Žáby se chystají na pouť k vodě. Nechte je přejít

Nastává doba, kdy začínají žáby putovat na svá trdliště. Pokud jim v cestě stojí frekventovaná silnice, nijak je to neodradí. Vrozené chování však pro mnohé z nich může mít smrtelné následky. Proto je v Krkonoších pomáhají chránit trvalé i dočasné zábrany.

„Období migrace žab začalo i u nás na horách, a tak těmto obojživelníkům musíme nyní věnovat na silnicích zvýšenou pozornost," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Doba je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum.

Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory.

Bez vody to nejde

V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Některé z nich, například ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody.

Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci.

Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování (trdliště). Tahové cesty zůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětmi automobilů. V minulosti takových kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli, bylo i v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho. Úsilím Správy KRNAP se drtivou většinu z nich podařilo odstranit.

Dočasné i trvalé

„Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany – přibližně 30 centimetrů vysoké pruhy pevného plastu, které jsou natahovány v nejohroženějších lokalitách. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků. Ty jsou ráno a večer stráží ochrany přírody Správy KRNAP a dobrovolníky přenášeny přes kritické úseky," vysvětlil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tzv. trvalé zábrany. Proti dočasným, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně.

Jedná se přibližně o 30 centimetrů vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.

Účinnou pomocí obojživelníkům je vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.

„Přes všechna opatření, která jsme na ochranu obojživelníků za poslední roky udělali, bychom rádi v této souvislosti požádali o větší ohleduplnost řidiče, kteří projíždějí místy, kudy žáby táhnou," apeluje na veřejnost Hřebačka.

Obojživelníci jsou totiž skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech, a to nejen na území národního parku.