Možná si vzpomínáte na seriál Chlapci a chlapi, dodnes reprízovaný českými i slovenskými TV kanály. Jednou z dějových linek byla šikana mezi vojáky, mazáci prostě trýznili a ponižovali nováčky, tzv. zobáky.

Když se jeden ze šikanovaných vojáků ozval, kamarád ho poučil: Oni to dělají, protože se to tak dělá dle tradičních nepsaných zákonů. Až my budeme mazáky, vrátíme to zase těm dalším.

Z této historky se propisuje poučení, že ten, kdo jedná podle aktuálně platných pravidel, byť zde nepsaných, jedná vlastně ospravedlnitelně. 

Václav Hořejší. Imunolog, mikrobiolog, biochemik
Vzpomínka na srpen 1968

Zpátky do současnosti. Jeden z pilířů obhajoby bývalých soudců, kteří soudili před rokem 1989 a nyní aspirují na vysoké justiční pozice, je, že jednali podle tehdy platných zákonů. Jistě, ale podle platných zákonů jednali i soudci za časů nacistického Německa či fašistické Itálie. A i Milada Horáková byla popravena v souladu s tehdy platným a účinným právem. 

Petr Kolman
je právní publicista

V rámci fair play nutno dodat, že gulášový socialismus let osmdesátých v Československu nebyl většinou tak ostrý a zákeřný jako ten v padesátých letech nebo dokonce za časů hitlerovců. Nicméně zde jde o vyvrácení principu soudili jsme (či jinak postupovali) podle tehdy platného a účinného práva.

Takovou obhajobu nutno odmítnout. Samozřejmě, pokud se někdo aktivně vzepřel režimu a soudil jinak a statečněji, ten má morální právo nyní aspirovat na vysoké justiční funkce. 

Stejným metrem

Aktuální výběr ústavních soudců zanechal ve veřejnosti pachuť. Mimo jiné se ozývá satirická kritika: Představte si, že by v Německé spolkové republice jmenovali v roce 1977 soudcem jejich ústavního nebo nejvyššího soudu právníka, který soudil za časů nacismu. Dodejme, že podobně nepředstavitelné by to bylo i v tzv. Východním Německu (bývalá NDR).

Mějme za to, že alespoň v symbolické rovině by velice prospělo, jestliže by byla bez zbytečného odkladu přijata novelizace zákona v tom smyslu, že bývalí soudci a prokurátoři působící před rokem 1989 se dnes nesmí stát soudci našeho ústavního soudu.

Tereza Semotamová
Pohotovost je zavřená, dejte se na modlení

Jistě, tohle mělo být přijato již dávno, ale pořád lepší pozdě než vůbec, nemyslíte? Někteří jistě namítnou, k čemu zákon (resp. jeho novelizace) zakazující bývalým soudcům soudícím před rokem 1989 působení v Brně v justičním paláci na Joštově ulici, pokud by v praxi dopadal jen na asi pět až deset lidí. 

Zdroj: DeníkJistě, norma má být obecná, avšak jak víme z hodin právní teorie, samotný fakt, že v realitě předpis dopadá a dopadne jen na nízký počet adresátů, není sám o sobě důvodem pro nepřijetí nebo zrušení takového právního ustanovení. 

Ostatně aktuálně schválený Lex Babiš prakticky reguluje chování asi jen dvou osob v Česku. Takže i zde měřme stejným metrem. 

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.