VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boudař postavil na horách kapli. Ze svého

Černý Důl - V nadmořské výšce 1120 metrů, u někdejší Jahnovy boudy z roku 1870, vyrostla kaplička svatého Kryštofa. Má zvon vyrobený v Itálii, jehož tóny se rozléhají každé poledne a večer po Krkonoších.

3.1.2017
SDÍLEJ:

KAPLE SVATÉHO KRYŠTOFA vyrostla v nadmořské výšce 1120 metrů, u Boudy Slovanka ji nechal postavit Josef Matyáš. Vyzvání každý den v pravé poledne a v šest večer.Foto: DENÍK/Jan Braun

Josef Matyáš žije na horách od roku 1984. Přes třicet let je jeho domovem Bouda Slovanka na krkonošských Lučinách.

Úchvatné místo s báječným výhledem na Sněžku, s mraky plujícími údolím jako po moři, hlubokým sněhem, kde zapadáte po kolena, i vyježděnými běžkařskými stopami. Teď tohle pohádkové místo vyšperkoval kapličkou. Kdysi už tam jedna stála, původně již od 19. století, ovšem počátkem šedesátých let 20. století byla zbourána. „Na horách žijeme dlouho, k tomuhle místu máme vztah. Se souhlasem Správy KRNAP a městyse Černý Důl, pod který pozemek spadá, jsme se rozhodli kapli obnovit," říká Josef Matyáš.

Nechal ji postavit pár kroků od své boudy, kterou řadu let provozuje jeho rodina a od roku 2000 jí patří natrvalo, po odkoupení od Pražské energetiky. Stavbu kapličky svatého Kryštofa financoval kompletně ze svého.

KAPLI Z 19. STOLETÍ ZBOURALI, PŘEKÁŽELA

V 60. letech 20. století šla původní kaplička k zemi. „Byla zbourána, když se tady dělal asfalt a pokládala se elektrika do země. Ustoupila provozu, protože překážela a stála přímo v cestě," vysvětluje. Nová vznikla o více než půlstoletí později jen o pár kroků na jiném místě. „Hodila se tam. Je na našem pozemku, blízko naší boudy, v pozadí je krásně vidět Sněžka," povídá Josef Matyáš, který k výstavbě potřeboval souhlas majitelů sousedních pozemků, Správy KRNAP i městyse Černý Důl, pod který katastrálně náleží. „Problém se u nikoho neobjevil. Byli jsme na vše v plánech připraveni," dodává.

LÍBÍ SE FARÁŘI I STAROUSEDLÍKŮM

Čtyři dřevěné lavice, vyzdobený oltář, po stranách obrázky křížové cesty. Když už se Josef Matyáš pustil do výstavby kapličky, dal si na ní záležet. A pozitivní reakce starousedlíků i turistů dávají za pravdu, že udělal dobře. Nemá sloužit jen jako zastávka kolemjdoucích, ale také pro křty či svatby.
„Nechtěli jsme dělat jen nějaký pomníček, ale aby byla otevřená i uvnitř," upřesňuje. „Prostě jsem chtěl, abychom tady vybudovali něco pěkného. Tohle místo má historii," líčí. A dnešní Slovanka, tehdejší Jahnbaude, ji skutečně tvořila. Patřila mezi první boudy, které vyrostly na území Bobích luk, rozprostírajících se mezi Černým Dolem a Pecí pod Sněžkou.

Ačkoliv Matyášovi nejsou věřící, v interiéru kapličky nechybí náboženské symboly. „Však se lidé divili, že se do toho pouštíme. Studovali jsme pravidla, co by na oltáři mělo být. Všechno jsem si našel na internetu. Snad bylo vše správně. I faráři z Horního Starého Města, který kapli světil, se to líbilo." Pojmenování vybrali podle patrona poutníků a cestovatelů. „V Rakousku nebo Itálii je hodně kaplí svatého Kryštofa, v Čechách tolik ne. Ve hře byla i svatá Barbora, patron havířů, a svatý Vavřinec, patron kuchařů, ale ti už mají svoje kaple v Černém Dole a na Sněžce," popisuje. Povedené dílo projektoval Karel Kafka z Černého Dolu a během dvou měsíců stavebně zrealizoval Libor Mašek ze Svobody nad Úpou.

ZVONĚNÍ KAŽDÝ DEN PADESÁT LET

Zlatým hřebem, usazeným na štítu kaple, je sedmadvacetikilogramový zvon. Ten byl na světě dříve než celá stavba. „Ještě nebyly základy a už jsme měli zvon," rozesměje se Matyáš.

Zvon, vyrobený v Itálii, je automaticky nastaven tak, že s každodenní pravidelností odbíjí poledne a šestou hodinu večerní. Minutové zvonění bývá slyšet široko, daleko, jeho tóny se rozléhají po krkonošských stráních. „Však jsme kvůli zvonění museli mít povolení od Správy KRNAP. Museli jsme předložit, jaký bude mít zvuk," podotýká krkonošský boudař. Na horách bude slyšet opravdu dlouho. Každý den v roce, padesát let. Na tak dlouho je nastaveno. „Tedy kromě Velikonoc, kdy zvony podle křesťanské tradice nevyzvánějí a odlétají do Říma za papežem," doplňuje.

DALŠÍ NA VLAŠSKÝCH I ERLEBACHOVĚ BOUDĚ

Zvoniček ve vysokohorském prostředí na českém území moc nenajdeme. Josef Matyáš se ošívá, má-li být jeho počin označován jako unikátní. „Kvůli tomu jsme to rozhodně nedělali," zdůrazní a při povídání nad horkým čajem a s pravou zimou za okny spíš projevuje přirozenou skromnost. „Navíc na Vlašských boudách také nedávno vybudoval soukromý majitel kapličku," připomene dílo manželů Otrubových. Další se nachází nad Špindlerovým Mlýnem, u Erlebachovy boudy ve výšce 1150 metrů. Tam stojí devět let kaplička, zasvěcená svatému Františkovi z Assisi. Vybudovali ji manželé Tomáškovi.

V zimě jezdili do školyna lyžích po sjezdovce

Josef Matyáš žije na Boudě Slovanka od 1984, kdy se tam rodina přistěhovala z Jičína. „Do roku 1997 to byla podniková chata Pražské energetiky, někdejších Pražských rozvodných závodů, kterou využívali její zaměstnanci. Pak to dali do nájmu. Následně měli záměr ji prodat a nám se povedlo ji v roce 2000 odkoupit," přibližuje situaci ohledně vlastnictví.

Bouda má velkou historii, její zrod se pojí s druhou polovinou 19. století. „V pozemkových knihách jsem vypátral, že Jahnbaude byla postavena v roce 1870. Po druhé světové válce změnila název na Slovanku a tak se jmenuje dosud," říká Josef Matyáš.

Dětství strávil na horách, každé ráno se musel složitě dostávat do základní školy v Horním Maršově. „Bylo nás šest, kteří tam ze zdejší oblasti jezdili. Boudaři se střídali po týdnu a vozili nás na autobus do Pece," vypráví. „Vždycky v 6.45 se vyráželo, autobus do Horního Maršova jezdil po sedmé. Zpátky jsme museli pěšky a v zimě na lyžích. Sjeli jsme Javor, dole na točně vleku jsme vyměnili lyžáky za boty, které jsme tam měli schované, a mazali na autobus do Pece," vzpomíná. „V zimě to takhle šlo, ale v létě jsme museli pěšky. Znamenalo to každé ráno svižným krokem půlhodiny na autobus."

Jan Braun

Autor: Redakce

3.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

TŘIAOSMDESÁTILETÁ Magda Černocká – Slavíková si nenechala ujít čtvrteční zahájení výstavy Špindl na lyžích, která je k vidění do 3. září v depu lanové dráhy ve Svatém Petru. Na snímku je s jednou z jejich vůdčích postav, Mirkou Čejkovou.

Hahnenkamm byl nejtěžší závod, co mohl být, vzpomíná legenda

Ilustrační foto

Bravo. Turnovští vyřadili Benátky

OBRAZEM: Vrchlabský řemeslný jarmark

Vrchlabí - Prohlédnout tradiční řemesla, poslechnout středověkou hudbu, potěšit děti pohádkou a setkáním s dravými ptáky, ochutnat regionální dobroty a setkat se s přáteli. To vše mohli v sobotu návštěvníci Vrchlabského řemeslného jarmarku, který se konal ve stínu staletých stromů zámeckého parku.

Zemřel veterán Zirnzák. V tanku bojoval na východní frontě

Trutnov - Ve věku 89 let zemřel ve čtvrtek 20. července válečný veterán Eduard Zirnzák. Patřil mezi poslední žijící československé vojáky z trutnovského okresu, kteří za druhé světové války bojovali proti nacismu. Pohřeb bude mít ve středu v 11 hodin ve smuteční síni městského hřbitova.

OBRAZEM: Den krkonošských řemesel ve Voletinách

Trutnov - Dům pod jasanem, Tkalcovské muzeum ve Voletinách přivítal během soboty desítky návštěvníků Dne krkonošských řemesel. 

Nejstarší klenbu v Trutnově chce znalec vybetonovat

Trutnov - Doslova rudo před očima má majitel trutnovského domu č. p. 37 v Jihoslovanské ulici Josef Beneš. Objekt, zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, má za sebou složité martyrium.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení