VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šťourat do Sněžky mu zakázala manželka, šel na čtyřicet let na lanovku

Špindlerův Mlýn - Před sedmdesáti lety poprvé vyjela ve Špindlerově Mlýně lanovka. Byla jednosedačková, při původní rychlosti 1,2 m/s přepravila z lyžařského areálu Svatý Petr na Pláň 180 osob za hodinu. Jízdenka nahoru stála tehdy 15 Kčs. Dnes vozí lyžaře a turisty do nadmořské výšky 1198 metrů moderní, vyhřívaná šestisedačková lanová dráha s kapotou, která přepraví za hodinu 2400 návštěvníků hor.

23.7.2017
SDÍLEJ:

Sedmdesátiletou historii špindlerovské lanovky ze Svatého Petra na Pláň přibližuje výstava Špindl na lyžích, umístěná v depu dolní stanice.Foto: DENÍK/Jan Braun

V proslulém horském středisku si připomínají jubileum horské lanovky. Byla druhá sedačková v tehdejším Československu, kterou nechal postavit Svaz lyžařů. První vybudoval v roce 1940 v Beskydech na Pustevny. Bezprostředně po válce, během které nařídil wehrmacht odevzdat všechny lyže delší 180 centimetrů, chtěli vystavět další. Uvažovalo se o Kozích hřbetech, Studniční hoře s přístupem z Pece pod Sněžkou, Zlatém návrší od Špindlerova Mlýna, lyžaři ze Šumavy mocně lobbovali za Špičák. Vyhrál projekt v krkonošském Svatém Petru.

HOTELIÉŘI VYSLALI NA STAVBU ČÍŠNÍKY
Na podzim 1946, rok po skončení druhé světové války a navzdory jí způsobenému zoufalému nedostatku stavebního materiálu a strojních a elektrických součástek pro stavbu, začalo betonování základny stanic a podpěr, v lyžařském areálu u tehdejších skokanských můstků.

„Po válce byl velký problém s nářadím,“ líčí jeden ze špindlerovských pamětníků Vladimír Odl. Sedačkový lanový výtah, jak znělo dobové označení, spustil provoz 10. května 1947. „Velkou zásluhu na výstavbě měl Rudolf Krňoul, náměstek Svazu lyžařů pro výstavbu sportovních zařízení,“ vybavuje si.

TAKHLE JEZDIL Vladimír Odl do práce, v bedně na zavazadla (foto z roku 1966), ze Svatého Petra na horní stanici na Pláň.

Lanová dráha ve Špindlerově Mlýně byla obrovským a tehdy velkolepým projektem. Ruku k dílu museli povinně přiložit i zaměstnanci tamních hotelů a provozoven, tedy i číšníci a kuchaři. „Podniky ve Špindlu to dostaly befelem, že musí na stavbu lanovky uvolnit svoje lidi na brigádnické hodiny. Na stavbě se podílelo veliké množství lidí, hodně pracantů. Žádná mechanizace neexistovala, beton se přitom stavěl na kilometrovou délku a do kopce,“ vzpomíná Vladimír Odl. Tehdy mu bylo patnáct a později na lanové dráze pracoval 36 let.

DO ROKU 1960 TŘI MILIONY NÁVŠTĚVNÍKŮ
„Lanovka ve Špindlu, to byla ohromná věc! Lidi o ni měli obrovský zájem, čekaly se na ni hodinové fronty. Jak jsme ze srandy říkali: Hodinu ve frontě, za tři minuty dole,“ přidává. „V létě jsme jezdili ještě v osm hodin večer, v zimě do tmy. Lidi jsme museli pomalu odhánět. Fronty byly obrovské. My jako Špindleráci jsme ani už nechtěli lyžovat, když jsme viděli, kolik lidí čeká na lanovku,“ přibližuje tehdejší situaci. Už v roce 1960 přivítali na lanovce ve Svatém Petru jubilejního, třímiliontého návštěvníka.

V roce 1964 hostil Špindlerův Mlýn sjezdové disciplíny Světové zimní univerziády a došlo k první modernizaci lanovky. Její trasa byla prodloužena až k vrcholu Přední Planiny, délka se změnila 1055 na 1390 metrů, převýšení se zvýšilo na 420 metrů. U obou byla výrobcem chrudimská Transporta, která před znárodněním v roce 1948 měla jméno Wiesner.

Tatranský podnik miestneho priemyslu Kežmarok přinesl v roce 1986 na špindlerovské svahy úplnou novinku, lanovku s neodpojitelnými dvousedačkami Tatrapoma. V roce 1992 ji nahradila odpojitelná čtyřsedačková a před dvěma lety dokonce šestisedačková. „Dneska už je lanovka pro lidi o hodně pohodlnější,“ mrkne okem Vladimír Odl po současném prototypu Leitner.

OBĚDY MU POSÍLALI V EŠUSU LANOVKOU
K práci na lanové dráze ve Špindlerově Mlýně v roce 1956 ho nepřímo přivedla manželka, která nechtěla, aby dělal horníka. „Nejdřív jsme prováděli rudný průzkum ve Svatém Petru. Když tam padesátimetrové hloubení skončilo bez valných výsledků, šli jsme šťourat do Sněžky. Šachta byla v Obřím dole na Kovárně. Žena mě ale z téhle práce doslova odvolala. Říkala: tam tě nenechám dělat, to je nebezpečný,“ vypráví.

Pak už vedla jeho cesta k lanovce. Vydržel tam 36 let, do roku 1992. „Sloužili jsme i v noci, pro případ, že by se něco stalo na hřebenech, tak aby byla lanovka hned schopná provozu. Pár případů se objevilo, když byla v akci Horská služba,“ popisuje a s povděkem vzpomíná, jak mu dcery vozily lanovkou obědy a večeře v ešusu. „Nejtěžší bylo nakládat lyže na háky za sedačku. Když se to dělalo dvěstěkrát za hodinu, tak to byla opravdu fuška. Do toho mráz, nahoře fučelo. Jako normálně v zejmě,“ říká krkonošským nářečím vyučený krejčí.


MILNÍKY SEDMDESÁTILETÉ HISTORIE LANOVKY 1946Svaz lyžařů rozhodl o výstavbě lanovky ve Špindlerově Mlýně ze Svatého Petra na Pláň, upřednostnil ji před dalšími variantami (Kozí hřbety, Studniční hora, Zlaté návrší, šumavský Špičák)

10. května 1947
historicky druhá sedačková lanovka v Československu zahájila provoz, měla celkem 83 jednosedaček, délku 1055 metrů, zimní dopravní rychlost 1,2 m/s, přepravní kapacitu 180 osob za hodinu

10. 2. 1960
jubilejní 3.000.000 cestující na lanovce na Pláň

leden 1964
obnovení provozu po modernizaci kvůli Světové zimní univerziádě ve Špindlerově Mlýně, trasa byla prodloužena až k vrcholu Přední Planiny a délka dosáhla 1390 metrů, převýšení 420 metrů, postavena nová budova horní stanice, přepravní kapacita 290 osob za hodinu

1. 2. 1986
otevřena nová trasa lanovky západně od původní, poprvé s dvoumístnými sedačkami (celkem 161), šikmá délka 1612 metrů, kapacita 900 osob za hodinu

17. 12. 1992
uvedena do provozu nová lanovka Doppelmayr se čtyřmístnými sedačkami, přepravní kapacita se zvýšila na 2400 osob za hodinu

11. 12. 2015
spuštěna moderní, šestisedačková lanovka Leitner s komfortními sedačkami, vyhříváním a kapotou, kapacita 2400 osob za hodinu

Autor: Jan Braun

23.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Ilustrační foto

Na Výšince vyteklo 300 litrů nafty

Jilemnický comeback pokazila „zlá“ 90. minuta. Přepeře spasil Ježek

Pojizeří - Fotbalové Přepeře už vítězí i v krajském přeboru. Doma přehrály silnou Skalici.

Pasení ovcí je týmová práce

Rakousy - Ladnost, rychlost a přesnost v každém kroku. Tak by se dalo shrnout víkendové mistrovství republiky v pasení.

OBRAZEM: Právě jsme se narodili

Trutnovsko, Pojizeří /HLASUJTE/ - Svým hlasováním můžete rozhodnout o nejhezčím miminku měsíce Krkonošského deníku. Každý měsíc odměníme od ledna 2017 pouze jedno miminko.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení