Evropskými přeborníky jsou Lotyši, Češi jsou pátí nejhorší na starém kontinentu. Fakt, že Česká republika není v míře rozvodovosti úplně nejhorší, je tak ten jediný pozitivní.

Češi se sice podle nejnovějších statistik méně rozvádějí a navíc po deseti letech je více svateb. Přesto se rozvádí stále více než polovina párů. Statistici uchovávají záznamy od roku 1949. Do roku 2014 proběhlo 4 799 250 svateb, z nichž 1 588 846 skončilo rozvodem, což je přesně třetina. Negativní čísla zvedá ale hlavně porevoluční období. „Po rozpadu Československa během několika málo let rozvodovost vzrostla téměř o 20 procent. Dnes dosahuje zhruba 60 procent navzdory tomu, že u nás výrazně poklesl počet svateb a tolerance vůči nesezdaným párům naopak vzrostla," uvedla Zuzana Lhotáková ze SAS Institute ČR. Z 66 procent podávají žádost o rozvod manželky.

Sex, ale také rozdílné názory na výchovu dětí způsobují rozvody

Dlouhodobě alarmující bilanci mají česká manželství. Více než polovina z nich končí rozvodem. Češi patří k nejhorším v celé Evropě.

PORADNA PRO SEMILSKO

„A to ještě existuje velké množství párů, které nejsou oddány, ale žijí spolu, a jejich rozchody se nedají podchytit statistikami," připomíná Dana Černá, sociální pracovnice Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, zařízení Centra intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje. Tato příspěvková organizace má detašovaná pracoviště v Jilemnici, Turnově a Semilech. Za nejčastější důvody rozvodů označuje problémy v komunikaci, kdy se lidé nedokáží domluvit. „Mají rozdílné nátury a nevědí, jak se dohodnout, jak má společný život vypadat," říká. Dalším velmi frekventovaným důvodem je nevěra. V poslední době stojí velmi často za rozchody rozdílné názory na výchovu dětí.

SOUŽITÍ S RODIČI DRHNE

V regionech na Semilsku bývá častým jádrem nesvárů společné soužití. „Pohromadě žije více generací, původní a nová rodina, existuje tam pořád silná vazba rodič dítě, byť už jsou už dospělí. Tam vzniká hodně problémů," přibližuje regionální situaci Černá. „Bohužel, lidé tady mají větší ostych jít do poradny, jsou více uzavření," konstatuje.

NEJDE O PRKOTINY

Leckdy páry sice dorazí, ale až v momentě, kdy hořící oheň lze jen stěží uhasit.

„Největší chyba je, že lidé chodí hodně pozdě. V situacích, kdy vztahy už jsou tak narušené velkým množstvím nepříjemných věcí, že stejně nechtějí nic jiného než rozvod. Opravdu velmi podstatné je chodit včas, nic neodkládat," zdůrazňuje odbornice na rodinné vztahy a jedním dechem dodává: „Každé trápení, se kterým lidé přicházejí, je potřeba brát vážně. Někdy jim to připadá jako malichernost, s čím za námi přijdou, ale pokud je to opravdu trápí a dělá jim to problémy, nejde rozhodně o žádné prkotiny. Pro každého je závažnost problémů v něčem jiném, každý nese situace jinak."

RYCHLÁ RADA NESTAČÍ

Co radí párům, aby se nerozcházely, aby zvážily rozvod? „Rozhodně nestačí říct: nedělejte to, nechte toho, a tím je problém vyřešen. Takto to opravdu nefunguje. Lidé čekají jasnou radu a bývají někdy zklamaní, že ji hned nedostanou," popisuje zkušenosti z poradny a přidává konkrétní případy: „Když přijde muž a řekne, že je nevěrný, tak těžko stačí jen říct: nebuďte. To mu může povědět každý. Je potřeba problém a situaci více rozebrat. Nebo proč jsem žárlivá, kde se to ve mně vzalo a podobně." Formy řešení a průběh jsou různé. „Jedná se o poradenství, edukace, návrhy a návody řešení situace, osvětlení problémů, proč k nim dochází," odpovídá Dana Černá a dále vysvětluje: „Hledají se důvody, na čem lidé chtějí pracovat v poradně, co jim vadí, co je překážkou. Jestli stačí poučit nebo problém je hlubší, pak přichází terapie."

AŤ SI PINDÁ, CO CHCE…

Potíže mají často kořeny v rodinných životech, například v dětství, kdy lidi některé situace velmi negativně ovlivnily a silně zapůsobily. Málokdy se zjeví problémy znenadání. Jaký je nejlepší recept, aby rozvodová statistika neměla stále tak mrazivá čísla? „Vzájemně si naslouchat, komunikovat poslouchat, co druhý říká. Dnes bývá trendem, že si každý jede jen to svoje a na druhé se neohlíží nebo nevnímá, ve stylu, ona si něco pindá, tak ať… Více se tolerovat, řešit věci společně," radí sociální pracovnice Dana Černá.

Sňatky z nerozumu. Každých dvacet minut se v Česku rozpadne jedno manželství

Ještě jim nebylo dvacet, a už jsou rozvedení. Dva mladíci a čtyři mladé paní si takovou životní zkušenost odbyli i v loňském roce. Strohá oficiální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) skrývají nespočet podobných detailů.

Kupříkladu důvody rozvodů. Naprostá většina svazků dvě třetiny z loňských 26 083 zkrachovalých manželství skončila kvůli obligátnímu „rozdíl povah, názorů a zájmů". Ale vyskytly se i upřímné páry, které přiznaly nezvyklejší příčiny a soudy je posvětily. Konkrétně?

Sedm desítek svazků bylo rozvedeno, jelikož novomanželé uznali, že se vzali z nerozumu.

„Neuvážený sňatek byl loni příčinou rozvodu na straně muže a zároveň ženy ve 41 případech, v 17 případech pak byla tato příčina pouze na straně muže a ve 13 případech pouze na straně ženy," rozkrývá oficiální čísla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

NESHODY V POSTELI

Statistici sledují dokonce i to, kolik svazků bylo rozvedeno kvůli sexuálním neshodám partnerů (loni to bylo po dvaceti případech, kdy soud uznal chybu buď na straně muže, nebo ženy).

„Je to opravdu zcela výjimečná záležitost, protože líčit před soudcem ‚ložnicové podrobnosti' dokážou pouze zvláště otrlí jedinci," komentuje statistiku jindřichohradecký advokát Ivo Jahelka. „Nehledě na to, že důkazy pro takováto tvrzení například ve formě výpovědi svědků obvykle nepřicházejí v úvahu."

Svým klientům proto doporučuje, aby neprali před soudem „špinavé prádlo", ale dohodli se na příčinách rozvratu manželství ve zmíněné obecné rovině nesoulad zájmů a povah, citové odcizení. Soud to pak dál nezkoumá a manželství rozvede i rychle.

To si zřejmě začíná uvědomovat stále více rozvádějících se. Počty přiznaných sexuálních neshod klesly za posledních deset let třikrát a neuvážených sňatků čtyřikrát.

I nevěra, která ročně stojí za stovkami rozpadlých manželství kvůli záletům mužů i žen, je jako příčina rozvodu zhruba na polovině hodnot před deseti lety.

NEJMÉNĚ OD ROKU 1978

Ze statistik se dají vyčíst i další pozitivní trendy. Přestože se manželství v Česku rozpadne každých zhruba dvacet minut, loni se událo nejméně rozvodů od roku 2000.

Pomineme-li rok 1999, kdy nízký počet rozvodů souvisel s úpravou legislativy, tak šlo dokonce v absolutních číslech o nejnižší počet od 1978.

„Stále ale patříme do skupiny zemí s vyšší rozvodovostí," srovnává demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Historické maximum, 50 procent manželství končících rozvodem, bylo zaznamenáno už v roce 2010. Nyní jsou hodnoty zhruba o tři procentní body nižší.

RIZIKO PO OSMI LETECH

V letošním prvním pololetí soudy posvětily rozpad 13 477 manželství, ve kterých žilo s rodiči téměř 12,4 tisíce dětí.

Nejrizikovější období, kdy je počet zkrachovalých svazků nejčetnější, přichází po osmi letech od svatby. „Nejvyšší rozvodovost mají manželství osob s nižším vzděláním, zatímco vysokoškoláci se rozvádějí nejméně," podotýká demografka Rychtaříková.

Co se týče krajů, nejvyšší úhrnnou rozvodovost mají ve Středočeském kraji a nejnižší v Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

A u necelé dvacítky Čechů se loni ukázalo, že platí pravidlo „když musíš, tak musíš". Rozvést se tak nechalo i osmnáct mužů a jedna žena ve věku nad osmdesát let.

Jan Braun, (red)