Významný trutnovský rodák a česko-německý spisovatel Josef Mühlberger ve své povídce nazvané Korzo zachytil dennodenní rituál předválečného Trutnova. Až do podzimu roku 1938, kdy bylo korzo zrušeno, se trutnovští občané úderem šesté hodiny každý den scházeli na náměstí, aby zde v pomalém tempu chůze probrali novinky či nezávazně porozprávěli o každodenních událostech. Jak autor píše: „Korzo – to byla velká městská rodina." Zda se podaří alespoň při letošních oslavách stmelit trutnovskou veřejnost pro přátelské korzování a podkrkonoškému městu vrátit jeho rituál, se uvidí.

Zájemci se mohou dozdobit i přímo v místě konání, a to zapůjením drobných módních dobových doplňků. Včera ráno se usadili na kašnu čtyři permoníci, odlití v umělecké slévárně v Horní Kalné. Historie Krakonošovy kašny sahá do roku 1892, permoníci byli její součástí. „Je dobře, že se vrátil pomník do téměř původního stavu. Přispívá to k dokreslení stavu náměstí, jak asi vypadalo na přelomu 19. a 20. století. Určitě to zaujme i turisty. Permoníci k Trutnovu patří," přihlížel včerejší instalaci sošek historik Vladimír Wolf. Permoníci kašnu zdobili ještě v polovině 60. let minulého století. Ale žádný nezbyl.

Chybějící dvojice vymodelovala sochařka Paulina Skavova podle dostupné fotodokumentace, kterou poskytl sběratel Ivan Zimmel. A dílo dotvořili umělečtí slévači. Odhaleni budou při slavnosti.

Permoníci obsadili své trutnovské trůny

Kašna na Krakonošově náměstí byla zhotovena ze žuly z oblasti šluknovského výběžku. Část, která není vystavena vodě, byla vyrobena z bílého pískovce z nedalekých Čížkových kamenů. Hlavně netěsnost kašny se stala důvodem její letošní rekonstrukce. Jak připomněl starosta Trutnova Ivan Adamec, kromě kompletních rozvodů vody bylo provedeno utěsnění nádrže a došlo k očištění a nakonzervování kamenných prvků. Odborníci sanovali drobné praskliny žuly a zatmelili spáry mezi jednotlivými díly. Rekonstrukce kašny včetně permoníků přišla podle informací z trutnovské radnice na 2,9 milionu korun. Iniciátoři vrácení permoníků na trutnovskou kašnu měli včera z výsledného dojmu radost. „Usilovali jsme o to rok a půl, takže jsme opravdu šťastní, že to takhle pěkně dopadlo," sledoval usazování sošek na kašnu výtvarník Miloš Trýzna.

Spokojený je i hornický badatel Václav Jirásek. A co píše o permonících v druhém díle své publikace Ve znamení mlátku a želízka?

„Permoník – duch hor, důlní skřítek. Z německého Bergmannklein, tedy horský mužíček, který hodným havířům pomáhal, zlým a panovačným škodil. Legendární hlídač zemských pokladů. Do českých zemí a dolů se permoníci dostali spolu s havíři a důlními odborníky, které si pozemková vrchnost už v 17. a počátkem 18. století (vkrkonošské oblasti ještě dřív) povolávala z německy mluvících zemí na svá panství k povznesení hornického cechu. S nimi se k nám dostala i úcta k hornickým patronům (zejména sv. Barboře) a taky snaha ochránit se před mocnostmi podzemí různými lektvary a bylinami. Věta o hlídačích patří nejen do mnou popisovaných legend z uhelných dolů, ale ve stejném rozsahu i pro doly rudné, krkonošské nevyjímaje. Z toho se odvozuje i pojetí Krakonošova sousoší na náměstí. Čtveřice permoníků zde představuje symboliku legend a ochránců zemských pokladů, které hlídali."