Kliknutím zvětšíteNejen boj o šumavské a krkonošské lesy, ale také o vzdušný prostor nad jejich územím zahájila novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou navzdory odmítavému stanovisku prezidenta a Senátu schválila (napotřetí) Poslanecká sněmovna.
Podle něj má dojít k výraznému omezení létání motorových i bezmotorových letadel, včetně paraglidů, nad územím národních parků. Klíčovou roli sehraje Úřad pro civilní letectví, který má podle zákona právo rozhodovat o létání v jednotlivých oblastech včetně národních parků.
HORSKÉ PODMÍNKY JSOU NEJLEPŠÍ
„Pokud schválí limity požadované národními parky, bude to konec sportovního létání v Krkonoších," říká Karel Horáček, zástupce Krkonošského aeroklubu Vrchlabí. „Dotkne se to i oblíbených letů pro veřejnost, které se nad parky pořádají," tvrdí. „Vždyť samotné letiště ve Vrchlabí se nachází v ochranné zóně Krkonošského národního parku. Při vleku větroňů je běžné a často i nezbytné směřovat po startu nad druhou a někdy i první zónu KRNAP, kde jsou nejlepší podmínky pro plachtaře, ale často i jediné právě použitelné prostory s termikou," popisuje Horáček. „Velmi nás trápí, že z důvodů, které jsou spekulativní a nepodložené, by mělo dojít k omezení naší 70 let trvající letecké činnosti," stěžuje si.
UZEMNÍ STOVKY PILOTŮ
„Přes hřebeny Krkonoš směřují při vhodných plachtařských podmínkách sportovní tratě stovek plachtařů z celé republiky, kteří podnikají lety třeba na vzdálenost 750 i více kilometrů. Také piloti klouzavých padáků a závěsných kluzáků, kteří startují z vrcholů Krkonoš, například z Černé hory, budou v podstatě uzemněni," přibližuje situaci zástupce Krkonošského aeroklubu z Vrchlabí.
„Prosazení záměrů KRNAP omezit létání by se dotklo několika stovek sportovních letců a tisíců návštěvníků hor. Jsme proti tomuto nesmyslnému omezování svobody létat a budeme v tomto směru aktivní," upozorňuje Karel Horáček.
JAK PROBÍHÁ SETKÁNÍ PTÁKA A VĚTRONĚ?
Za největší předmět sváru, kvůli kterému má zákon létání zakázat, považuje vrchlabský spolek ochranu ptáků a zájmu turistů, kteří si na hory nechodí poslechnout letecké motory. „Kdo létá na padácích, závěsných kluzácích a větroních, ví, že orla, káně, sokola, čápa, potká ve výšce dva tisíce metrů. Jak fyzika napovídá, svědčí to o tom, že tam neloví hraboše ani žáby. Dravci a velcí ptáci se létáním ve výšce baví. Při takovém setkání ptáka a větroně se pták nechová poplašeně, ale krouží s větroni na dotek třiceti metrů desítky minut a často očividně jejich přítomnost vyhledávají," popisuje Karel Horáček. „To potvrdí každý, kdo létá," podotýká.
Zároveň uznává, že letectví na motorových strojích je hlučnou činností. „To bezesporu," odpovídá okamžitě, ale hned připomene: „Hlučné jsou téměř všechny projevy civilizace, stačí si poslechnout hodiny a hodiny vyjící sekačky na trávu. Má zájem turisty vyšší hodnotu než zájem letce?" pokládá řečnickou otázku. „Například na letišti ve Vrchlabí jsou v provozním řádu letiště zakotvena opatření ke snížení hlukové zátěže a ta jsou piloty dodržována. Sami jsme vytvořili letové postupy, které od hluku startujících letadel ve velké míře osvobodily například obec Lánov, která začíná ve své obytné části 200 metrů od konce letiště," upozorňuje.
CHTĚJÍ SVOBODU LETU
„Jasně říkáme, že chápeme dobře svoji odpovědnost k životnímu prostředí, svoji činnost upravujeme a koordinujeme tak, aby byl dopad letového provozu v dané lokalitě co nejmenší. Naši svobodu letu stavíme na stejnou úroveň jako svobodu letu ptáků a potřeby turistů a budeme ji všemi prostředky obhajovat," zdůrazňuje Karel Horáček z Krkonošského aeroklubu ve Vrchlabí.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
