VYBERTE SI REGION

Dvorský starosta: Práce někdy není hmatatelná

Dvůr Králové /ROZHOVOR/ - Jan Jarolím odpovídal na otázky týkající se připravovaných akcí, sporných projektů i letitého problému s čistírnou odpadních vod.

27.1.2016
SDÍLEJ:

Jan JarolímAutor: DENÍK/Jaroslav Pich

Mladý sympatický člověk, plný elánu a odhodlání. Zároveň ale střízlivý v názorech, realistický a takový, který nepoužívá přehnaně vyhrocené výrazy. Sebevědomím okázale neplýtvá, přesto si za svými slovy pevně stojí a jednotlivá tvrzení dokládá fakty.

Jan Jarolím, nestraník, kandidující za uskupení ANO 2011, je už sedmým zvoleným porevolučním starostou druhého největšího města na Trutnovsku a pátého největšího v Královéhradeckém kraji. Ačkoliv nikdy předtím v zastupitelstvu nepůsobil, vede nyní Dvůr Králové, který trpí zejména opakovaným střídáním vládnoucích garnitur. Město, kde chybí kontinuita, pracovní zastupitelská návaznost, kde názor střídá názor.

I Jan Jarolím se nyní snaží Dvůr Králové vylepšit podle svého gusta. Snaží se pokračovat v započaté práci předchůdců, zároveň ji ale odvážně přehodnocuje.

„Pořád si na práci starosty zvykám, to je snad pochopitelné. Je to běh na dlouhou trať. Člověk se politiku nemůže naučit během chvíle, na některé věci si ale zvyknout musíte. Seznamujete se s chodem úřadu, s odbornými věcmi, s mechanismy, které tu fungují. Snad se mi to za ten rok dostalo pod kůži. Ale jinak je to asi stejné, jako když se nastupuje do jakékoliv nové práce. Také si musíte zvyknout," říká usměvavý starosta.

Stále si myslíte, že je výhodou přicházet do křesla starosty, když chod úřadu z předchozích zkušeností neznáte?
Z určitého úhlu pohledu to lze vždycky považovat za výhodu. Nejsou tam žádné vazby, to je výhoda, zároveň i nevýhoda. Jako výhodu ale vidím hlavně to, že jsem začínal s čistým štítem a od nuly.

Jaké projekty jsou pro vedení Dvora Králové, respektive jeho starostu, nyní nejdůležitější?
Za uplynulý rok se hodně pracovalo na spolupráci s Královéhradeckým krajem především v oblasti oprav komunikací. To byla stěžejní práce, největší věc. Rád bych ale upozornil, že jsou to spojené nádoby. Když přesvědčíme kraj, že bude masivně opravovat komunikace, musíme my v městském zastupitelstvu řešit souběžně s tím opravy sítí pod nimi, chodníky, veřejné osvětlení. Jde to i dál. Řeší se opravy soukromých sítí plynů, elektřiny. Vše se musí sladit. I návaznost na projekt datové metropolitní sítě, který tu byl rozjetý. K tomu všemu navíc přistupují opravy komunikací, které jsou v našem vlastnictví.

Co dalšího, kromě oprav silnic a sítí, letos město čeká?
Tohle by měly být nejvýraznější věci. Okolo práce na komunikacích se bude činnost v roce 2016 točit i s přihlédnutím k tomu, že kraj odstartoval vypracovávání studie, která komplexně řeší podkrkonošskou dopravu, včetně železnice. Zde například vidím jako důležitou elektrifikaci trati z Jaroměře do Dvora Králové, vybudování společného terminálu pro vlak a autobusy. Ale to je běh na delší trať. Město letos bude pokračovat v investicích, které nelze zanedbávat. To jsou například opravy škol a školek nebo investice do Hankova domu. V souvislosti s velkou opravou Benešova nábřeží plánujeme i výstavbu dalšího úseku cyklostezky.

Rozsáhlé opravy silnic budou stát občany i návštěvníky velké nervy. Uvědomujete si tento fakt?
Opět jsou to spojené nádoby. Pokud chceme mít opravené silnice, musíme chvíli strpět fakt, že cesta bude rozkopaná a že se tu nebude moci jezdit. I městským úředníkům je jasné, že pokud budeme opravovat celou páteřní silnici od kruhového objezdu na Denisově náměstí po vchod do zoo, bude doprava nesmírně zahuštěná. Už při předvánočních pracích na frekventovaném mostě Jana Palacha, které byly navíc spojeny s příjezdem vánočního kamionu, bylo vidět, že se Dvoráci budou muset obrnit trpělivostí. Na druhou stranu rekonstrukce té dlouhé komunikace je i pro město nesmírně důležitá z toho pohledu, že potřebujeme opravit největší a nejděravější kanalizaci, která je pod ní, stejně jako vodovod. Tam dochází k obrovským únikům vody a s opravou bychom se měli zbavit podstatného nátoku, který míří na čističku.

Jak budete předcházet dopravním nepříjemnostem?
Chystáme na webových stránkách informační dlaždici, kde budou mít lidé kompletní přehled o plánovaných pracích. Budou zde oznámeny objížďky, změny v provozu MHD a podobně. Všechny informace budou na jednom místě. Plánujeme i schůzky s podnikateli, jichž se omezení může výrazně dotknout.

Město navázalo oficiální partnerskou spolupráci s polskou Kammeniou Górou. Co si od ní slibujete?
Takto zaměřená spolupráce ve Dvoře zatím neprobíhala. Tedy taková, která je zaměřena na společné budování projektů. S polskými partnery bychom chtěli dosáhnout na podporu v oblastech kultury nebo sportu. Pořádání společných akcí možná nastartuje něco většího. Kammenia Góra by mohla být první vlaštovkou, mohli bychom se tímto směrem rozvíjet dál.

Dvůr přitom už dvě partnerská města ve Francii a Itálii má. Jak fungují tyto spolupráce?
Zcela na jiném principu. Zde jde především o potkávání se. Tyto projekty zaštiťuje občanské sdružení, jehož předsedkyní je Zuzana Čermáková, ředitelka Hankova domu.

Na podzim jste společně se senátorem Hlavatým uspořádali diskusní besedu. Co vám přinesla?
Z mého pohledu to bylo jakési první hromadné setkání, i když jsem přesvědčen, že pokud lidi něco trápí, rádi přijdou i ke mně do kanceláře. Takových setkání jsem absolvoval nespočet a s každým si rád promluvím. Bylo přínosné mít přímý styk s občany, s jejich větším zastoupením. Beseda mi ukázala, že lidé snad mají touhu komunikovat a chtějí problémy touto formou řešit. Myslím, že to nebyla poslední diskuse tohoto druhu, která ve Dvoře Králové proběhla. Na tom jsme se shodli i s panem senátorem.

Lidé ale mají pravidelně možnost navštěvovat veřejné zasedání městského zastupitelstva. Jaký zde evidujete zájem?
V porovnání se zmíněnou besedou je ten zájem minimální, řekl bych téměř nulový. Chodí pár lidí, zhruba do dvaceti. I když záleží na probíraných tématech.

Máte vysvětlení pro kontrast mezi účastí veřejnosti na besedě a veřejném zasedání?
Zasedání lidem de facto dává příležitost, aby se dozvěděli úplnou informaci. To je pravda. Navíc je zde pochopitelně také prostor pro diskusi. Mám pocit, že v tomto smyslu ale lidé už trochu rezignovali. Asi je nebaví poslouchat, o čem se jedná a diskutuje. Svým způsobem tomu možná nahrává i ten komfort, kdy mají i později zvukový záznam ze zasedání k dispozici na webu města. Někdo si debatu radši poslechne v klidu z domova. Ale hlavně si myslím, že velkou část lidí to prostě pořád ještě nezajímá.

Na stránkách města uvádíte, že byste rád ze Dvora Králové udělal lepší místo pro život. Co si pod touto frází představujete?
Asi se shodneme na tom, že Dvůr v některých ohledech prostě není ideálním městem. Namátkou kvůli příležitosti zaměstnání, i kvůli průměrnému výdělku. My nyní zkoušíme tyhle problémy řešit. Ale není jednoduché sem nějakého investora přivést. Takového investora, který by nabídl řádově stovky pracovních míst.

Jsou tedy společenským problémem hlavně neexistující pracovní pozice a nízké mzdy? Chápu to správně?
Je to jedna z oblastí. Druhá věc je ta, že svoji roli starosty chápu i tak, že chci propagovat naše město v rámci kraje a vyšších institucí jako město s velkým potenciálem, kam se vyplatí investovat energii a finančním prostředky. Z pohledu občana pak musím konstatovat, že je bohužel spousta práce, která prostě není vidět. Všeobecně se očekává, že pokud se na něčem pracuje, budou výsledky hmatatelné, budou vidět. Ale často se výsledek může dostavit až o hodně později. Například plánované investice do kanalizačních a vodovodních sítí nebudou vidět vůbec. Přitom je to otázka, která trápí Dvoráky asi nejvíce. A možná jako jediná je i spojuje.

Je živý projekt průmyslové zóny ve Zboží, který by otázku zaměstnanosti pomohl vyřešit?
Průmyslové zóny jsou tu nabízeny dvě. Jedna na kopci u Zboží, druhá u areálu technických služeb pod nádražím. Obě jsou ovšem pro budoucí investory úskalím. Tím největším je třeba poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, který by museli uhradit. Rozdíl oproti místům, kde se poplatek už hradit nemusí, je obrovský. A pak je jasné, kam případná investice bude a nebude směřovat. U Zboží jsou navíc dalším hendikepem neexistující sítě, z pohledu investora další výrazné mínus. Pracujeme na tom, ale chce to čas.

Evidujete zájem o tyto pozemky?
Od roku 2006 tu bylo 26 zájemců, jen v roce 2014 šest. Investice je ale spojená s dalšími náklady, třeba se zarovnáním terénu. Náklady, které by investor musel na sebe vzít, jsou velké. A pak jsou tu věci, které město prostě splnit nemůže, třeba požadavek na možnosti vysokoškolského vzdělání. Zajímavé ale je, že v souběhu s dvěma nabízenými průmyslovými zónami nám na Borkách, směrem na Žireč, začala samovolně vznikat třetí zóna díky výstavbě hal firmy Juta. Zde také máme prvního místního vážného zájemce o výstavbu menší haly.

Město dál trápí i dotace na rekonstrukci atletického hřiště, dědictví po předchozím vedení. Vraceli jste 3,5 milionu korun, ve hře je stejně vysoké penále. Je tato hrozba dál aktuální?
Dotace nebyla užita v souladu s podmínkami, proto se 25 procent z její výše muselo vrátit. Výměr na penále z prodlení tohoto placení není ještě pravomocný. Odvolali jsme se a stále se věc řeší.

Vaším aktuálním tématem je provoz záchranné služby ve městě, pro níž chcete získat stálého lékaře. Jak dopadla jednání s hejtmanem?
Víceméně jsme se shodli, že situace i z pohledu kraje začíná být v síti záchranné služby poměrně kritická. Kraj zřejmě čeká určitá restrukturalizace. Přednesl jsem hejtmanovi, po domluvě s ředitelem nemocnice Miroslavem Vávrou a radním Liborem Senetou, určitý návrh o posílení stávající rychlé lékařské pomoci ve Dvoře Králové o lékaře. Na konkrétní výsledek tohoto jednání musím i já čekat, i když určitý hejtmanův příslib mám.

Co vás přimělo k aktivnímu řešení této věci?
Byl jsem k tomu pověřen zastupitelstvem. Pravdou je, že Dvůr Králové je na úrovni Hořic, Nového Bydžova, Nové Paky, Opočna. My ale máme 16 tisíc obyvatel a evidujeme díky zoo a Kuksu až 650 tisíc návštěvníků ročně. Minimálně tento fakt si určitě zohlednění zaslouží.

Už deset let ve Dvoře Králové trvá spor o čistírnu odpadních vod. Po nástupu do vedení jste zrušili dotační projekt na výstavbu nové čistírny. Proč?
Tento problém Dvoráky trápí velmi dlouho. I když bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele nové stavby, zjistili jsme, že je v něm spousta nejasností, otazníků a často bychom se dostávali na tenký led. Z hlediska hospodaření města bychom se mohli dostat k něčemu nemilému, hrozilo by, že bychom dotaci nebo její část museli v budoucnu vracet, protože bychom akci například rozhodně nestihli realizovat do konce roku 2016, což bylo v podmínkách.

Cestou výstavby nové čistírny se město za vašeho vedení tedy nevydá?
My bychom asi mohli vystavět novou čistírnu odpadních vod vedle té stávající, pokud by se ani do budoucna nevyřešilo vlastnictví té stávající. Jádro problému ale není v tak úplně v samotné čistírně, ale v tom, v jakém stavu jsou kanalizační a vodovodní sítě. Už jsem několikrát zmiňoval, že máme tyto sítě nejděravější v celé republice. A to má dvojí efekt. Jednak nám z děravých vodovodů vytéká voda pro domácnosti, kam se pak nedostane, a zároveň mizí do kanalizace. Tam navíc přitéká i dešťová voda a tyto balasty pak společně míří na čistírnu. Nyní tam přitéká asi pětkrát víc vody, než by tam přitékalo za normálního stavu. A nová čistírna by byla zatěžována stejně tak.

Kanalizační a vodovodní sítě jsou tedy v tomto ohledu prioritou?
Pokud bychom investovali tak obrovské prostředky do výstavby čistírny s tím, že bychom se obávali případného penále, protože tam bylo opravdu hodně věcí s otazníkem, tak bychom vyčerpali veškeré finanční prostředky a na opravy kanalizací a vodovodů by nezbylo. Z mého pohledu je prioritní investovat prostředky do oprav a potom se můžeme klidně bavit, čí stávající čistírna je, nebo zda budeme budovat novou.

Pokud se Jana Jarolíma zeptám jako občana. S čím by na starostu města apeloval, aby se ve městě zlepšilo?
Věřím, že mám stále dostatek nadhledu, abych si o sobě mohl dovolit tvrdit, že jsem hlavně občan Dvora Králové. Problémy vnímám, nicméně pozice starosty mi umožňuje určitý nadhled. Všechno není tak jednoduché, jak by se možná mohlo zdát. Některé věci jsou až neuvěřitelně svázané a komplikované, byť to z toho prvního pohledu občana nemusí tak vypadat. Ale kdybych měl říct, co by si ve Dvoře jako občan přál? Možná takové abstraktní věci, jako lepší komunikaci, což je krůček, kterým jsme se snad také trochu vydali například na úrovni místních škol a dalších organizací. Dvůr je specifické město, potvrzuje se trochu to, když se říká, že být Dvorákem je někdy diagnóza, což nijak nechci hanit. Každý člověk má své priority, tomu rozumím, stejně i tomu, že na spoustu věcí tu lidé mohou být z dřívějška naštvaní a nyní již spoustě projektů nevěří. Snad ale lidem začínáme dokazovat, že se věci hýbou a že se něco děje.

Autor: Jaroslav Pich

27.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Velká soutěž o vstupenky na unikátní výstavu o Karlu IV.

Zapojte se s námi do soutěže a vyhrajte vstupenky na jedinečnou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016, která probíhá v Praze v Národní galerii do poloviny září!

OBRAZEM: Strážci na koních v létě pomáhají turistům

Krkonoše - Strážci na koních se v Krkonoších stali nedílnou součástí letní sezóny a jak Správa KRNAP, tak veřejnost jejich přítomnost v horách oceňují.Jednu z hlídek lze na západě hor potkat od Janovy hory po Mísečky a pramen Labe, na východě od Hříběcích bud po Luční.

Opilý Polák se řítil Trutnovem rychlostí 140 kilometrů v hodině

Trutnov - Šestapadesátiletý Polák, kterého v Trutnově ve čtvrtek večer kontrolovala policejní hlídka, začal před policisty ujíždět směrem na Královec. Muž jel Polskou ulicí rychlostí 140 kilometrů v hodině, policistům se ho podařilo zadržet až ve spolupráci s polskými kolegy. Informovala o tom mluvčí trutnovské policie Šárka Pižlová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.