VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plány na niněru sestavil da Vinci, hrávalo se na ni i v Krkonoších

Vrchlabí - Slovo niněra je pro většinu lidí naprosto neznámé, stejně jako hudební nástroj, který byl tímto způsobem pojmenován. Má přitom dlouhou historii, která sahá až do 10. století, kdy vznikl pro účely církevní hudby. Jeho existenci potvrzuje socha ve španělském Santiagu de Compostela.

2.9.2017
SDÍLEJ:

Odborník a jeden z předních hráčů na niněru Daniel Kahuda vedl v tomto týdnu mezinárodní seminář v Krkonošském muzeu KRNAP ve Vrchlabí.Foto: DENÍK/Jan Braun

„Niněra vznikla jako hanlivý název zvuku,“ odhaluje tajemné pojmenování odborník Daniel Kahuda.

Zabýval se jí také Leonardo da Vinci. Renesanční malíř a vynálezce sestavil plány na výrobu pro klavírní využití, k níž ovšem nedošlo. Nicméně podle dochovaných grafických listů Codex Atlanticus ji v roce 2013 sestrojil polský klavírista Slawomir Zubrzycki a absolvoval koncerty. „Nástroj je specifický, něco mezi houslemi, klávesami a dudami. Dokáže vydávat hodně druhů zvuků najednou,“ popisuje Kahuda, který vedl tento týden mezinárodní seminář ve Vrchlabí.

Pozoruhodný smyčcový nástroj prošel během tisíciletí dvorskou, lidovou i žebráckou kariérou. Na niněru se hrávalo také v Krkonoších, především na přelomu 19. a 20. století. „Niněra patří mezi tradiční krkonošské nástroje, ale posledních osmdesát let byla prakticky mrtvá,“ připomíná. V průběhu semináře se povedlo jednomu z účastníků, Johannesi Justovi z Německa, vyladit exponát z Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Vzácný historický kousek byl vyroben kolem roku 1880 ze smrkového nebo borovicového dřeva. „Konstrukcí a zachovalostí je to unikát. V muzejních sbírkách mají funkční niněru jen v Praze a Přerově nad Labem. Ta naše je z nich nejzachovalejší a dá se na ni hrát,“ upřesňuje Libor Dušek, etnolog Krkonošského muzea ve Vrchlabí, kam se dostala v roce 1903.

Při hraní na niněru se točí klikou, což by mohlo nástroj připodobnit flašinetu. „Na takové označení jsou niněristé hákliví. Když řeknete, že hrají na flašinet, tak se urazí,“ upozorňuje Daniel Kahuda. Trefnější je historické označení kobylí hlava. „Na první pohled se to nezdá, ale je to smyčcový nástroj. Má sice tisíciletou historii, ale až na výjimky nikdy nebyl považován za nástroj vysoké hudební kultury. Rozkvět zažil jen na chvíli v pozdním baroku ve Francii za Ludvíka XV., kdy se jím zabývali výrobci nástrojů, skladatelé a muzikanti. To však trvalo jen krátce. Později upadl na dlouho do zapomnění,“ říká. Teď muzikanti z celé Evropy oživili niněru ve Vrchlabí.

Autor: Jan Braun

2.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jakub Vaníček

Rukavice nechal doma a sesadil lídra tabulky

Cisterna zablokovala silnici mezi Kocbeří a Dvorem Králové.
4

Cisterna s naftou zcela zablokovala silnici

AKTUALIZOVÁNO

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska, učitel z Obecné školy

Smutná zpráva. Oblíbený český herec Jan Tříska, který v sobotu spadl z Karlova mostu v Praze do Vltavy, zemřel. Představiteli učitele z filmu Obecná škola bylo osmdesát let. Od pondělí měl natáčet snímek Na střeše. 

Vrchlabí B stále bez ztráty bodu, druhá Vítězná uspěla v derby

Trutnovsko - Drtivým výsledkem 7:2 skončil nedělní šlágr okresního přeboru, ve kterém fotbalisté vrchlabské rezervy přehráli soupeře ze Rtyně 7:2.

Bydlení podle znamení zvěrokruhu: Jak si žijí vodní a vzdušná znamení

Nic na světě nepoví o člověku tolik, jako jeho byt. Hned při vstupu do předsíně bezchybně odlišíte pedanta od bohéma. Každý člověk má svůj vkus, každé astrologické znamení své priority.

Herec Jašków propadl z chemie na trutnovském gymplu. Na Děvín jezdí pořád

Pec pod Sněžkou - Herec Robert Jašków si sobotní týmovou soutěž ve vaření gulášů viditelně užíval. Aby ne, byl doma. V Peci pod Sněžkou vyrůstal. „Žil jsem v Peci 23 let, až pak jsem šel za prací do Prahy,“ prozradil. Narodil se v Trutnově, kde také chodil na gymnázium. „Pět let. Propadl jsem totiž ve třeťáku z chemie,“ prásknul na sebe.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení