„Myslím, že tahle mise byla jednoznačně nejtěžší a nejhorší. Hlavní je, že jsme se vrátili všichni,“ řekl velitel kontingentu Mojmír Mrva. Lékaři provedli na 150 operací, zhruba 15 bylo velmi komplikovaných. „Nejčastěji šlo o střelná, střepinová a minová zranění. V některých případech jsme museli odstranit část plic či jater. Ale s hrdostí můžu říct, že nemocnice je plně vybavena a připravena na vše,“ dodal Mrva.

Celé čtyři měsíce vojáci trávili v areálu nemocnice. Výjimkou byla nucená evakuace. Nebezpečí v Afghánistánu číhalo na každém kroku.
„Byl tam systém, který nás měl varovat před raketami. Jenže nějak nefungoval, protože spustil poplach, až když rakety dopadly na zem,“ vzpomíná hlavní chirurg kontingentu Aleš Kopřiva.

Přiznal, že zhruba v polovině mise přišla na vojáky ponorková nemoc. Naštěstí se z ní ale včas vyléčili. „Ve volném čase byl prostor i na vztahy, ale my jsme se spíš věnovali sportu. Byla tam kvalitní posilovna vybavená cizími armádami. Pak se hrál hodně volejbal a fotbal,“ řekl Aleš Kopřiva.

V Afghánistánu byl podruhé a jak tvrí také naposledy. „Příště bych jel raději do Karibiku,“ dodal s úsměvem. Slavnostního nástupu se zúčastnil také velvyslanec USA v Česku Richard Graber. „Jménem prezidenta spojených států vám děkuji za to, že jste dali Afgháncům šanci žít normální život.“ V projevu zmínil také tragickou smrt českého velvyslanec v Pákistánu Ivo Žďárka.

Do Kábulu se už přesunul pátý kontingent, který by se měl vrátit v listopadu. „Do konce roku chceme nemocnici dostat zpět do republiky, aby se připravila na další československou misi. Zatím se neví, jestli někam pojede, ale bude v pohotovosti,“ dodal brigádní generál Miroslav Bálint.