V lékárnách probíhal v minulých dnech pátý ročník Antibiotického týdne. Tentokrát se do osvětové akce, kterou pořádá Česká lékárnická komora, zapojí zhruba 500 lékáren po celé republice.

Podle primáře oddělení mikrobiologie a imunologie trutnovské nemocnice lékaře Josefa Scharfena je tento týden naplněný důležitou osvětou pro naši společnost, která obecně nadužívá antibiotika.

Lidé jsou antibiotiky často léčeni nadměrně a neoprávněně. Proč?
Má to několik aspektů. Jednak antibiotika lidé sami vyžadují, protože si myslí, že jim je lékař musí napsat a když tak neučiní, tak že na nich ušetří. Častým mýtem pak je, že antibiotikum je lék na všechno, který jim umožní rychlý návrat do práce. Mnozí berou antibiotika preventivně, při návštěvě cizí země, nebo v případě rizikového chování. Nezřídka si lidé antibiotika „ordinují" sami, prostě je někde seženou, nebo si je uschovají z doby, kdy je měli předepsané a neužívali je.

Je pravda, že s častým užíváním účinnost antibiotik klesá?
Lidé ještě málo vědí, že se nadměrným užíváním antibiotik snižuje jejich účinnost; ta se naopak uchová tím, že budou používaná rozumně. S oblibou používám větu: čím více „vagónů" antibiotik do naší populace nasypeme, tím nižší bude jejich účinnost. Největší problémy vznikají v zemích, kde se ATB dají volně nakupovat a kde jejich spotřeba není pod kontrolou.

Jak s tím ladí skutečnost, že farmaceutický průmysl na užívání antibiotik vydělává?
Dnes už ani farmaceutický průmysl nemá zájem na zisku, který by byl spojen s poklesem účinnosti léků, jejichž vývoj stál ohromné peníze. Používání antibiotik by mělo být cílené s použitím výsledků vyšetření citlivosti vyvolavatelů infekcí na antibiotika. Kromě toho existuje něco, co se nazývá Antibiotická politika. Je to souhrn pravidel, která směřují ke snížení spotřeby antibiotik na jedné straně a k zachování jejich účinnosti na straně druhé. Antibiotickou politiku prosazují Antibiotická střediska a existují i národní instituce, které se v souladu s Evropskými institucemi snaží o snížení hrozby šíření bakteriální rezistence v Evropě a v celém světě. Při státním zdravotnickém ústavu existuje několik center, která se zabývají touto problematikou a koordinují svou činnost se zeměmi Evropské unie (Národní referenční laboratoř pro antibiotika, Národní antibiotický program, Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí). Stále je však třeba apelovat na osvětu a „vědomí" samotných pacientů.

Jaká jsou tedy rizika častého používání antibiotik?
Častým používáním ztrácejí antibiotika svou účinnost, působí totiž na všechny bakterie, se kterými se setkají. A ty se dokážou účinně bránit tím, že se v populaci vyselektují baktérie, které jsou na antibiotika rezistentní, a tato rezistence stále narůstá. Nevhodné použití antibiotik v samoléčbě může mimo jiné zakrýt příznaky závažného onemocnění vyžadujícího chirurgický zákrok a může tak dojít i ke smrti pacienta. Indikace antibiotik vždy patří do rukou lékaře!

Máme tedy antibiotika spíše odmítat?
Tady nejde o to, vždycky se jim vyhnout. Je ale například zbytečné je předepisovat v ambulantní péči u virových onemocnění, která sama odezní a podaná antibiotika na průběh tohoto onemocnění nemají žádný vliv. To, jestli se mají použít, nebo ne, by měl rozhodnout ošetřující lékař na základě diagnózy, kterou pacientovi určí. Vše záleží na důvěře mezi pacientem a ošetřujícím lékařem, záleží na jeho odborném názoru, zda je použije. Pacient by si je neměl ani vynucovat, ani odmítat, v každém případě by měl být poučený. Ten dotaz by mohl znít: Myslíte si, že potřebuji antibiotika? A pokud ne, jak si s mou nemocí můj organismus poradí?

V mém okolí je spousta dětí, kterým lékař ordinuje už třetí antibiotika v průběhu čtvrt roku…
Chtěl bych apelovat na rodiče malých dětí, které si přinášejí virové onemocnění od dětí ze školky. Maminky potřebují jít do práce, chtějí, aby se děti brzy uzdravily. Mnohdy si jejich doktor nemůže dovolit antibiotika nenapsat. Chtěl bych zdůraznit, že lidské tělo k tomu, aby se mohly uplatnit jeho obranné schopnosti, potřebuje to tzv. „babské lékařství" – klid a pobyt na lůžku. Žijeme v době, kdy pořád někam spěcháme. Ale lidský organismus není jako auto či nějaký stroj, který zavezeme do servisu, tam se utáhne šroubek nebo vymění náhradní díl a zase může naplno pracovat. Když i v nemoci jdeme do práce, nebo dítě po léčbě antibiotiky předčasně zařadíme do dětského kolektivu ve školce, to vše se v těle podepisuje.

Jak se v tom tedy zorientovat? Vnímám, že maminky mají starost o své dítě, aby něco nezanedbaly..
Stanovení diagnózy vyžaduje určité znalosti. Nepodceňujme důležitost znalosti rodiny a prostředí, v němž dítě žije. Zde je nezastupitelná role dětského lékaře. Výsledek mikrobiologického vyšetření je pouze jedním z podkladů v komplexní mozaice informací, které praktik použije pro své rozhodnutí, zda antibiotika podat či ne. Pokud má dítě příznaky bakteriální angíny a z výtěru z krku izolujeme pyogenního streptokoka, lékař obvykle indikuje antibiotickou léčbu. Někdy se však stane, že při kontrolním výtěru po léčbě ještě nalezneme streptokoky, i když je stav dítěte zlepšen.

Pak musí lékař zvážit, zda znova podávat další antibiotika. Obvykle se v takovém případě s námi radí. Často již není třeba další léčba, protože tělo má ozdravné mechanismy a se zbytkem oslabených baktérií se již vyrovná samo. Opakované podávání antibiotik často zdravotní stav výrazně nezlepší, zejména v případech, kdy pacienti nedodržují léčebný režim a nastoupí předčasně do práce nebo do školky. Opakované použití antibiotik vyvolává rezistenci u bakterií a člověka oslabuje, protože odstraňuje antigenní podněty pro rozvoj imunity. Nesmíme zapomínat na domácí „léčení bez léčiv" . Čaj, klid, pohádka. To platí i pro dospělé.

Součástí vašeho oddělení je Antibiotické středisko. Co se v něm děje?
Poskytujeme konsilia a poradenství k léčbě antibiotiky, lékařům jak v nemocnici, tak v ambulancích, ve spádové oblasti naší laboratoře. Lékaři Antibiotického střediska poskytují ošetřujícím lékařům poradenství k antibiotické léčbě. Při včasném odebrání vzorku a při jeho rychlém vyšetření může být pacient podle výsledků cíleně léčen antibiotiky a brzy úspěšně vyléčen. Služby laboratoře včetně konsilií lékařů Antibiotického střediska jsou určeny kolegům v nemocnicích i v ambulantní péči.

Zdenka Hanyšová Celá