„Zapomněl jsem si doma svačinu, jdu si koupit něco do bufetu," nebo „Dostal jsem chuť na něco sladkého, pro něco si skočím."

Tak tyhle věty už od pondělí na základních školách neuslyšíte. Od 1. ledna musí vzdělávací zařízení s povinnou školní docházkou dodržovat tak zvanou pamlskovou vyhlášku, která přísně stanovuje podmínky složení potravin včetně nápojů, jež smí být v nabídce školních bufetů nebo automatů. Nové nařízení vlády začalo platit 20. září. Školy měly tři měsíce na to, aby se na změnu připravily a sortiment nabízený v bufetech upravily tak, aby vyhovoval novým požadavkům.

Jak se ale ukazuje, zákon má spousty nedostatků a mnoho provozovatelů školních kiosků se rozhodlo činnost ukončit.

Tak jako na Základní škole Lázně Bělohrad, kde si děti od pondělí musejí zvykat, že pokud si svačinu zapomenou doma, budou o hladu. A to se žákům samozřejmě nelíbí.

KONEC MLSÁNÍ

„Nesouhlasím s tím. Já si chodil kupovat hlavně pití a občas nějakou cereální tyčinku, takže mi to fakt vadí," říká osmák Miroslav Pospíšil, který ale zároveň dodává, že uzavření bufetu má i své výhody. „Moje malá ségra nakupovala hlavně sladkosti. Podle mě je dobře, že teď už nemůže. Stejně se mi ale nelíbí, že kiosek zavřeli úplně," postěžoval si Míra.

Dobroty si děti už ve školách nekoupí

Dívkám z deváté třídy ZŠ Lázně Bělohrad vadí, že už si ve škole jídlo nekoupí. „Byly jsme zvyklé si kupovat svačinu i během dne. Teď jsme kolikrát hlady. Jasně, můžeme jít naproti do pekárny, ale před vyučováním. Pěkně nás to štve," zlobí se patnáctiletá Anna Jidřišková a její kamarádky jen souhlasně pokyvují hlavou a přidávají se s kritikou. „Je to prostě blbost. Nechápu, proč si už ve škole nemůžeme kupovat jídlo," říkají.

Stejný pohled na věc mají i šesťáci. „Chodil jsem si tam pro svačinu. Teď musím chodit dřív, abych se stihl zastavit v pekárně," posteskl si David Janák, který si do školního bufetu chodil mimo jiného i pro jeho oblíbené jogurty. „Já si tam sice kupoval občas housky a pití, ale vůbec mi nevadí, že teď je bufet zavřenej. Svačinu mám z domu, takže je mi to jedno," překvapil naopak názorem šesťák Ladislav Hanuš. S pamlskovou vyhláškou nesouhlasí ředitel bělohradské školy Jaroslav Jirásko, podle kterého jde o nesmysl, který diskriminuje část živnostníků.

„Zákon je nespravedlivý a omezující. Provozovatelka měla povolení od hygieny a vše fungovalo.Najednou jí živnost někdo zakáže a ona skončí na pracáku? A Vietnamec, který má krám jen kousek od školy, může dál vesele prodávat to, co paní bylo zakázané. To je přece nesmysl. Pokud chtějí něco zakazovat, tak všem a bez výjimek," zlobí se ředitel a poukazuje právě na to, že když si děti nebudou moci zakázané potraviny koupit ve škole, vyrazí jinam.

V TRUTNOVĚ SI NAŠLI ZDRAVÉ VÝCHODISKO

Situace s pamlskovou vyhláškou nemusí přinášet jen negativní postoje. Například trutnovská Základní škola V Domcích sice bufet díky vyhlášce zrušila, ale našla si náhradu. „Bufet jsme ve škole měli, ale nic dobrého nám nepřinášel. Už ho nemáme a vůbec nám to nevadí," konstatovala ředitelka Zuzana Radová Horáková. Vedení školy nenechalo totiž děti na holičkách. „Hledali jsme nějakou vhodnou, zdravou alternativu na trhu a našli jsme dodavatele kysaných nápojů a jogurtů přímo z Trutnova Poříčí. Spokojenost je velká, přijedou dodavatelé přímo z farmy dvakrát týdně a ve vestibulu prodávají žákům mléko a další produkty. Nadšení jsou i rodiče, kteří sem děti vodí. I oni si tam ledacos přikoupí," dodala ředitelka a uvedla, že škola bude v hledání dalších produktů pokračovat. „Zvažujeme, že bychom ve školní kuchyni vyráběli zeleninové saláty a a hledáme i možnost dovozu kvalitního pečiva, které by splňovalo požadovaná kritéria," uzavřela Zuzana Radová Horáková. Farmářská minimlékárna Farmilk v Trutnově, odkud dětem ZŠ V Domcích produkty dovážejí, byla iniciována poptávkou po kvalitních mléčných produktech české provenience. Technologie výroby je postavena na základní surovině, což je pasterované kravské mléko, které je nadojeno z českého plemene Čestr.

(fran, jm)