Pojištění má být jistotou. Ve většině případů tomu tak je, ale ne vždy a hlavně, ne automaticky.

Lidé by se při uzavírání pojistných smluv měli důkladně seznámit s podmínkami, zeptat se na sebemenší maličkost. „Pojišťovny peníze nevyplatí automaticky a dá se říci, že jejich ochota hradit vzniklou škodu je stále menší," říká vyšetřovatel hasičského záchranného sboru Libor Halouzka.

Co ho vede k takovému tvrzení? Třeba nedávné příklady z praxe. „Zhruba v polovině roku shořela čtyřkolka. Zpracoval jsem odborné vyjádření, na vozidle evidentně došlo k technické závadě. Výrobku čínské produkce selhal palivový systém. Majitel si na koupi vzal půjčku a zbývalo mu ještě 100 tisíc doplatit, takže pro něho nelehká situace. Vše probíhalo standardně, ale pojišťovně se na tom něco nezdálo a vyžádala si soudního znalce. Ale ne z oboru požární ochrany, ale takového, který se zabývá například technickým hodnocením vozidel, vraků po nehodách a podobně. Poskytl jsem mu své materiály, ze vzájemné komunikace ale vyplynulo, že toho o požární ochraně mnoho neví. Tomu také odpovídala kvalita jím zpracované zprávy. Její výsledek se nakonec pravděpodobně podaří zvrátit ve prospěch pojištěného, ale nabyl jsem dojmu, že pojišťovna si chtěla prosadit své. Že šlo o posudek na zakázku, aby nemuselo dojít k plnění," říká.

Požár apartmánu

Nejde však o poznatek ojedinělý. Potíže nastaly třeba i při řešení požáru ve Špindlerově Mlýně.

„Pražskému majiteli hořelo v apartmánovém bytě v ceně mnoho milionů korun. Na chodbu si nechal na míru udělat drahou skříň, jejíž součástí byla vestavěná světelná rampa. A na ní evidentně došlo k technické závadě. Vrchní část vyhořela a zplodiny včetně sazí se dostaly do ostatních pokojů a znehodnotily vybavení. Tady k plnění došlo, ale šlo o dost vysokou částku a asi se to někomu v pojišťovně nezdálo. Dodatečně pak po majiteli vyžadovali doplnění zprávy. Včetně otázek, zda výrobce světelné rampy dodržel při výrobě předepsané normy. Na to ale dotyčný samozřejmě neznal odpověď a proto se znovu obrátil na mě," popisuje další případ.

„Z toho plyne, že pojišťovny nevyplatí peníze jen tak a často pojištěného čekají složité situace. A tím se vlastně dostáváme na začátek. Je potřeba, aby lidé přesně věděli, na co se jejich pojištění vztahuje, jaké mají sjednané podmínky, jaká je spoluúčast a tak dále," upozorňuje Libor Halouzka.

„Nechci odrazovat lidi od uzavírání pojistek. Z titulu své práce vidím, jaké tragédie se mohou stát. Například když shoří dům a lidé pojistku nemají, často jim zbudou jen pověstné oči pro pláč. To je katastrofa. Případná pomoc od obce, města či ze sociální sféry je sice prospěšná, ale proti vzniklé škodě v podstatě zanedbatelná. Odhaduji ale, že tlak na pojištěné před výplatou peněz bude čím dál větší. Proto je třeba s dotyčným agentem komunikovat co nejvíce, ptát se i na detaily. Důležitý je aktivní přístup. Není dobré přijít s tím, že chci pojistit dům, nějak to zařiďte. Pak může dojít k nemilým překvapením."

Na druhou stranu není postup pojišťoven úplně překvapivý. Počet podvodů je v posledních letech vysoký. „Samozřejmě i k tomu mnohdy dochází. Vím, že jednotlivé společnosti se stále častěji podezřelými případy zabývají a nechávají je zkoumat. Prokázání pojistného podvodu ale není jednoduché. Stane se, že zachytím detaily, které mu nasvědčují, ale dokázat to je opravdu komplikované," dodává trutnovský vyšetřovatel Libor Halouzka.

V čem spočívá práce vyšetřovatelů Hasičského záchranného sboru?

Určují příčiny požárů. Vyslýchají poškozené, je-li podezření na úmysl tak i podezřelé pachatele. To v koordinaci s Policií České republiky. Pořizují fotodokumentaci, náčrtek místa požáru, od poškozených získávají potřebné dokumenty, jako kolaudační rozhodnutí, revize, pojistné smlouvy a podobně.