Jsou protiromské nálady. I díky Romům

Dodnes se nepodařilo objasnit, kdo je největším viníkem - jestli sami Romové, kteří dotace rozkrádali, ministerstvo sociálních věcí, které k čerpání dotací nestanovilo přesnou metodiku a nebo kraj, který věc nechával dlouho být. Pavel Petráček nyní celou věc vysvětluje.

Pane radní, začněme rovnou u toho, co všechny zajímá: Jak je možné, že lidé kolem pana Kotlára už dávno nesedí ve vazbě?
Přiznám se, že kdyby to záleželo na mně, tito lidé by se ze svých činů zodpovídali před soudem. Momentálně všechno šetří policie.

Možná byste měli více usilovat o to, aby viníci byli potrestáni. Dnes chodí po ulici a normálně se lidem smějí do obličeje.
Celý problém projektu byl v tom, že ministerstvo nikdy neřeklo, co je dovoleno a co je zakázáno. Čili kdybychom to brali do důsledků, tak oni těmi padesátitisícovými platy, které si psali, neudělali nic nelegálního. Je to sice neetické a drzé, ale nikoliv nezákonné. Takže dnes těžko budeme hledat pachatele.

Je to pro vás poučení pro příště? Noví poskytovatelé sociálních služeb už budou mít jasné mantinely?
Bohužel ne. My si nemůžeme k evropskému projektu sami dělat svoje pravidla, ty musí dát ministerstvo, které tak neučinilo.

Jak tedy pro příště zabráníte tomu, aby si například z dotací kupovali i-PADy nebo stolní fotbálky?
Postavili jsme smlouvy tak, abychom mohli spolupráci ze dne na den ukončit. Na druhou stranu, jestliže nám celou dobu ministerstvo proplácelo všechny faktury, kde tyto zmíněné věci byly uvedeny, sami tím vlastně říkali, že vše bylo v pořádku.

Kdo tedy Liberecké romské sdružení nahradil?
Vysoutěžili jsme hned čtyři organizace: Oblastní charita Most, Člověk v tísni, Romodrom a Romský život. Teď si možná řeknete, že zakázku jedněm Romům vzali a druhým ji dávají…

Ano, pokládáte moji další otázku…
Může nad tím být někdo rozhořčen, na druhou stranu u terénním služeb je lepší, když je to někdo Romům blízký, umí jejich jazyk a má jejich mentalitu.

Skloňujeme pojem terénní práce. Co to ale přesně znamená?
Cílem je vrátit sociálně vyloučené lidi na trh práce. Úkolem terénního pracovníka je monitoring tohoto prostředí, práce s lidmi, pomoc při vyřizování dokladů nebo na úřadu práce, ale také i v otázce ošacení nebo hygieny. Tento projekt ale není zaměřen jen na Romy. Služba se neposkytuje jen jim!

To, čím Liberecké romské sdružení proslulo, ale nechalo stín na pověsti terénních pracovníků, navíc to defacto potvrdilo předsudky, které o Romech panují že kradou.
Určitě je společnost protiromsky naladěná a do jisté míry tomu rozumím. LRS tímto krokem neudělalo dobrou reklamu všem ostatním Romům a myslím si, že tím majoritní společnost určitě nedostali na svou stranu.

Za moji další otázku by mě asi lidskoprávní organizace neměly rády: Jak tomu mám rozumět, že na jednu stranu chybí sociálním službám 50 milionů, na hospic se vypisuje veřejná sbírka a do domovů důchodců se léta neinvestovalo a na druhou stanu se tady rozhazují obrovské peníze Romům a jakýmsi terénním programům…
Ještě jednou zdůrazňuji, že projekt neslouží jen Romům. Je za 225 milionů korun. A mrzí mě, že díky Libereckému romskému sdružení je teď zpochybňován. Je zde spousta poskytovatelů, kteří s Romy nemají nic společného. ČSSD posiluje sociální oblast. Jenom já, když jsem sem přišel, přebíral jsem sociální oblast s 42 miliony z rozpočtu. Dnes dáváme po mém tříletém působení 152 milionů.

Vkrádá se otázka, co budete dělat, až se kohoutky EU utáhnou… máte nějaký krizový scénář?
Bohužel snaha k tomu, aby se systém rozpadl, už tady je. Stát systematicky snižuje prostředky a nutí poskytovatele, aby si sehnali jiný zdroj financování. Kohoutky EU se taky uzavřou. Jejím cílem ale je boj proti chudobě a vracení lidí do pracovního procesu, takže až budou vypsány další programy pro rok 2013, přihlásíme se do nich.

Kandidujete na druhém místě v krajských volbách za ČSSD. Na co se chcete soustředit? Jaký je vůbec výhled na další roky? Čeho se můžeme dočkat?
Kdybych tak měl křišťálovou kouli… nicméně situace bude jenom horší, síť sociálních služeb budeme muset zabezpečit na úkor něčeho jiného. A jen těžko tu síť budeme rozšiřovat.

Máte nějaký recept, jak tuto situaci řešit?
Liberecký kraj je jediný, který je připraven na přechod financování sociálních služeb ze státu na kraje. Ten měl proběhnout už letos, ale ministr to odložil na rok 2014. Finanční prostředky, které poskytovatelům poukáže a rozdělí stát, budou nově rozdělovat kraje.

Kolik přesně od státu ročně dostanete?
Začínali jsme na 330 milionech, dnes jsme na 220 milionech ročně od státu. Je to otázka jednání, jak ten přechod bude vypadat. My nejlépe známe naše poskytovatele a uměli bychom je nejlépe vysoutěžit, proto to podporujeme.

Jaký je dnes klíč k rozdělování peněz státu? Myslel jsem si, že je to podle počtu obyvatel.
To by bylo ideální, kdyby to probíhalo v rámci rozpočtového určení daní v rámci počtu obyvatel. Tak to ale není. Ministerstvo dává peníze jednotlivých poskytovatelům a peníze skrze nás pouze protékají. My se k tomu jen vyjadřujeme a žádosti připomínkujeme…

A kdybyste je zahltili žádostmi a překročili jakousi pomyslnou hranici?
Že bychom posílali třeba místo 200 žádostí třeba 500?

Ano, tak to myslím.
Pokud by přišly žádosti nad rámec současných služeb, tak je nepodpoříme, protože stát nám nedává dost. Nemůžeme z jednoho balíku ukrájet peníze pro více poskytovatelů. V rozpočtu je na sociální věci 5,7 miliardy, takže my zhruba víme, kolik Liberecký kraj dostane. Jsou to složité vzorečky. A státu je úplně jedno, kolik organizací tady sociální služby poskytuje.

Dobře, ale i když jde o dvojí peníze – ty od státu a ty od kraje – pořád je platí stejní lidé. My občané. Sociální služby si tak vlastně předplácí i ten, kdo je nevyužívá.
Tak je nás sociální systém postaven. I když lidé nemají postižení a nejsou nemocní, přispívají do toho měšce. To je princip solidarity a je to tak správně. V systému je ale plno chyb a měl by se změnit. Mluvím teď o sociální reformě.

Musím se zeptat ještě na hospic. V rozpočtu kraje jsou letos žádosti jednotlivých resortů na akce v hodnotě 100 milionů, které nejsou kryté. Ohrozí to hospic a jeho stavbu?

V letošním roce na hospic nepotřebujeme ani korunu. V rozpočtu je 7,2 milionu na dokumentaci a stavební povolení. Do konce prvního pololetí bude začátek výběrových řízení. Letos ale nezaplatíme. Proč bychom na hospic dávali do rozpočtu 50 milionů? Ležely by na účtě a my je potřebujeme jinde. Osudu hospice se tedy neobávám. Ta budova bude stát a bude fungovat, na to sázím všechno.

Proč vlastně nikdy nevznikl komerční hospic, pokud tady tak moc chyběl? Vždyť je to služba, kterou by jistě lidé využili…nemusel by hospic nyní kraj budovat.
Ta služba je strašně drahá. Pokud z toho uděláte byznys, nebude to kvalitní. Soukromé domovy pro seniory také vydělávají na lidech v tíživé sociální a zdravotní situaci.

A nebyl by lepší nějaký hospic, než žádný hospic?
Tuto mezeru na trhu vyřešili takzvané rodinné pokoje v nemocnicích. Ve finále totiž lidé nevědí, co je hospic. Pokud zítra otevřeme hospic, bude trvat půl roku, než začnou chodit klienti. Viděl jsem to v Chrudimi, kde měli přesně tento problém. Proto si myslím, že tyto naše rodinné pokoje občany pomalu připravují na vznik hospice.

Optimální stav by asi byl, aby senioři umírali doma…
To je pravda. My stále žijeme v představách, že po dosažení důchodového věku jde člověk do domova důchodců. Trend by měl směřovat k tomu, aby lidé zůstávali doma. Domov důchodců je pro lidi, kteří potřebují péči 24 hodin denně, pokud budu umírat, od toho je hospic.

Vy teď vlastně financujete rodinné bydlení mladých lidí, kteří šoupnou dědečka do domova důchodců a začnou v jeho domě bydlet.
Máme potvrzeno, že jen asi 30% z příspěvků na péči, které jsou vypláceny právě na sociální služby, se vrací zpátky do systému. Jinak řečeno jen necelá třetina lidí ho využije na to, na co ho využít má. Optimální stav by byl, kdyby se vracelo 100% prostředků a pak bychom neměli problém v sociální oblasti.