Pobyt na oddělení následné péče by ještě nezvládl, na druhou stranu již nepotřebuje takovou péči, jakou JIP nabízí. V mnohých případech tak zabírá místo, které může jinému zachránit život.

Ideální mezistanicí pro některé pacienty je lůžko dlouhodobé intenzivní péče (DIP) nebo dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP). Jenže těch bylo až doposavad v Libereckém kraji jako šafránu.

Jediná nemocnice, která tato lůžka provozuje, je frýdlantská. Se svou specializovanou minijednotkou s pěti místy na DIOP, která vznikla vloni, ani zdaleka nepokrývá potřebu Libereckého kraje. „Vytíženost DIOPových lůžek ve Frýdlantě je stoprocentní,“ potvrdil Jiří Benedikt, ředitel krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Pomůžou nejen sobě, ale i kraji

Se šalamounským řešením nyní přichází tanvaldská nemocnice. Rozhodla se totiž přebudovat část lůžek právě na DIP a DIOP. Pomůže sobě finančně a oblasti Libereckého kraje vytrhne alespoň část trnu z paty.

„K prvnímu lednu zaniklo v naší nemocnici Oddělení chronické resuscitační péče (OCHRIP), které bylo pro pojišťovnu nákladné na provoz. Přišli jsme proto s nabídkou, že rozšíříme počet lůžek pro dlouhodobou intenzivní péči,“ vysvětlil ředitel Nemocnice Tanvald, Robert Poskočil. Na ty sice pojišťovna přispívá menší částkou, ovšem rozdíl chce nemocnice dohonit právě navýšením počtu specializovaných lůžek.

„Místo deseti míst na OCHRIPu zřídí tanvaldská nemocnice třináct lůžek DIPu. Kromě toho pak ukrojí deset míst z oddělení následné péče, kterých je v kraji dostatek, a přebudují je na DIOP,“ vyčíslil Jiří Benedikt.

A jaký je mezi DIP a DIOP rozdíl? „DIPová lůžka slouží stabilizovaným pacientům, kterým však například nefungují některé životní funkce.
DIOP je pak další štací před oddělením následné péče. Tam se pacienti překládají v momentě, kdy se jejich stav zlepší natolik, že už vyžadují spíše ošetřovatelskou stálou péči,“ vysvětlil ředitel tanvaldské nemocnice.

Typickým příkladem může být pacientka z Liberce, kterou v prosinci postihla cévní mozková příhoda, lidově řečeno mrtvička. „Na libereckém JIPu stabilizovali stav maminky a putovala na DIOP do Frýdlantu. Tam pobývala až do minulé středy, kdy ji převezli zpět do Liberce na lůžkové rehabilitační oddělení,“ popisuje cestu za jejím uzdravením dcera. Jak doplnila, pobyt ve frýdlantské nemocnici kvituje rodina především díky domácímu prostředí, jaké v nemocnici existuje.

„To bylo, myslím, pro psychiku mamky velmi důležité,“ doplňuje dcera. S takovým aspektem provozování těchto specializovaných lůžek v menších nemocnicích souhlasí i ředitel krajské pobočky VZP.

Celkem jedenáct nových lůžek vyroste v tanvaldské nemocnici do června letošního roku. Stavební úpravy a přístrojové vybavení si vyžádá více jak pětimilionovou investici a zároveň nabídne pět nových míst pro zdravotní sestry a deset míst pro ošetřovatelský personál.

Ani přes ztrojnásobení počtu lůžek pro dlouhodobou intenzivní péči jich však v Libereckém kraji nebude dostatek. Jak připomněl Robert Poskočil, již nyní v tanvaldské nemocnici vědí, že místa ihned po jejich zřízení zaplní.

„Vítáme proto jakoukoliv aktivitu nemocnic v tomto směru,“ doplnil ředitel Jiří Benedikt. Obdobně mluví i zástupci liberecké nemocnice, která takové oddělení nemá. „Naše jednotky JIP jsou plně vytížené a nově vznikající lůžka intenzivní dlouhodobé péče rozhodně vítáme. Určitě je to pozitivní krok a naší nemocnici svým způsobem uleví. Přesto je takových lůžek stále málo,“ uvedla Johana Mašková z tiskového oddělení Krajské nemocnice Liberec.

Pavlína Stránská