VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S podzemními vodami je na tom východ Čech nejhůř v republice

Východní Čechy - Mírné zimy s nebývalým nedostatkem sněhu můžou za to, že v posledních čtyřech let výrazně poklesly hladiny podzemních vod a vydatnost pramenů.

11.4.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vít Černý

Ani se na to netřeba ptát hydrologů, každý vesničan s vlastní studnou s tím má osobní zkušenost. „Nikdy jsme neměli problém s vodou, ani mí rodiče. Až v poslednich třech letech," řekl Karel Mlynář z vesnice u Chlumce nad Cidlinou.

Právě východní Čechy jsou na tom podle hydrologů z celého Česka nejhůř, v našem regionu se totiž na tom vedle nedostatku sněhu i na horách podepsalo také podprůměrné množství srážek i v ostatních ročních obdobích. Dokládá to i mapa vydatnosti pramenů, podle které se extrémní pokles hladiny pozemních vod netýká jen jihovýchodní části Pardubického kraje tedy oblasti Vysočiny a naopak z východních Čech zasahuje hluboko do Středočeského kraje.

„Vůbec nejhůř je na tom oblast tzv. Urbanické brázdy, tedy podél staré cesty z Hradce na Prahu," uvedl Zdeněk Šiftař z hradecké pobočky České hydrometeorologického ústavu.

Jedna zima vodu neudělá…

První „normální" zima s dostatkem sněhu přišla až letos, takže po postupném tání posledních týdnů stav vody v mělkých vrtech tedy například studních stoupá. Vyhráno ale rozhodně není. „Pokud nepřijde srážkový nadprůměr, půjde stav opět dolů," uvedl Alexandr Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu. Dostatek sněhu se letos totiž opět týkal jen horských oblastí, v nížinách dlouho nevydržel a velmi rychle odtál. Nízké stavy podzemních vod se dají očekávat i letos, deficit po čtyřech suchých letech je výrazný a jedna „lepší" zima ho nestáhne. „Bylo by třeba, aby sníh ležel ve velké vrstvě například dvou metrů i v nížinách. A odtával velmi pomalu, aby z krajiny voda 'neutekla' do řek a vsákla se do podloží," popisuje Zajcev. Rozdíly ve vydatnosti podzemních pramenů navíc mohou být velmi výrazné i mezi sousedními regiony.

Česku hrozí sucho. Problémy hlásí především jih Moravy. Zimní přívaly sněhu nepomohly

Sedmkrát větší množství vody než obvykle museli před dvěma týdny vypouštět vodohospodáři z Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. K mimořádnému opatření kvůli záchraně suchem ohrožené obory Soutok se uchýlili poprvé po devatenácti letech.

Příběh celkem výstižně ukazuje na problém s nedostatkem vody v zemi.

Z aktuální zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z minulého týdne vyplývá, že na 37 procentech mělkých vrtů v republice je hladina podzemní vody na úrovni silného či mimořádného sucha.

„V povodí horního Labe, Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Jihlavy, Dyje, soutoku Dyje a Moravy a Bečvy je hodnocen stav hladiny podzemní vody jako silně podnormální," píší hydrometeorologové.

SNÍH NEPOMOHL

Hlavním problémem je fakt, že jsme na „střeše" Evropy. Do země prakticky žádná povrchová ani podzemní voda nepřitéká. „Naopak ji posíláme okolním státům," říká moravskoslezský hydrolog Jan Unucka.

Příliš nepomohlo ani to, že během zimy napadlo více sněhu než ve dvou předchozích. Z dlouhodobého pohledu to bylo stále málo.

„Tání sněhové pokrývky tedy nestačilo nějakým mimořádným způsobem doplnit hladiny podzemních vod," dodává Unucka.

Ostatně nejen se sněhem to není žádná sláva.

„Úhrn srážek od začátku letošního roku k dnešnímu datu činí na Moravě jen asi 75 procent dlouhodobého normálu z let 1961 až 2010. Tím se prohlubuje deficit z roku 2015, který činil na Moravě 120 milimetrů," přidává se brněnská hydroložka Eva Soukalová.

JE MOC TEPLO

Zčásti za to může i celosvětová změna klimatu ve střední Evropě se mění zejména rozložení srážek v průběhu roku. Více jich je v zimě, méně na jaře. Zásoby podzemních vod se tak nedoplňují dostatečně a pravidelně.

A nepomáhá ani růst průměrné teploty, která se za posledních padesát let zvedla o 1,2 až 1,8 stupně Celsia. Kvůli tomu se zase více vody vypařuje z půdy.

Česko tak patří mezi tři suchem nejohroženější státy v Evropě.

Zásoby využitelné sladké vody v přepočtu na jednoho obyvatele jsou dle evropského statistického úřadu Eurostat u nás třetí nej-menší, hůře jsou na tom jen ostrovy Malta a Kypr.

HLAVNĚ NEPLÝTVEJME

Co s tím dělat? „Je žádoucí, abychom krajině vrátili schopnost zadržet více vody, zmenšili plochy oseté jednou komoditou, zvýšili rozmanitost pěstovaných plodin," vyjmenovává Miroslav Trnka z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.

Další z logických možností je jímat dešťovou vodu v nejrůznějších nádržích.

Ostatně ministerstvo životního prostředí přišlo s plánem dotovat nádrže na dešťovou vodu s názvem Modrá úsporám, který se rozbíhá právě nyní v dubnu. Lidé budou moci získat od státu až 60 tisíc korun.

„Je to výborný návrh a měl by být co nejdříve realizován. Odvádět vodu do kanalizace je neskutečné plýtvání. Zadržená dešťová voda má různé využití, ke kterému nebudeme používat vodu pitnou, jak se nyní děje," podotýká Jaroslav Rožnovský, šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Například zalévaní zahrad pitnou vodu je podle hydrologů téměř zvrácenost.

Autor: Kamil Dubský, Redakce

11.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Šporcl.

Sedmihorské léto nabídne koncerty i divadla

Trutnov chce budovat věž pro kola

Trutnov chce budovat věž pro kola

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Výběr pomníku provázely vášně a nenávist. Nakonec žádný nebude

Trutnov - Poněkud hořce vyzněla vyhlášená soutěž, ve které nejen soutěžní porota, ale později také veřejnost, vybíraly z osmi výtvarných návrhů na pomník určený ke stému výročí vzniku Československa v příštím roce. Trutnovští si vzali na sebe těžký úkol. Vybrat dílo, které by se stalo důstojnou vzpomínkou na dějinnou událost, se nakonec ukázalo jako neuskutečnitelné.

Jak se kuchtilo v Poniklé?

Poniklá - Prázdniny jsou sice už přede dveřmi, ale školáci z Poniklé se ještě s chutí zapojili do školního projektu Připrav si zdravou svačinku, neboť zdravě bychom měli jíst i v době prázdnin. Ti mladší kuchtili doma s maminkami a hotovou svačinku přinesli k prezentaci do školy, žáci druhého stupně se pustili do příprav přímo ve škole. A tak se všude krájelo, míchalo, vařilo, v kuchyni se pod dozorem kuchařek i peklo.

AKTUALIZUJEME

KAM můžete v nejbližší době vyrazit...

Trutnovsko, Pojizeří - Kulturní servis: přehled zajímavých akcí konaných v našem regionu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies