Toto je příběh muže, který mohl být hvězdou politiky či vědy. Kdyby jeho talent, průraznost a pracovitost byly spojeny aspoň s jistou dávkou pokory. Davida Ratha, který právě vyšel z vězení, si teď pamatujeme jako toho s krabicí od vína. Stal se symbolem korupce, která provázela a provází veřejné zakázky. Obecenstvo s odporem sledovalo jeho tragikomické eskamotérství před soudem. Doufal, že triky a řečněním rozmělní nezvratná fakta?

Jenže doktor Rath je také rebelujícím mladým mužem, který v teniskách propagoval Lékařský odborový klub, který právě založil. Byla polovina devadesátých let. Lékaři se sice těšili společenské prestiži, peněz však bylo málo jak na mzdy, tak na modernizaci zaostalých nemocnic. Profesoři na to upozorňovali v akademických debatách, a tím to skončilo.

Jenže pak do toho vlétl rozhněvaný mladý muž. Jeho odborový klub měl okamžitý úspěch. Doktoři se hlásili o překot. Rath organizoval nátlakové akce a stávky, do té doby věc nevídaná. Byl neústupný a uspěl. Hmotné podmínky lékařů se začaly zčerstva zlepšovat. Vděčně si pak zvolili rebela do čela své ctihodné komory.

Martin Komárek.
4458

David Rath vždy působil dojmem muže, který není spokojen. Hledal obor, kde by se našel. Krom lékařské praxe a veřejné činnosti píše romány a povídky. Usedlý není ani v osobním životě. Čas dělí mezi manželku a oficiální milenku. S oběma má syny. Koketuje i s jinými ženami. A začal koketovati s politikou. Nejprve vstoupil do ODS, ta byla na počátku devadesátých let idolem lidí, kteří toužili po rychlé změně.

U občanských demokratů se ale Rathovi nevedlo, a tak přešel k levici. Za ministra zdravotnictví si ho vybral vůdce sociálních demokratů Jiří Paroubek. Prezident Klaus ovšem nového šéfa resortu odmítal jmenovat. Prý je ve střetu zájmů, neb je stále předsedou lékařské komory. Rath ho nazval „vrtošivým staříkem“, ale ustoupil.

Proříznutou pusou pak doktor proslul zvláště jako opoziční poslanec. Dokázal soupeře pozurážet jako nikdo. Jednou duchaplně, jindy hrubě. Vrhal se k mikrofonu jako lítá zvěř. Přezdívalo se mu „Paroubkův pes“ a sám šéf ČSSD, jinak též drsný politik, ho musel mírnit.

V krajských volbách dokázal Rath skoro nemožné. Porazil ODS v její středočeské pevnosti. Využil k tomu své profese. Objížděl region v autobuse, kde zdarma měřil lidem tlak a dával jim rady. Poučil se od Miloše Zemana a řečnil na náměstí v každé malé vísce, lhostejno kolik lidí přišlo.

Hlavním tématem byly poplatky ve zdravotnictví, které tehdy zavedla Topolánkova vláda a obhajoval ministr zdravotnictví Julínek. Dokázal je ironizovat přesvědčivě a někdy krutě. Kdo z posluchačů by si ještě vzpomněl, že před pár lety Rath příspěvky pacientů obhajoval!

Martin Komárek.
Napadá omikron mozky?

Na hejtmanství se pak nechoval jen jako pán. Choval se, jako by byl bohem, jako by mu kraj patřil. A podle toho, za co byl odsouzen, bral to tak se svými nejbližšími spolupracovníky i doslova. Když byl dopaden se sedmi miliony v krabici od vína, odmítal uznat, že prohrál. Obviňoval všechny z politického spiknutí, zpochybňoval důkazy, snažil se uniknout vězení.

Vytrpěl si svoje. Rok strávil ve vazbě. Do sněmovny byl potupně dovlečen v želízkách. Ústavní soud později uznal, že vazba byla neúnosně dlouhá. Rath, který důsledně poukazoval na to, že je vlastně psychickým mučením, přispěl k tomu, že se vazební podmínky v zemi vylepšily. Krom toho, že přispěl k povznesení lékařského stavu, je to další dobro, kterého ve svém bouřlivém životě dosáhl. Nyní se stává ombudsmanem pacientů ve Středočeském kraji. Lze si vsadit na to, že práci bude dělat dobře a čestně. Možná svůj pád a trest vnitřně úplně nepřijal. Ale je dost chytrý na to, aby se riziku uvěznění už vyhnul.