VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příroda se vzpamatovává ze zimy

Liberecký kraj – Tokání bažantích kohoutků, párování divokých kachen čiřikání koroptví, či páření neboli odborně honcování zajíců nenechá nikoho na pochybách, že v lese i na polích, zkrátka v přírodě nastává doba námluv.

17.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: red

„Skutečným poslem jara je ovšem pro myslivce „poutník soumraku“ dlouhonoska neboli sluka lesní, která teď přilétla společně s konipasy a její tok začíná se svitem první hvězdy“ začíná poetické vyprávění o jarním lese člen mysliveckého sdružení Jeníšovice – Bezděčín Roman Provazník.

„Je úchvatné vidět kohoutky sluky, jak se třepotavým letem prohánějí po nebi v dohasínajícím vlahém jarním podvečeru,“ popisuje chvíle, kdy se člověk, má–li trpělivost, stane pokorným pozorovatelem ztichlé přírody. Takové chvíle je teď podle Romana Provazníka možné zažít právě v podhůří. „Třeba na Černostudničním či Ještědském hřebenu,“ prozrazuje.

Příroda, to ale není jen poezie. Obzvlášť v zimě nastavuje svou druhou, krutější tvář. „V těchto dnech končí myslivecký rok a s tím souvisí i sčítání spárkaté zvěře. Zatím se ale nezdá, že by došlo k velkým úhynům,“ dodává Roman Provazník. Podle něj je to i díky péči lidí z mysliveckých svazů.

V lese buďme opatrní

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Českomoravského mysliveckého svazu Jiří Šilha. „Na myslivce nyní čeká mnoho práce. Je nutné zkontrolovat zdravotní stav zvěře a při zjištění úhynů postupovat v souladu s veterinárním zákonem. Také krmelce je nutno stále ještě doplňovat kusovou solí,“ vysvětlil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Začátkem března se na polích objevují první mláďata zajíce. „Většina jich však zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnoženým liškám a krkavcovitým ptákům, ale i lokálním povodním,“ vysvětluje odborník. Pokud přijdou silnější mrazy, hrozí vyšší úmrtnost čerstvě narozených selat divokých prasat. To však není jediné nebezpečí pro volně žijící zvěř. Spolu s přirozeně nepříznivými podmínkami má bohužel negativní dopad i člověk.

„S oteplením se zvýší migrace zvěře, na což by měli reagovat zvýšenou pozorností řidiči, zvláště ve večerních hodinách a za rozbřesku, kdy zvěř migruje za potravou,“ dodává Jiří Šilha.

Také milovníci adrenalinových sportů by měli zejména teď zjara utlumit své vášně. Zejména příznivci terénních motorek. „Samice spárkaté zvěře jsou v polovině březosti a vytvářející se nový život by měl být určitě důvodem k naší ohleduplnosti,“ apeluje mluvčí mysliveckého svazu. „Spárkatá zvěř, třeba srny, se navíc pohybuje v zimních tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté,“ dodává Šilha.

Později se budou tlupy rozpadat a srnci budou vyhledávat nová teritoria. „Staří srnci začínají obhajovat svá teritoria a vytloukat parůžky. Jeleni paroží naopak shazují,“ doplňuje Roman Provazník a dodává, že nejsilnější samci mají pochopitelně teritoria nejlepší.
Jedna vlaštovka jaro nedělá

Jedni z nejmilejších poslů jara jsou tažní ptáci, kteří se pomalu začínají vracet ze svých zimovišť. „První vlaštovka byla zaregistrována tento týden někde ve středních Čechách. Ale byla to opravdu ta příslovečná první vlaštovka, která jaro nedělá,“ vysvětlil ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil, podle kterého se tito ptáci ve vyšších polohách zatím nevyskytují.

Otázka je, kolik se jich tu vůbec objeví. Podle České ornitologické společnosti totiž vlaštovek ubývá. „Tento pták na rozdíl totiž potřebuje hnízdit v zastřešených plochách. Na rozdíl třeba od jiřiček, které hnízdí pod krovy, v podloubí či na vnější straně oken. Takových objektů ale ubývá, a tak se vlaštovky přestávají množit,“ vysvětlil ornitolog. Z dalších pěvců je v těchto dnech možné už slyšet například červenky, konipásky, drozdy a v lese jejich lesní druh – drozdy brávníky. „Zrovna včera jsem byl na Frýdlantsku a tyto ptáky už zaregistroval,“ potvrdil ornitolog Martin Pudil.

Za krokusy do Lukášova

Milovníci jarní květeny postupně objevují na zahradách, ale i ve volné přírodě první rozkvetlé sněženky, sasanky hajní, bledule a především krokusy.
Znalci se za nimi vypraví do chráněné lokality v Lukášově, kde se vyskytují ve větším množství. Bohužel už ne v takovém počtu, jako se vyskytovali kdysi.

„V našem regionu je ve volné přírodě opravdovou vzácností. Vyskytuje se zejména v Karpatech, kde roste ve velkých společenstvech. O tom, jak se krokusy dostaly až do Lukášova, se odborníci odedávna dohadovali. Ve vlastivědě jabloneckého okresu z roku 1939 se například uvádí, že jde o pozůstatek doby poledové, kdy se až k nám rozšířila stepní flóra z východních oblastí. U nás se mělo jednat o jeho nejzápadněji položené naleziště,“ uvádí publicista Otakar Simm.

Když počasí dovolí, začíná také setí

Aby to ale nebylo tak jednoduché, nejsou botanici v přesném určení zdejšího druhu zajedno. Píše se i o křížencích pocházejících z alpských oblastí, což se zdá být pravděpodobnější. Mohli ho sem přinést někteří z osídlenců a ti sem dříve z východu nepřicházeli. Pokud to počasí dovolí, na polích se dokončuje setí jarních obilovin.

V lesích probíhá likvidace stromů napadených kůrovcem či poškozených větrem během zimního období, v nižších polohách už i jarní výsadba stromků. Březen vyhlížejí nedočkavě i včelaři.

Jana Švecová

17.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Náchod - Vrchlabí

Rukavice nechal doma a sesadil lídra tabulky

Cisterna zablokovala silnici mezi Kocbeří a Dvorem Králové.
4

Cisterna s naftou zcela zablokovala silnici

AKTUALIZOVÁNO

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska, učitel z Obecné školy

Smutná zpráva. Oblíbený český herec Jan Tříska, který v sobotu spadl z Karlova mostu v Praze do Vltavy, zemřel. Představiteli učitele z filmu Obecná škola bylo osmdesát let. Od pondělí měl natáčet snímek Na střeše. 

Vrchlabí B stále bez ztráty bodu, druhá Vítězná uspěla v derby

Trutnovsko - Drtivým výsledkem 7:2 skončil nedělní šlágr okresního přeboru, ve kterém fotbalisté vrchlabské rezervy přehráli soupeře ze Rtyně 7:2.

Bydlení podle znamení zvěrokruhu: Jak si žijí vodní a vzdušná znamení

Nic na světě nepoví o člověku tolik, jako jeho byt. Hned při vstupu do předsíně bezchybně odlišíte pedanta od bohéma. Každý člověk má svůj vkus, každé astrologické znamení své priority.

Herec Jašków propadl z chemie na trutnovském gymplu. Na Děvín jezdí pořád

Pec pod Sněžkou - Herec Robert Jašków si sobotní týmovou soutěž ve vaření gulášů viditelně užíval. Aby ne, byl doma. V Peci pod Sněžkou vyrůstal. „Žil jsem v Peci 23 let, až pak jsem šel za prací do Prahy,“ prozradil. Narodil se v Trutnově, kde také chodil na gymnázium. „Pět let. Propadl jsem totiž ve třeťáku z chemie,“ prásknul na sebe.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení