Hanu Jechovou i ostatní obyvatele Jaroměře mají v budoucnu ochránit protipovodňová opatření, na která město po dlouhém snažení získalo dotaci.

Zdi pomohou ochránit majetky

Stavba byla zahájena u školní jídelny Na Karlově a před časedm na částečném staveništi v jaroměřském parku přivítal starosta města Jiří Klepsa ty, co mají s výstvabou protipovodňových hrází co do činění. „Výstavba protipovodňových opatření není jen pouho pouhou výstavbou, ale je to záležitost, kterou potřebuje nejenom Jaroměř, ale potřebuje ji celá řada města a obcí v celé naší republice,“ je si starosta vědom důležitosti protipovodňových opatření, která nabývají opět na důrazu v odlesku nedávných povodňových událostech na Moravě.

Než se ale začalo se samotnou výstavbou, tak musel starosta a jeho „mančaft“ překonat mnoho překážek a překročit nejeden „klacek hozený pod nohy“. Podle starostových slov těch zlomových situací byla celá řada. „Ať už to bylo vypracování jednotlivých variant, projektových dokumentací, které vyhovovaly všem zainteresovaným stranám. Ke všemu se musela vyjadřovat Agentura ochranu přírody a krajiny a to bylo vůbec nejtěžší jednání,“ vrátil se ve vzpomínce starosta Klepsa k jednomu z hodně náročných bodů celého schvalovacího procesu.

Museli přistoupit ke kompromisům

Dále starosta Jiří Klepsa pro Deník uvedl, že Agentura ochrany přírody a krajiny chtěla, aby některé stavby z protipovodňového systému nebyly realizovány, což bylo pro jaroměřskou radnici zcela nepřijatelné. „Konečná varianta formou velkého kompromisu ze strany města se ale nakonec zrealizovala,“ uvedl starosta.

Tím největším ústupkem z pohledu jaroměřské radnice byl příklad ochrané zdi na okraji městského parku: podle původního záměru měla zeď vyrůst hned na pravém břehu řeky Labe, ale nyní mezí ní a řekou leží celý park.

Nelehký úkol: výkup pozemků

Nejtěžší etapou celé přípravy výstavby protipovodňových opatření byla ale bezesporu otázka majetkoprávních vypořádání – výkupu potřebných pozemků. „To byl okamžik, který jsme nezvládli na sto procent,“ přiznává starosta. Město potřebovalo pro stavbu hráze část pozemku na levé straně řeky pod náměstím, ale z důvodů naprosto neúměrných požadavků manželského páru, nakonec potřebný pozemek nevykoupilo.

Před silně přemrštěnou cenou za pozemek se město nesklonilo, vyřeší to mobilní zábrany

„Tyto podmínky prodeje pozemku byly tak neuvěřitelné, že jsme je nebyli ochotni akceptovat ani my, ani Povodí Labe. Kdybychom na jejich požadavky přistoupili, bylo by to pouze výsměchem všem ostatním, kteří nám pozemek pro tyto účely prodávali,“ říká starosta Klepsa, který považuje majetkoprávní vypořádání za nejtěžší etapu přípravné fáze protipovodnových opatření.

Starosta měl na mysli pozemek manželů Špačkových, kteří bydlí pod náměstím v ulici Sladovna. Vyrůst tady měla zhruba metr a půl vysoká zeď.

„Vedení města tu s námi bylo jednat pouze jednou. Poté jsme navrhli částku a už se nám nikdo neozval,“ popisuje majitel pozemku Milan Špaček.
„Byl jsem přítomen jednomu jednání s manželi Špačkovými. Částka, kterou požadují za metr čtvereční byla naprosto neakceptovatelná. A jestli si z nás pouze dělali srandu nebo to na nás zkoušeli, tak to byla špatná sranda a špatná zkouška,“ říká starosta, a dodává: „Jednalo se o výkup miniaturního pozemku, ale ta cena přesáhla 30 tisíc korun za metr čtverečný, což je částka, která je naprosto nenormální,“ má jasno Jiří Klepsa.

Milan Špaček požadoval 33 a půl tisíce korun za metr čtvereční, celkem tedy zhruba jeden milion korun. „Byl bych ochotný o ceně jednat, ale nikdo se nám už neozval,“ dodává majitel.

„Povodí Labe bylo ochotno zaplatit částku do ceny znaleckého posudku, což bylo do dvou set korun za metr čtverečný. Jako město jsme měli možnost tu částku do požadované sumy dorovnat, ale kdybychom to skutečně udělali, tak bych se nikdy už nemohl podívat do očí ostatním lidem, kteří nám ty pozemky prodávali za daleko normálnější cenu,“ vysvětluje starosta, proč už pak vedení města další jednání neplánovalo a situace se v této lokalitě v případě povodně vyřeší mobilními zábranami.

Ulici Sladovna včetně domu Milana Špačka by tak při případné povodni zaplavila voda. „Oblast pod náměstím bychom museli zabarikádovat pytli s pískem nebo jinými zábranami, aby se voda nedostala do dalších částí města – pak by totiž celý systém protipovodňových opatření ztratil naprosto význam,“ vysvětluje starosta.

Projekt za 170 milionů korun by měl být hotový v červnu roku 2012. Pak už Jaroměř neohrozí ani stoletá voda – pouze ale jen v případě, že se podaří utěsnit ulici Sladovna, kterou protipovodní zídky neochrání.

Markéta Volfová, Jiří Špreňar