Další vápenná pec snad bude zachráněna

„Chtěli bychom opravit vápennou pec v Černé Vodě, ale jsme úplně na začátku. Absolvovali jsme prohlídku s památkáři, máme i geometrické zaměření. Nyní přijde na řadu projekt. Ten je podmínkou žádosti o finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že jde o technickou památku, je šance nějaké získat,“ říká místostarostka Žacléře Eva Rennerová.

Nejméně 160 let

Přesné datum vzniku objektu známé není, o značném stáří ale vypovídá zápis z roku 1853. Ten udává, že se tu tehdy vypálilo 281 kubíků vápna. K získání základní suroviny využívali lomy v Albeřicích či Bečkově. K pálení bylo třeba také 155 kubíků uhlí. Vzhledem k tomu, že tehdejší majitel Rudolf Manger podnikal i v černouhelné těžbě, byl provoz pece ekonomicky výhodný. V článku Vápenka a mlýn v Černé Vodě u Žacléře to zmiňuje Miloslav Bartoš a naznačuje, že možným datem vzniku mohou být léta 1846 až 1847.

Stavba kruhového půdorysu se nachází nedaleko turistické trasy směr Královec, na mírném návrší po pravé straně. Na vnějším plášti již výrazně zapracoval zub času,vnitřní prostor je však dobře zachovalý. „Pec, i když je obklopena soukromými parcelami, stojí na pozemku města a přístupová cesta je také naše. Pokud se rekonstrukci podaří dotáhnout do konce, bude tu nejen zachráněná památka, ale blízko Růžového paloučku (odchod J. A. Komenského do exilu) přibude další turisticky velmi atraktivní místo,“ dodává Eva Rennerová.

Není to mlýn

O zdejší peci se zmiňuje i rozsáhlá čtyřdílná publikace Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. „Takovýchto vápenických pecí se u nás dochovalo kolem deseti. Většinou však mají válcový nebo cylindrický profil peciště, typicky trychtýřovitý má pouze tato. Objekt též vyniká nezvyklou tloušťkou stěn a řešením trojice vybíracích otvorů. Zdejší vápenka bývá mylně považována za větrný mlýn. K omylu došlo díky umístění ve výšinné poloze. Je vynikajícím dokladem předindustriální výroby vápna, patří k nejcennějším stavbám svého typu.“