Po odchodu Borise Johnsona bude v čele Británie stát další konzervativní premiérka, která si nepřála, aby Spojené království z Evropské unie odcházelo.
„Nechci, aby mé dcery vyrůstaly ve světě, kde budou potřebovat vízum nebo povolení k práci v Evropě,“ argumentovala proti vystoupení z EU. „Každý rodič chce, aby jeho děti vyrůstaly ve zdravém prostředí s čistou vodou, čistým vzduchem, s divy přírody. Být v Unii pomáhá chránit životní prostředí a jeho vzácnosti,“ bránila před několika lety Evropu Liz Trussová.

Jenže kdeže loňské sněhy jsou. Dosavadní ministryně zahraničí ve vládě odcházejícího premiéra Borise Johsona už svůj odpor k brexitu dávno vzala zpátky. Prostě proto, že katastrofy podle ní nenastaly a Británii dala nezávislost na EU údajně nové příležitosti. Pravdou je, že pokud jde o ochranu životního prostředí a Green Deal, je Londýn daleko zelenější než celý Brusel. Ekonomická katastrofa nenastala i proto, že se podařilo uzavřít slušnou obchodní dohodu s EU. A covid i Ukrajina ukázaly přednosti rychlé reakce jedné země před pomalejšími, byť třeba lépe promyšlenými kroky sedmadvacetičlenné EU.
Britský, stejně jako evropský podzim bude ale o zvládnutí zimy bez dodávek ruského plynu. Liz Trussová má šanci provést Británii zimou snadněji, než tomu bude ve velké části Evropy. Británie si totiž iluze o Rusku přestala dělat daleko dříve než Německo a další země kontinentální Evropy. To, co dnes zažívá Berlín či my, tím si Británie prošla už v roce 2018. Proto dnes není překvapena a je lépe připravena. Unie prochází i proto, že Londýnu málo naslouchala, v plynové krizi zásadní zkouškou své existence. Pokud ji nezvládne, dá za pravdu těm, kteří říkají, že brexit byl dobrý.