Bohumír Procházka, vydavatel jičínských Prochorovin, se na poslední tiskové konferenci po jednání rady města se zlou potázal.
Nedostal na ní jednorázovou akreditaci, které radnice vydává jako legitimaci ke vstupu na tiskovky. A přiznala, že k jejich zavedení sáhla právě kvůli Procházkovi, se kterým má šest let jen potíže.

Radnice mu akreditaci nevydala, a protože Procházka odmítl odejít, tiskovou konferenci oficiálně zrušila. Servis ostatním novinářům pak poskytla po jejím skončení. Přístup radnice vyvolal pochybnosti. Zastala se jí však řada místních novinářů.

„Podívejte se, jestliže někdo rozdává ve stovce výtisků dvě přeložené A4 se svými výpotky a považuje se za novináře, tak o čem se budeme bavit. Je to normální grafoman, který si zažádal o povolení, to po formální stránce dostal a hotovo. Nakonec, každé město má nějakou figurku plnou pelyňku a pan Procházka takovou je,“ řekl jeden z místních novinářů. „Ale nakonec, proč ne, jen by neměl kazit jméno poctivým profesionálům,“ dodal.

„Je to nemocný člověk. Vymýšlí si, vybírá si pouze určitá fakta, o kterých ještě navíc informuje zkresleně. Bojujeme s ním už šest let. Akreditace na tiskové konference jsme fakticky zavedli jen kvůli němu,“ hájí se starosta Jičína Martin Puš.

Redaktor? Ne, problémový grafoman

„Jeho noviny jsou napůl přeložený papír formátu A4 psaný na stroji, který si ještě před nedávnem dokonce kopíroval u nás na úřadě,“ dodal Puš.
Například se svitavskou radnicí ale mělo donedávna problémy novinářů více.

„Tamní mluvčí si uzurpovala právo rozhodovat o tom, co nám poskytne, co nikoliv, a dokázala se rozčílit jenom kvůli tomu, že zpráva, kterou nám poslala, se nakonec nikde na stránkách neobjevila. Ale z radnice už odešla a s jejími nástupci je spolupráce nesrovnatelně lepší,“ řekla šéfredaktorka Svitavského deníku Magda Navrátilová.

Problémy jsou občas také v komunikaci s republikovou policií v Pardubicích.
„Její mluvčí jsou silně náladové. Někdy se s nimi dá bavit, jindy je to prakticky nemožné. Kolikrát se mi stalo, že když jsem se ptal na konkrétní věc, vůbec nevěděly, o co jde. Komunikativnost je na velmi nízké úrovni. Neřeknou nic navíc. Tuhle mi dokonce jedna z nich sdělila, že mimo pracovní dobu nebude zvedat služební telefon!“ posteskl si regionální novinář, který chtěl z pochopitelných důvodů také zůstat v anonymitě.

Nechcete mluvit? My to napíšeme!

S většinou úřadů ve východních Čechách kraji je spolupráce novinářů bezproblémová. Nebo alespoň korektní. Komunální politici už pochopili, že média potřebují stejně, jako naopak novináři je.

S určitou zatvrzelostí se redaktoři potýkají už pouze na některých menších vesnicích. „Do telefonu vám nic říkat nebudu. Jestli chcete, přijeďte. Na shledanou.“ Nebo: „S vámi se bavit nebudu.“

I na takové úrovni občas probíhá komunikace mezi redakcemi a řadou starostů malých vesnic. Jenže i tady se ledy hnuly. Řada dotyčných starostů pochopila, že redaktoři bez okolků informují o těchto prásknutích telefonem. A to si pak starostové za rámeček před svými voliči těžko dávají.