Hlavně však převzal trumpovské heslo o opět velké Americe, které přizpůsobil tuzemským poměrům, protože Česko asi stěží může být velmocí, zato silnou zemí ano. Otázka zní, co si kdo pod tím představuje. Ve svém pravidelném týdenním sumáři Čau, lidi Babiš připomněl, že ČR v přepočtu HDP na obyvatele předehnala Itálii a Španělsko a v míře nezaměstnanosti je stále premiantem. Palec nahoru, to jsou údaje, na něž můžeme být pyšní. Ale nevidím důvod chvástat se tím, že jsme nepřijali ani jediného syrského či iráckého nezletilého sirotka.

Sílu země naší rozlohy a významu spatřuji v tom, o čem mluvil český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, když připomněl, že rakouský prezident nebyl v Bílém domě více než dvě desítky let. U našich jižních sousedů to nikoho netrápí, protože si nepotřebují honit triko tímto způsobem. „Vždycky jsme chtěli být jako Rakousko, tedy slušnou zemí v pozadí, tak jí buďme,“ řekl Kmoníček. Souhlasím, protože renomé státu dělají šikovní, vzdělaní, pracovití obyvatelé a úctyhodní lídři, nikoliv čepice s nicneříkajícím sloganem.

Jak nevyschnout uvnitř