ŘÁDKY DŮVĚRY: Myslíš to vážně? Tak napiš

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh vbrzku zveřejníme.

Opatrně nakládejte s darem života

Když čtu všechny ty smutné příběhy lidí, kteří v životě prožívají nejrůznější trápení, rozhodla jsem se napsat něco pozitivního.

Je mi téměř osmdesát let a klepu na dřevo, zdraví mi zatím docela slouží, což je vzhledem k mému věku docela zázrak. Žiju sama, manžel mi už dávno zemřel.

Ale nemůžu říct, že bych se měla špatně. Mám tři syny, všichni mají skvělé manželky a často se jako rodina scházíme. Takže sama vlastně nikdy nejsem. A to samozřejmě nepočítám vnoučata a pravnoučata. Mohla bych o sobě směle prohlásit, že jsem velmi spokojená stařenka.

Sama si dojdu pro chléb a mléko, dokážu si udělat všechno, co se týká osobní hygieny, dokonce si i něco málo uvařím. Stačí mi málo, poslouchám rozhlas, občas se dívám na televizi, hodně čtu knížky, které máme v knihovně. Manžel byl vášnivý čtenář, takže je pořád z čeho vybírat. Raduju se každý den, že jsem na světě, i když nesvítí sluníčko a prší, neláteřím, i to přece patří k životu.

Myslím, že jsem pozitivně naladěná už od mládí, nedělám si s ničím moc velké starosti, snažím se řešit podstatné a velké věci, ty malé se často vyřeší i samy a nemá smysl se zbytečně trápit.

Moc bych přála i ostatním nešťastným lidem, aby se na svět snažili podívat veselejšíma a pozitivnějšíma očima. Vnímali život jako dar, se kterým je třeba opatrně nakládat, a vážit si každé chvilky, které člověk prožije. Anežka

Třeba stojí blízko vás už právě teď

Vím, že mi těžko někdo pomůže. Vlastně ani nevím, jestli chci, aby mi někdo pomáhal. Možná se potřebuju jen vypovídat a nemám komu.

Celý život se cítím jako ztracenec, nevěřím si.

Táta mi od čtrnácti říkal lempl. Jménem málo, spíš jenom lempl. Když se podíval na moji práci, vždycky byla špatně shrabaná tráva, blbě zrytý záhon, křivě uříznuté prkno. Když jsem měl něco dělat, dopředu jsem se bál, že to zkazím. A zkazil jsem.

Ani škola mi nešla. Spíš kvůli tomu, že jsem na ni kašlal, nebavila mě, neučil jsem se. K maturitě mne nepustili, dodělal jsem ji až na podzim. Věděl jsem, že to zase zkazím a zkazil jsem.

Máma nade mnou držela ochrannou ruku a drží ji dodnes. Jsem za to vděčný. Miluju oba rodiče, akorát tátovi to říkám míň. Mám svoji rodinu, zatím mám i svoji práci. Mám kde bydlet, jezdím autem, rád poslouchám muziku a když vyjde čas, sportuju. Snažím se žít normálně, toužím po vnitřní pohodě a pořád si nevěřím. Ze všech sil to maskuju. Čím dál tím častěji přemýšlím, jak se s tou nejistotou vypořádat.

Život je krátký. Uvědomuju si to až moc. Drtí mě, když tady čtu o staré paní, která leží v LDN, je sama a hledá někoho, s kým si může popovídat. Nebo když někdo doufá, že už Vánoce možná stráví ve dvou. Chtěl bych napsat něco pěkného, povzbudit ostatní i sebe, ale moc se mi to nedaří. Snad jen – pozorně se dívejte kolem sebe. Třeba ten, koho potřebujete, stojí blízko vás už teď. Pavel, Čechy

Dva na všechno, dobré i to horší

Dobrý den, prosím o uveřejnění mého dopisu.

Chtěla bych touto cestou změnit samotu v trochu štěstí a najít přítele. Je mi 47 let.

Ráda jezdím na kole, výlety, zahrádka, houbaření, bowling a plavání – to je moje.

Mám skoro všechno, jsem zdravá, mám svůj byt, dobrou práci. Ale chybí někdo, koho bych vzala za ruku, pohladila a sdílela dobré i to horší.

Hledám normálního slušného muže do 54 let, může být i kuřák. Čtenářka J. z Rychnovska

Přítelkyně stejného osudu, jako je můj

Vážení, dovoluji si napsat něco o mé osobě.

Cítím se docela sám a chtěl bych poznat přítelkyni stejného osudu, který mě zavál až na východ Čech.

Jsem čtyřiapadesátý ročník, výška 170 centimetrů a 85 kilogramů. Ne tlusté, ale zavalité postavy.

Jsem v invalidním důchodu, což mi nevadí v žádné činnosti. Chtěl bych si najít příležitostnou práci.

Bydlím v DD v Předhradí u Skutče, kde bych chtěl najít i partnerku. Nebo v nejbližším okolí, ale to samozřejmě není podmínkou.

Nekladu si žádné nároky na spřízněnou osobu.

Já sám mám rád kolo, lyže a přírodu i kulturu. Vzhledem k tomu, že nemám telefon, mohli bychom si zpočátku dopisovat.

Když se ozve někdo i odjinud, budu rád a napíšu všem. Těším se na odpovědi. Antonín od Skutče

Myslíš to vážně? Tak určitě napiš

Prosím o uveřejnění mého článku v rubrice Řádky důvěry. Chtěl bych zkusit touto cestou štěstí a vážný vztah. Hledám štíhlou slečnu, výška do 165 cm.

Věrnou, nekuřačku, která už nechce být sama a ráda by založila rodinu.

Jsem svobodný, bezdětný, nekuřák, 37 let.

Potěší mne odpověď od ženy, která hledá vážný vztah a má ráda život se vším, co k němu patří. Čtenář od Dvora Králové

Šikovný, zdravý, normální kluk

Chtěla bych najít s vaší pomocí partnerku pro život mému synovi Jiřímu, 32 let. Je to šikovný, zdravý a normální kluk, jen ještě nenašel tu pravou a mám obavu, že pro to ani nic nedělá.

Nechtěla bych, aby zůstal sám. Stojí za to žít a ne jenom přežívat. Čtenářka Dagmar