Mezi jejich náčiní patří lepidla, pinzety a nůžky. Především ale neustále musí dokazovat šikovnost a jemnou motoriku. Modelářství je vášní, často na celý život.

Třeba takový Michal Rozínek ze Dvora Králové. Modely lepí, sestavuje, ale i vymýšlí a kreslí. Po roční přestávce uspořádal v pátek a v sobotu v rodném městě už pátý ročník výstavy především papírových modelů. K vidění tu byly jeho oblíbené minimodely v měřítku 1:100 i menší, nechyběl ale ani třeba terminátor v životní velikosti. „Mezi vystavovateli byli většinou lidé z okolí, místní spolky nebo okolní školy. K vidění ale byly i exponáty vypůjčené z Muzea papírových modelů z Police nad Metují," řekl pořadatel výstavy.

Také Michal Rozínek našel k modelářství vztah už jako malý. Od roku 1997 navíc vyrábí vlastní náčrty. Patří k jedněm z prvních autorů tzv. minimodelů. „Začal jsem jednoduchými modely ve tvaru krabičky z Ábíčka. Později začaly vznikat promyšlenější, třeba s koly, přidávaly se interiéry a dnes už se vlastně dělají kompletní repliky ve zmenšenině. Jsou stejné jako realita," ohlíží se za historií papírového modelářství. Na víkendové výstavě byly k vidění auta, letadla, lodě, vláčky, postavičky nebo hrady. Dohromady se v Hankově domě sešly více než čtyři stovky exponátů. K zajímavým patřil třeba automobil usazený na skořápce ořechu.

A jak dlouho trvá složit jeden věrný automobilový model? „Složitější sestava třeba týden, ale to se takhle nedá říct. Je to koníček a jde o volný čas. Já se jím bavím vlastně v každé volné chvíli," směje se Michal Rozínek, který má na kontě zhruba pět set autorských modelů. „Musím zkoušet, měnit tvary a nestále vylepšovat. Plány se několikrát mění před tím, než vznikne konečný model," doplňuje.