřebné věci.

„Dali mi peníze na doplacení hypotéky  a na obnovení dodávek energie," řekl. Sehnal také řidiče, který vyrazil do Nizozemska pro sazenice konopí – i když netušil co vlastně veze. Auto dostal naložené a materiál pro drogy kryl arabský chléb. Pokorný jde do vězení na šest let.

Nejvyšší postih, šest a půl roku, dostal Walid Barkat, jenž byl hlavou celé skupiny.

Spolek však neměl problém jen kvůli marihuaně, ale také kvůli tomu, že vytvořil falešné napojení na elektrickou síť. Tak chtěl ušetřit, provoz pěstírny je totiž energeticky velmi náročný.

Případ ovlivnil i únos tlumočníka, zmizel v Libanonu

Hradec Králové - Rozhodně to nebyla jednoduchá kauza. Policistům komplikovala život také jazyková bariéra. Sehnat prověřeného tlumočníka z arabštiny totiž není v době uprchlické krize otázka jednoho telefonátu.

A když hradečtí vyšetřovatelé angažovali Adama Homsiho, muže, který žije 
v Česku už deset let, a je využíván velmi často, přišel další zádrhel. Homsi byl spolu 
s dalšími čtyřmi muži v červenci unesen při cestě po Libanonu.

„Aby nedocházelo k únikům informací ze spisu, je nutné mít tlumočníka takzvaného prověřeného," upozornil vyšetřovatel krajské policie Jan Mihula, který se stavbou ilegální pěstírny 
v Trutnově zabýval.

Význam jeho slov je jasný. Je potřeba, aby tlumočník nevyužíval znalosti arabštiny ve prospěch obviněných. Sehnat někoho takového je obtížné i z důvodu, že je arabská komunita uzavřená, navíc není příliš rozsáhlá. Prostě se  zná každý s každým.

V případě Homsiho se to povedlo, jenže nakonec to bylo řešení jen na omezený čas. V červenci totiž přišla zpráva o únosu v Libanonu.

Místní policisté našli opuštěné auto v údolí Bikáa. „Skupina pěti Čechů se v Libanonu pohybovala dlouhodobě. 
V automobilu se kromě pasů, u nichž není jasné, zda nejsou padělané, našla také hotovost a kreditní karty. Češi měli pronajaté auto s místním řidičem," řekla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová.

Únos měl podle pozdějších zjištění však i další dosah. Jedním z mužů, kteří se dostali do rukou místních, byl totiž příslušník vojenského zpravodajství, což je vlastně armádní rozvědka.

Ve skupině byl také advokát, tlumočník, dva novináři z regionální televize a také již zmiňovaný muž se zkušenostmi z vojenského zpravodajství.

Únos pětice je spojován 
s případem Alího Fajáda, Libanonce zadrženého pro změnu v Praze při setkání s dvojicí překupníků se zbraněmi a drogami.

Motiv však dosud není dostatečně objasněn.