Muži se občas dostanou do prudké hádky, zvlášť roznícení opojnými nápoji. Někdy je při tom některý zabit. Je to nevratné a bolestné. Smutek příbuzných, soud a trest je to, co následuje. Komentovat se to nedá. Smrt Roma, kterého podle všeho zabil v Brně Ukrajinec, však vyvolala sled neuvěřitelných událostí, které svědčí hodně o současné duši naší země.

Nejprve se ozvali Romové. Ti nejohnivější vyzývali, aby se šlo na Ukrajince s baseballovými pálkami. Ti rozvážnější svolali demonstraci, i ta byla vůči uprchlíkům ostře naladěna. Účastníci si stěžovali, že stát někomu pomáhá a jim ne. Kupodivu se k nim přidali gádžové, kteří jinak „lenost“ Romů demagogicky kritizují, například Tomio Okamura a Jana Zwyrtek Hamplová. Teď jim byli najednou dobří, když skrze ně mohli zaútočit na ještě nenáviděnější Ukrajince. O tom všem se debatovalo a ještě debatuje, umírněně se zapojil i prezident.

Všechny důvody, proč rvačka vyvolala takový zájem, jsou politováníhodné.

Martin Komárek
Sex, drogy a Rammstein

Romové jsou skutečně přehlíženi. Už třicet let asi třetina z nich žije v ghettech plných drog, alkoholu a zoufalství. Žijí většinou za státních dávek. Nyní mohou mít dojem, že jim Ukrajinci „ujídají chlebíčka“. Stát bídu vyloučených Romů, za kterou nás právem kritizuje svět, nedokázal za třiatřicet let nikterak vyřešit.

Pak je tu dost Čechů, kteří nejsou Romy a stejně jim pomoc pro uprchlíky vadí. Nejsou to jen výše zmínění političtí obchodníci a dobrodruzi. A nejsou to jen oběti dovedné ruské propagandy. Zdá se jim, že vláda to s pomocí Ukrajině přehání. A nejen s pomocí. Některá média včetně veřejnoprávních líčí Ukrajince jen jako oběti a hrdiny. Jako by nebyli dezertéři, mladíci skrývající se před válkou, bezohlední oligarchové a zkorumpovaný stát.

Ano, Ukrajina je obětí ničemné ruské agrese, statečně se brání a zaslouží si všestrannou pomoc. Malovat ale všechno dorůžova nepomáhá, naopak škodí. Nespokojení lidé, kteří většinou mlčí, teď zvolají: Ejhle, podívejte se na ně, na svatoušky, vždyť jsou to vrazi!