A to nejen vedení lázní a města. Uklidnění přinesla například i do duší pacientů, kteří se jezdí do Krkonoš dlouhodobě léčit. Dosud se netajili obavami, že po případné privatizaci by mohli přijít o ojedinělou péči v řadě diagnóz, na jejichž léčbu jsou právě krkonošské lázně unikátně zaměřené. Verdiktem, který před několika dny deklarovala vláda, došlo i k odplombování záměrů a aktivit, jež mají vést k dalšímu rozvoji lázeňství v horském městečku.

„Vyjmutí lázní z privatizačního projektu považuji za vítězství zdravého rozumu," komentoval vládní rozhodnutí pro Deník ředitel Rudolf Bubla. „Zařazení do privatizačního projektu bylo dlouhodobě pro lázně provizoriem. Život zařízení byl do jisté míry negativně ovlivněn tím, že se něco chystá, že dojde k nějakému prodeji. Nyní nastala pro další rozvoj lázní větší jistota," konstatoval Rudolf Bubla. Dobrá zpráva to podle něj není jen pro lázně, pacienty, zaměstnance a město, ale pro celý široký region. „Jsme v Krkonošském národním parku. Nachází se tu významný lyžařský areál. Je škodou, že Janské Lázně do tohoto segmentu dosud nijak nevstupovaly a nebraly si také z něj své klienty," podotkl ředitel Bubla. „Ačkoliv jsme státním zařízením, nikdo nám na nic nepřispívá, nedostáváme žádné dotace. Jen majetek, který využíváme, je státní. Na provoz si musíme vydělat. Proto volíme princip obezřetného hospodaření, aby šlo případná rizika rozvrstvit," vysvětlil postoj Rudolf Bubla.

Hlavní účel léčebných lázní:

„Posláním Janských lázní je hlavně léčit. Výjimečnost spočívá v tom, že pečují o dětské pacienty po dětské mozkové obrně. Mají dětské a dospělé pacienty po centrálních mozkových příhodách, po celé řadě neurologických operací. Janské lázně v rámci České republiky mají co nabídnout. Protože znám segment lázeňských služeb v České republice, mohu říct, že druh péče, který je poskytován právě v krkonošských léčebných lázních, je skutečně mimořádný a ojedinělý."

Rudolf Bubla, ředitel 

Vytvoření dlouhodobějšího strategického plánu začíná být v lázních nyní na pořadu dne. „U větších projektů musíme mít jistotu, k jakému strategickému cíli chceme směřovat. Začneme tedy pracovat na určitém generelu. Jsme si vědomi, že rozvíjet ho má smysl společně s městem a celým regionem," nastínil strategii ředitel Rudolf Bubla.

Profesionalizace všech služeb

„Chceme více profesionalizovat úroveň vlastních lázeňských služeb a vedle toho rozvíjet oba odborné léčebné ústavy pro dětské a dospělé pacienty, v nichž pečujeme o klienty s vážným hendikepem. To jsou pro nás do budoucna hlavní pilíře. Nemělo by být úplně podstatné, kdo provede úhradu těchto služeb. Jestli půjde o peníze od pojišťoven nebo samoplátců. Kvalita by měla být vždy na stejné úrovni. Vedle toho chceme rozvíjet komerční projekt, zasahující například do rekondičních pobytů. To, že sídlíme v Krkonošském národním parku, už samo o sobě přesahuje do turistického ruchu, odkud bychom si rádi brali část našich potenciálních klientů," vysvětlil ředitel lázní.

Ochotu ke spolupráci na vytváření strategického plánu včera Deníku potvrdil také janskolázeňský starosta Jiří Hradecký. „Dosud nikdo z nás neměl mandát k tomu, abychom cokoliv společně měnili k lepšímu. Chceme narovnat majetkové vztahy k různým pozemkům, což dosud nešlo, a společně usilovat o rozvoj města i lázní," řekl starosta.

Tankodrom už má šanci na nápravu

Ti, kteří míří do lázní i do horského střediska samotného, dostali naději na zlepšení tankodromu, který představuje část krajské silnice při vjezdu do centra města. „Konečně může vedení lázní začít jednat o opravě rozpadajícího se parovodu pod silnicí s jeho nájemci. Ani se nedivím kraji, že se do opravy své silnice nepustil. Teď se díky vládnímu rozhodnutí blýská na lepší časy. I když, než k nám začnou řidiči jezdit po lepším povrchu, to ještě nějaký čas určitě potrvá," dodal Jiří Hradecký.

Prvních změn si lidé všimnou při zahájení lázeňské sezony 4. června. V ten den by totiž měla být ukončena rekonstrukce léčebného domu Terra. Objekt byl vystěhován a začnou se po něm pohybovat stavbaři. Co dům s dlouholetou historií čeká? Modernizace ubytovací části ve třech patrech. Současná kapacita zhruba sedmdesáti lůžek se o několik postelí sníží ve prospěch komfortu. Jde o náklad ve výši 25 milionů korun. Ty investují lázně ve své režii.

Pokoje s názvy: Sněžka, Vrchlabí

„V nově rekonstruovaných pokojích pamatujeme i na možnost ubytování klientů na vozíčku. Z každého pokoje bude vyzařovat určitý individualismus. Mají se lišit designem, atmosférou, dostanou názvy. Nechali jsme se inspirovat místním prostředím, takže jeden z pokojů se bude jmenovat např. Sněžka, další Vrchlabí a podobně," prozradil zlomek z chystaných změn ředitel Rudolf Bubla.

Po třech letech návrat k zisku

Na závěr připomeňme, že lázně si vedou ekonomicky dobře. Podle předběžných výsledků se po třech ztrátových letech loni vrátily do zisku zhruba 5 milionů korun. Nárůst pacientů díky novému indikačnímu programu pomohl zvýšit tržby, které zde loni vzrostly k hranici čtvrt miliardy korun z předloňských 211 milionů korun.

Slovo pacienta Michala Šimůnka

„Samozřejmě, že máme z verdiktu o vyjmutí lázní z privatizace radost. Společnost C-M-T, sdružující pacienty s onemocněním Charcot–Marie–Tooth a jejímž jsem předsedou, usilovala už o zachování Vesny v roce 2013. Nyní jsme podpořili to, aby lázně zůstaly státní. Napsali jsme všem členům vlády. Dvacet let se lázně nemohly rozvíjet a oproti jiným jsou v nevýhodě. Věřím, že teď mají konečně jasnou startovací čáru. V Janských Lázních se léčím každý rok již od roku 1986. Personál tam je již zaběhnutý v léčbě nervosvalových a pohybových poruch a poskytuje špičkové služby na vysoké úrovni. Jsem rád, že jich budeme i nadále moct využívat."