Průměrná mzda v Královéhradeckém kraji ve třetím čtvrtletí dosáhla na konci září 22 059 korun hrubého, v sousedním Pardubickém 21 395 korun. Je to o necelá tři procenta více než ve stejném období vloni, po odečtení inflace je však reálný nárůst příjmů jen zhruba 0,5 procenta.

Zatímco obyvatelé hradeckého kraje se tak ocitli ve výši příjmů v polovině tabulky 14 českých krajů, lidé v Pardubickém kraji až na chvostu žebříčku: méně vydělávají jen lidé ve Zlínském a Karlovarském kraji. Naopak Pražáci berou přes 30 tisíc měsíčně. A to i přesto, že se tam od počátku roku platy nepatrně snížily.

A to je ještě potřeba vzít v potaz, že dvě třetiny Východočechů nedosáhnou ani zmíněnou průměrnou mzdu. Tento průměr totiž uměle zvyšují příjmy nejlépe placených lidí, třeba manažerů.

Přesněji o typické výši mezd vypovídá tzv. medián. To je číslo, které dělí populaci na stejné poloviny - chudší a bohatší. Na východě Čech činí tento medián, tedy jakási „nejčastější” mzda, zhruba 20 tisíc hrubého.

Stejně rychle jako letos, tedy zhruba o 2,5 procenta, porostou mzdy i v příštím roce. Jenže reálné příjmy kvůli vyšší DPH a inflaci celkově naopak klesnou. Ačkoliv jsou Češi tradičně národem „brblalů” stěžujících si neustále na nedostatek peněz, srovnání s okolními zeměmi střední Evropy tyto stesky vyvrací.

„Průměrná mzda v Česku (24 089 Kč) totiž dosáhla téměř 990 eur a je asi o pětinu vyšší než v Polsku, o čtvrtinu vyšší než na Slovensku a o více než třetinu vyšší než v Maďarsku. Na druhé straně průměrná mzda v ČR nedosahuje ani 30 procent německého průměru,” upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037, pravděpodobně však ještě později. Stačí se podívat na přetrvávající mzdové rozdíly ve sjednoceném Německu.

(kim, čtk)