Postiženým dětem hrozí ústav. Kvůli dávkám

Když se Tomáš narodil, dostalo se jeho matce Ireně jediné rady: Dejte ho do ústavu. Měl totiž postižení všech čtyř končetin a podle tabulek se neměl ani naučit mluvit. Irena Horehleďová se však nedala. A dokázala nemožné díky celoživotní 24hodinové péči a rehabilitacím dnes osmnáctiletý Tomáš mluvit umí a místo upoutání na invalidní vozík dokáže s chodítkem ujít i několik metrů.

„Zasvětila jsem mu celý svůj život, přišla jsem o vlastní zdraví, nemám žádného partnera, protože do rodiny s těžce postiženým se žádný chlap nehrne. Ale nevzdávám to a bojuji za Tomáška pořád,“ říká matka tří dětí Irena Horehleďová, která bydlí u Uherského Hradiště.

Šok přišel po Novém roce. Rodina totiž kvůli reformě přišla o sociální příplatek, tedy dávku, ze které žila. Irena navíc splácí hypotéku 17 tisíc měsíčně protože nebylo k dispozici bezbariérové bydlení od obce, musela si nechat postavit bezbariérový domek se zvedacími systémy, díky nimž může dospělého Tomáše přepravovat.

„Kdyby můj syn skončil v ústavu, tak by tam zemřel. Nikdo by mu nevěnoval takovou péči a lásku jako my doma, a to bych nikdy nedopustila. Páni úředníci by si měli uvědomit, že péče o postiženého v rodině přichází stát o hodně levněji,“ upozorňuje Irena.

Její obava z ústavu je namístě. A nejen u ní. Na téměř deset tisíc rodin s postiženým dítětem letos dopadla nepříjemná změna kromě zrušení sociálního příplatku totiž nesmějí čerpat rodičovskou zároveň s příspěvkem na péči.

„Jako by toho nebylo dost, že se některým rodičům narodí postižené dítě. Někteří z nich ještě nyní přišli až o deset tisíc korun měsíčně,“ zlobí se místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Milada Emmerová (ČSSD). Poslanci ČSSD proto podali pozměňující návrh, který sestavila Národní rada zdravotně postižených.

„Žádná jiná strana nezareagovala. Uděláme ale vše pro to, aby návrh prošel, i kdybychom měli demonstrovat před parlamentem. Novela totiž může vést k tomu, že rodiny neudrží byt a nedokážou dítěti zajistit nutnou zdravotní péči tedy nakoupit léky a pleny. Dají ho do ústavu, a to je absolutně špatně,“ varuje šéf Národní rady zdravotně postižených Václav Krása s tím, že pokud se podaří pozměňovací návrh přijmout ve zrychleném schvalování, mohl by začít platit od května.

Pokud by se navrátila možnost čerpat zároveň rodičovskou s příspěvkem na péči, státní výdaje by se ročně zvedly o 350 milionů korun.

„Rodiče jsou v začarovaném kruhu. Musí pečovat o dítě 24 hodin denně a nemohou pracovat. Pan ministr hovoří o tom, že mohou požádat o dávku okamžité pomoci, což je pravda, ale to nejprve musí proběhnout zkoumání příjmů a majetku domácnosti. Někteří lidé ale mají auto, kterým vozí dítě do školky nebo za doktorem. Při zkoumání hmotné nouze je auto věcí nadbytečnou,“ dodává Václav Krása.

Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu zákona nevylučuje, i když je podle něj systém platící od Nového roku spravedlivější. „Lépe reaguje na stupeň postižení dítěte. Opětovné posuzování délky čerpání rodičovského příspěvku podle zdravotního stavu dítěte by bylo krokem zpět. Je však možné diskutovat o případných úpravách,“ podotýká ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

Michaela Koubová