VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsem sháněl práci v trutnovském Uffu

Trutnov /FOTO/ - Pestrá prezentace společností, nabídka pracovních příležitostí, přednášky i modní show, to byl veletrh práce, který ve čtvrtek hostilo Společenské centrum Uffo v Trutnově.

15.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií

Jak jsem sháněl práci v trutnovském UffuFoto: Deník

Akce nesla podtitul Najděte správnou cestu. Po ní mohl při troše štěstí vykročit každý, kdo navštívil přehlídku zaměřenou na pracovní příležitosti, obohacenou o doprovodný program, který moderovala Miss České republiky z roku 2009 Iveta Vítová, za svobodna Lutovská.

V moderním prostředí trutnovského společenského centra své služby představovala zhruba dvacítka společností. Vlastní zaměstnanecké řady chtějí totiž rozšířit jak regionální podniky, tak zahraniční společnosti, které mají v regionu pobočky. I redaktor Deníku si „oběhl kolečko".

Jak jsem sháněl práci v trutnovském Uffu

Psát články tzv. „na vlastní kůži" mě prostě baví. Tak proč nepřidat další díl? řekl jsem si. Nebude v tom adrenalin jako při seskoku padákem, ale jít si vyzkoušet, jak se shání zaměstnání, to byla výzva, která mě lákala.

Shoda okolností tomu nahrála, že jsem do trutnovského Uffa ve čtvrtek vyrazil na Veletrh práce. Podle plakátu jsem se měl osobně setkat se zaměstnavateli, získat přehledné informace a poslechnout si přednášky na témata: jak na pracovní pohovor, životopis a motivační dopis. Neoblékl jsem se nijak vyzývavě, jen abych zapadl. Šel jsem bez foťáku, z novinářského pohledu zcela inkognito.

Jedinou mou otázkou bylo: „Sháním práci. Co pro mě máte?" Že pracuji v novinách věděla jen kamarádka u jednoho z firemních stolků. Zadání tedy bylo jasné. Realizace, kterou bylo hledání pracovních pozic, ale o mnoho horší.

Strojař? Ne? Díky, nemáme zájem

Když jsem se u většiny ze stolků vyslovil, že mám vysokoškolské pedagogické vzdělání se zaměřením na kulturu a média, měl jsem chvílemi pocit, že jsem zabloudil. Personalistky a další obsluhy stánků na mě často koukaly, jak na spadlého ze stromu.

Doslova. Jakmile jsem se vyslovil s informací o vzdělání, často jakoby potenciální zaměstnavatel ztrácel zájem, začal těkat očima po okolí, v horším případě dokonce brouzdat v počítači, čímž mi možná naznačoval, že ho okrádám o čas.

Minimálně z devadesáti procent jsem se nedozvěděl nic. Snad jen, že bych se hodil do administrativy. Ale tam že je bohužel obsazeno.

Většina z prezentovaných firem se totiž zaměřovala na strojařinu a průmyslovou výrobu. To bych ze svého pohledu, vzhledem k prezentovanému zaměstnaneckému sortimentu bohužel, označil jako zcela mimo obor. Protože pochopení fungování techniky se mi z nepochopitelných důvodů celý život z velké části vyhýbá.

Přiznám se, že mi tu trochu chyběla i prezentace Úřadu práce. Vlastně by mě ani předem nenapadlo, že by na téhle akci mohla chybět.

Nebýt tu pracovně, cítil jsem se na Veletrhu práce zbytečně. Většina z názvů firem mi pochopitelně byla velmi blízká, dokonce jsem často měl ponětí i o sortimentu, bavila mě myšlenka, že s nadřízenými některých z personalistů jsem se pracovně u rozhovoru či jiných aktivit v minulosti už setkal. Ovšem výsledek byl pro mě vesměs nulový.

Technické obory jsou ternem

Na druhou stranu však musím říct, že někteří ze zaměstnanců firem prezentovali své produkty ochotně i poté, co jsme si sdělili, že se asi „nechytám". Dozvěděl jsem se i proto, že firmy dělníkům nabízejí často i smlouvy na pouhých půl roku a že jejich délka a mzda jsou vždy výsledkem společné domluvy s nadřízeným. To jsou tedy vyhlídky.

Kdybych měl syna v deváté třídě na základní škole, přihlásil bych ho nyní na průmyslovou nebo strojní školu. Mít vysoké technické vzdělání se mi zdá jako terno. Z těchto středních škol se v tuzemském vzdělávacím systému na „vejšku" dá v pohodě probojovat a je vyhráno. Firmy slídí už po studentech, absolventy si rády vychovají a skutečným odborníkům nabízejí, prý i nadprůměrný republikový plat. Heuréka!

Pro mě už je pozdě, nehledě na to, že vzhledem ke svému zdraví si mohu gratulovat, že nedělám v technickém oboru, protože bych byl už možná v částečné invalidce.

Svou novou cestu jsem tedy v Uffu nenašel. A tak si nakonec říkám: Není případné hledání práce přece jen větším adrenalinem, než padákový seskok ze čtyř kilometrů?

Autor: Jaroslav Pich

15.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Emeritní učitel lesnické školy Jiří Uhlíř převzal významné ocenění

Emeritní učitel lesnické školy Jiří Uhlíř převzal významné ocenění

Již v říjnu loňského roku oblékli řidiči na protest reflexní vesty

Řidiči budou stávkovat, podle kraje není důvod

Kamarád mi dva góly prorokoval, říká Petr Martínek

Přepeře - Rozhovor s hráčem kola krajských soutěží Libereckého kraje

Dvoru zbývá poslední překážka na cestě do druhé ligy!

Dvůr Králové - Vítězstvím 6:2 na ledě přeborníka Středočeského kraje si hokejisté Dvora Králové pojistili vítězství v základní skupině kvalifikace o II. ligu. Svěřence trenéra Ivana Houdy už na prvním místě nemůže nikdo ohrozit a sobotní duel s týmem Loun (17.00) bude pouze formalitou.

Sedmihorky na úvod atakovaly desítku

Pojizeří - Pojizeří – Dva týdny po divizních fotbalistech vstoupili na Liberecku do druhé poloviny sezony také účastníci krajských soutěží. Skvělé podzimní tažení potvrdili v jarní premiéře hráči FK Přepeře.

Neměl řidičák, nadýchal 3,46 promile a ještě boural

Svoboda nad Úpou - V úterý krátce před 15. hodinou došlo ve Svobodě k havárii vozidla Mitsubishi, které řídil opilý třiatřicetiletý řidič. 

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies