VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česká škola v Libotově slaví devadesát let

Libotov - První písemné zmínky o vsi Libotov na Královédvorsku pocházejí z konce 15. století. V druhé polovině 19. století ležela obec blízko etnické německo-české hranice.

17.1.2013
SDÍLEJ:

Česká škola v Libotově slaví devadesát letFoto: Archiv

Libotov spolu se severněji položenou Žirčí, Stanovicemi a Kuksem měl německou většinu, což platilo i pro na jihu situovaný Dubenec či Hřibojedy. Na západ od Libotova položené Doubravice patřily naopak k obcím s českou majoritou.

Čechů bylo málo

Česká menšina v Libotově nebyla na sklonku 19. století nikterak veliká. V roce 1880 žilo v obci pouze 38 osob s českou obcovací řečí, zatímco německou obcovací řeč uvedlo 395 osob. Při sčítání v roce 1890 nahlásilo v Libotově 38 osob českou obcovací řeč a 342 německou obcovací řeč. Při úředním sčítání obyvatel v roce 1900 bylo napočítáno v Libotově 21 osob s českou obcovací řečí a 341 osob s německou obcovací řečí.

Soukromé sčítání tehdy objevilo v obci 25 Čechů. Jednalo se o čtyři rodiny chalupníků a několik jednotlivců. Jedno dítě z Libotova mělo na počátku 20. století docházet do české školy v Dubenci. V roce 1910 zjistilo sčítání v Libotově pouhých devět osob s českou obcovací řečí (2,3% populace obce) a 376 s německou obcovací řečí.

Po vzniku Československa 28. října 1918 se převážně německý Libotov stal součástí vzdorostátečku Deutsch- böhmen, jehož hlavní město byl Liberec. Jeho panování nad Libotovem ovšem skončilo již po několika týdnech. Dne 15. prosince 1918 totiž čs. vojáci vyzbrojení puškami a kulomety obsadili Libotov a tím ho definitivně připojili k Československu.

První sčítání obyvatel v Československu proběhlo v roce 1921. Tehdy se v Libotově přihlásilo k čs. národnosti 57 osob (14,6% populace obce), zatímco německou národnost udalo 328 osob. V roce 1930 objevilo sčítání v Libotově 56 osob s čs. národností (15,1% populace obce) a 310 s německou národností.

Na vznik Československa zareagovala česká menšina v Libotově tím, že si ve 20. letech založila český spolek i školu. Počátkem října 1923 byla v Libotově otevřena jednotřídní česká obecná škola, která byla určena pro děti z Libotova, Hvězdy a Hřibojed. Své místo našla v budově zdejší německé obecné školy. Německé obyvatelstvo radost z jejího otevření nesdílelo a počítalo s tím, že se zde česká škola příliš dlouho neudrží. Dokonce prý prohlašovalo: „Stačí pro ně nějaká stodola, protože jim to do roka zavřou." Nestalo se tak, nicméně počet žáků ve škole nebyl nikterak veliký. Asi nejvíce žáků měla v roce 1931, kdy jí mělo navštěvovat 20 dětí. Víme, že ve škol. roce 1936/37 se škola potýkala s nedostatkem žáků a reálně jí hrozilo zrušení. Dne 29. června 1937 proto byli do Libotova posláni čtyři polosirotci z Miletína, aby posílili počet žáků české menšinové školy. Školu se tak tehdy podařilo zachránit, nicméně již na podzim následujícího roku byla uzavřena.

Historicky prvním učitelem na jednotřídní české škole v Libotově byl jistý Veverka. Ve škol. roce 1925/26 zde učil K. Liška. Toho od škol. roku 1926/27 nahradil učitel František Jech, který tu působil ještě ve škol. roce 1934/35. Ve škol. roce 1936/37 na škole vyučoval František Rejnart, zatímco ve škol. roce 1937/38 učitel Vojtěch Kouzbul. Ve škol. roce 1938/39 zde učil Vladimír Kořínek. Ten ale po mobilizaci čs. armády v září 1938 nastoupil k armádě a místo něj zde krátce vyučoval Zdeněk Spurný.

V roce 1927 byla pro Dubenec a okolí obce zřízena česká měšťanská škola. Do její spádové oblasti spadal i Libotov, odkud například ve škol. roce 1935/36 docházelo do školy 12 žáků.

Dne 14. října 1923 vznikl v Libotově odbor Národní jednoty severočeské (NJS). Spolek sdružoval Čechy i z obcí Hvězda a Hřibojedy. V posledně jmenované obci byl v roce 1930 rovněž založen odbor NJS, nicméně již v roce 1936 zanikl, když se sloučil s odborem v Libotově.

V roce 1924 i 19271928 stál v čele odboru NJS v Libotově Josef Špůr, zatímco v letech 19331938 dělník Karel Hynek. V roce 1928 měl spolek 50 členů, v roce 1937 37 členů, zatímco o rok později sdružoval již 52 osob. Odbor NJS v Libotově se staral o kulturní vyžití i vzdělání české menšiny, k čemuž měl k dispozici vlastní knihovnu. Kromě knihovny odboru NJS měl Libotov ve 30. letech 20. století rovněž českou veřejnou knihovnu.

Z akcí libotovského odboru NJS víme o slavnosti pořádané 27. července 1924 u příležitosti prvního výročí založení české školy. Začala koncertem na zahradě předsedy odboru Josefa Špůra a poté se oslava přesunula do místního Romatschkova hostince, kde byla spolková místnost odboru. Dne 4. února 1928 měl spolek svůj první maškarní ples v Romatschkově hostinci. Víme také, že 14. února 1931 chtěl odbor pořádat v Romatschkově hostinci ples za účasti hudby z Doubravice. V roce 1934 sehrál spolek jedno divadelní představení.

Ochranitelem české menšiny v Libotově byl pražský spolek Vlastenecké sdružení Bukovináři, který se jí snažil hmotně podporovat.

Charita pro školáky

Například 13. listopadu 1927 navštívili Bukovináři Libotov, aby sem pro chudé děti české školy přivezli 14 zimních kabátů, pět párů bot, panenky a cukroví. V roce 1931 přispěli na hračky 100 Kč, na vánoční nadílku 3 580 Kč, na stravovací akci 1 000 Kč, na školní potřeby 300 Kč, na stavbu rodinného domku půjčili 6 500 Kč a na pronájem pozemku a zakoupení dvou vyřazených železničních vagonů jako nouzového ubytování dvou vyhořelých českých rodin darovali 4 800 Kč.

V roce 1932 zase spolek daroval do Libotova na ošacení 1 000 Kč a na stravování 600 Kč. V roce 1937 na vánoční nadílku pro děti české školy přispěli Bukovináři v roce 1937 částkou 500 Kč, zatímco na stravování dětí šlo 600 Kč.

Dne 21. srpna 1932 se žáci české školy v Libotově spolu se svými rodiči a učitelem (celkem 42 osob) vraceli ze slavnosti v nedalekých Hořenicích, kde byla odhalena pamětní deska Josefu Kejdanovi, předsedovi spolku Vlastenecké sdružení Bukovináři. Když večer projížděli na žebřinovém voze obcí Litíč, přehradili jim němečtí nacionalisté cestu a prudkým elektrickým světlem oslnili koně, kteří se splašili. Doprovázeli to výkřiky „Heil" a sprostými českými nadávkami. Následně vůz zasypali kamením. Totéž se opakovalo i průjezdu obcí Hřibojedy: „Dalšího „uvítání" dostalo se účastníkům slavnosti v obci Hřibojedech, kde se z hostince J. Patzaka vyrojili hosté Němci na ulici a svými známými výkřiky častovali kolem jedoucí Čechy. Při zjišťování jich zmizeli opět v hostinci, kde asi vchodem druhým hrdinsky utekli."

Libotovská česká menšina také aktivně spolupracovala s odborem NJS ve Dvoře Králové nad Labem a s Moravcovým okrskem NJS, který sídlil rovněž v tomto městě. Například Karel Hynek z Libotova si od odboru NJS ve Dvoře Králové nad Labem půjčil 5 000 Kč na stavbu domu, který si postavil v roce 1931.

Česká menšina v Libotově se rovněž aktivně účastnila obecních voleb. Například v roce 1935 měli Češi v obecním zastupitelstvu dva zástupce a v obecní radě jednoho.

Na počátku října 1938 skončila existence české školy a spolku v Libotově. Obec se stala součástí nacistického Německa, jenž českou menšinu nikterak nepodporovalo. České obyvatelstvo, které tvořili drobní živnostníci, zemědělci a dělníci se odsud ale neodstěhovalo. Příkladem je někdejší předseda odboru NJS Karel Hynek z domu čp. 75, který v obci bydlel ještě v roce 1940. Ke změně došlo až v roce 1945, kdy byla v Libotově znovu otevřena česká škola.

Ondřej Vašata

Autor: Redakce

17.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Turnov

Turnov se chce stát okresním městem

Ilustrační foto.

Tip liga: Šesté kolo se stalo kořistí Bohuše Noska

Největší výtluky po zimě mají zmizet do tří měsíců

Královéhradecko - Tři měsíce. To je doba, kterou si stanovilo vedení kraje na opravy těch nejhorších výtluků, které na krajských silnicích dvojkách a trojkách způsobila letošní mrazivá zima.

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Za týden touto dobou už to nebude možné – odejít z prodejny bez toho, aniž by prodavač vytiskl účtenku s unikátním kódem.

Sálovkáři Jilemnice si Final Four nezahrají

Jilemnice - Nepovedená sezona v sobotu skončila sálovým fotbalistům SICO Jilemnice. Ti během základní části dokázali vyhrát pouze jedno ze čtrnácti utkání a ročník 2016/2017 nezachránili ani v následujícím play off.

Zloděj ve Špindlu ukradl dvě bundy za více než sto tisíc korun

Špindlerův Mlýn - Policisté v horském středisku pátrají po rafinovaném zloději, který ukradl zboží za víc než sto tisíc korun. Snímaly ho kamery na video.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies