TÉMA: Hudební nástroje ve věznici znovu ožívají

Dřevomodelářskáká dílna funguje ve zdejší věznici téměř dvě desítky let. Za tu dobu odsouzení vyrobili bezpočet hraček pro školky a školy v okolí, i několik dětských hřišť. A celé desetiletí se tu věnují také opravám hudebních nástrojů. „V posledních dvou letech se zaměřujeme na smyčcové strunné nástroje, dílnou jich prošlo 60 až 70. Většinou houslí a viol, ale také dvě violoncella a jeden kontrabas,“ říká vychovatel Zdeněk Hetflejš.

Stále se zlepšují

Většina nástrojů sem dorazila ve velmi špatném stavu. „Sháníme je, kde se dá. Od známých nebo pomocí internetu na Aukru. A postupně se zdokonalujeme jak po stránce technologické, tak materiálové. V tom nám pomůže i spolupráce s Odbornou školou houslařskou v Lubech u Chebu. Ta už nám poskytla učebnice, DVD i některé nástroje. Jejich pedagogové byli s naší prací spokojeni a docela je udivilo, na jakou úroveň jsme se coby samoukové dostali. Příští měsíc se přijedou podívat a uvidíme, jakým směrem to dál půjde,“ dodává Zdeněk Hetflejš, který je duší a hnacím motorem zdejší houslařské dílny.

V té nyní intenzivně pracují tři vězni. „Jsme tu 5 až 6 krát v týdnu zhruba 7 hodin. A hodně nás to baví,“ shodují se. Přitom nikdo z nich se k podobné práci předtím nedostal. Navíc nikdo z nich neumí na žádný nástroj hrát. S oživením jim pomáhá příslušník Pavel Staněk, který dříve hrál v Pražské komorní filharmonii. Naladí je, otestuje a poradí, co a jak přesně upravit.

Jedním z nejhodnotnějších nástrojů, který prošel dílnou, je viola od Johana Andrease Hümmera vyrobená v roce 1868. „Známá ji našla na půdě v dost zanedbaném stavu. Po čtyřech měsících postupné práce se ji podařilo dát dohromady a nyní slouží na pražské konzervatoři jako výukový nástroj,“ popisuje Hetflejš. Instrumenty staré 100 let nejsou nijak velkou výjimkou. Jedny z houslí byly zevnitř po předešlé opravě vylepeny novinami s datem 1902, takže vyrobeny musely být ještě dlouho před tím.

Mohou dále sloužit

A jak celý proces rekonstrukce probíhá? „Nejdříve odhadneme věk, konstatujeme stav a stanovíme plán postupu. Pak nástroj zbavíme starého laku a opravíme. Někdy musíme vyrobit poškozenou část úplně znovu. Následuje povrchová úprava. Nanáší se 12 až 16 vrstev laku, což zabere až dva měsíce,“ popisuje vychovatel.

Mnohé z opravených nástrojů jsou následně předány do Základních uměleckých škol v okolí. Například na začátku loňského roku přivezli zástupci věznice společně s několika odsouzenými osmery zrestaurované housle ZUŠ v Úpici.

Podobná aktivita je v rámci vězeňství ojedinělá nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. „Podporujeme dílnu jak můžeme. Zpravidla tam dělají lidé, které nejsme schopni zaměstnat a věříme, že tahle práce může mít dopad i na jejich další život. Přeci jen vidí výsledek své práce, a to ne ledajaký. Samozřejmě to přispívá i k dobrému jménu věznice. Na odsouzené se pohlíží nejenom jako na darebáky,“ dodává vedoucí oddělení výkonu trestu Štefan Anovčín.