Že pořád prší a je chladno? Většině lidí se to nelíbí, houbaři ale tuší lepší zítřky. „Vláha se zapaří a to by mohlo vytvořit dobré podmínky pro růst," říká Marie Pospíšilová ze zdejšího mykologického kroužku.

A svá slova může i doložit. Například čtrnácti hřiby kováři, které tento týden našla. „Mezi lidmi jsou oblíbení, hezky vypadají. Ale já mám radši jiné houby, takže pár jich dám do naší vitríny v centru města, zbytek rozdám," má jasno zkušená houbařka.

Houby našla v okolí Radče, kde bydlí, přesné místo samozřejmě neprozradí. „Kováři jsou první hřiby, které na jaře rostou. Jeho příbuzným je koloděj, rozdíl je pouze v tom, že první roste v borůvčí či ve smrkovém, druhý pod lípami. Kovář má na střeni šupinky, koloděj síťku. Rostou stále na stejném místě, takové znám a nikdy mne nezklame. Někdy je jich víc, jindy méně, ale když je jejich čas, pokaždé tam najdu," dodává. Z lesa však nepřinesla pouze hřiby. Dají se nalézt i májovky, závojenky podtrnky, pošvatky. Pro příznivce houbaření čeká dobré časy. „Podhoubí má pro tvorbu relativně dobré podmínky, brzy by mohly začít růst růžovky a časem i hříbky."

Běžných houbařů, které baví chodit do lesa ale mykologii se šířeji nevěnují, však moc nepotkáte. „Houby sice rostou, ale není jich zas tak mnoho, navíc je zima a mokro, takže to nechávám na pozdější čas," má zatím jasno například Josef Hetflejš ze Žacléře.

Marie Pospíšilová je také každoroční účastnicí celostátní soutěže O nejchutnější houby v sladkokyselém nálevu. Několikrát zvítězila a vždy patří mezi velké favoritky. „Letos to ale byla bída. Skončila jsme až pátá ze třiceti," ohlíží se za letošním ročníkem, který se konal v Pardubicích. „Recept mám stále tentýž, nikdy to však nevyjde stejně. Záleží také na komisi, každý má jiný vkus. Nijak mi to ale nevadí. Je to vždy příležitost udělat si výlet a hlavně, setkat se s houbaři z celé republiky," nenechá si vzít dobrou náladu.