Jeho areál je jinak plný těžké techniky. „Celá skála po odstřelu nadskočí. Nechceme ale, aby kameny popadaly, snažíme se je co nejméně rozbít. Potřebujeme narušený pískovec ze skály odlamovat po velkých blocích, které váží až 200 tun," popisuje náročný způsob těžby majitel lomu Josef Synek.

Absolvent kamenické průmyslové školy v Hořicích se ke svému oboru vrátil v roce 2013. Po letech strávených v polygrafii a v trutnovském hokejovém dresu pozemky odkoupil v exekučním řízení.

JEDINEČNÉ VLASTNOSTI

S obrovskými kameny v kohoutovské místní části Vyhnánov pracuje až devadesátitunový bagr. Balvany pak obvykle odjíždí na broumovskou pilu.

Menší odštěpky upravují k prodeji zaměstnanci přímo v areálu. Používají sbíječky či hydraulické štípačky. Pětice pracovníků se tu stará o jedinečnou ložiskovou surovinu. Pískovec z Vyhnánova je totiž pro svojí kvalitu známý po celé Evropě.

„Každý řekne, že kámen právě z jeho lomu je ten nejlepší. Pískovec z Kohoutova je ale opravdu špičkový. Dokládá to jeho tvrdost, nasákavost, obrusnost. Kdyby tyhle vlastnosti náš kámen neměl, těžko by firma přežívala," uvědomuje si Josef Synek. „Je navíc hodně vyhledávaný mezi památkáři a sochaři. Dobře se s ním pracuje," doplňuje.

V poslední době se z pískovce ve vyhnánovském lomu opravoval třeba Hospital Kuks, pražský hrad, kancelář prezidenta republiky nebo památky v Kroměříži.

„Vyniká odolností proti povětrnostním vlivům, mrazuvzdorností, tvrdostí a malou nasákavostí. To dokazuje použití na vodohospodářských stavbách, třeba na přehradě Les Království. V Jablonci ho zase používali jako brus," vyjmenovává využití kamene ze svého lomu Synek. „Výjimečná je i jeho velká barevnost. Od bílé, přes žlutou, hnědou až po téměř červenou. Ta škála je široká oproti jiným kamenům," doplňuje typické vlastnosti, které z tamního pískovce dělají jeden z nejoblíbenějších stavebních materiálů.

BOHATÉ ZÁSOBY

Z kamene vznikají podstavce i celé sochy. Vhodné jsou jako dlažby, opěrné zdi, bohaté využití mají také v zahradní architektuře.

Asi nejlepší reklamu udělal královédvorskému pískovci před stovkami let sochař Matyáš Bernard Braun. Uznávaný umělec tvořil převážně právě z místních kamenů. Světoznámý je třeba i Braunův Betlém, který je vytesán do pískovců umístěných v lesích u Kuksu.

Lom ve Vyhnánově poprvé vydal kameny ve 20. letech minulého století. Za komunismu těžba ustala. Majitelé ji obnovili v 90. letech. Podle Synka je tu zásoba ještě na dalších 250 let.

V současné době odsud ročně vyjede asi 50 kamionů se 2 tisíci tun neopracovaných kamenných bloků. Dalších 3 tisíce tun kamiony z Kohoutova vyvezou ve štěrku a řezaném kamenu.