Stavba plotu není levná záležitost, ale rozhodně se dá ušetřit. Stačí k tomu správný výběr materiálu a trocha šikovnosti. Plot vytváří první dojem před vstupem na pozemek a mnoho vypovídá o majiteli domu. Při jeho stavbě myslete na to, aby svou výškou, materiálem a konstrukcí souzněl jak s budovou, tak s okolím.

Třímetrová betonová bariéra, která chrání chatku na maličkém pozemku, není vhodné řešení. Hodně vysoký a plný plot sice zajistí dokonalé soukromí, zároveň ale přinese stín, především ráno a k večeru. Nechcete-li, aby dům působil jako pevnost, postačí vám oplocení vysoké od 120 do 150 centimetrů. Každý plot je však možné s menším či větším úsilím překonat, proto se vyplatí investovat spíše do elektronického zabezpečovacího zařízení než do dvoumetrové zdi s ostnatým drátem.

Někdy se zapomíná na to, že plot ovlivňuje mikroklima na pozemku, je totiž překážkou pro vzdušné proudění, a může tak zpříjemnit, či narušit prostředí v zahradě. Především na osluněném svahu klesá v noci chladný vzduch na nejnižší místo. Jestli chcete, aby se zahrada ráno opět rychle prohřála, nesmí odtoku chladného vzduchu stát v cestě žádné bariéry. Proto by měl být spodní plot zahrady propustný – ať už drátěný, laťkový, nebo živý. Podobný princip platí i pro ochranu domu před větrem. Když větrný poryv narazí na nepropustnou zeď, tak podle fyzikálních zákonů vytvoří vír a účinek větru se tak znásobí. V tohoto pohledu je ideální kombinace propustného plotu s bariérou vyšších stromů nebo keřů.

Při volbě konkrétního typu plotu hraje pochopitelně roli jeho cena. Nejlevněji vyjde stavba z ocelového pletiva, naopak mezi nejdražší patří kované ocelové ploty. Nejméně pracnou variantou je pak stavba z hotových prefabrikátů.

Nejméně finančně náročné bude pořízení plotu z pletiva nataženého mezi ocelové sloupky.Zdroj: ShutterstockPletivo

Nejméně finančně náročné bude pořízení plotu z pletiva nataženého mezi ocelové sloupky. Nejrychlejším a nejlevnějším řešením bude všude tam, kde je potřeba oplotit větší, svažitý nebo nepravidelně členěný pozemek. Na trhu najdete celou řadu pletiv o různé výšce. Lacinější je pletivo z pozinkovaných drátů, které ale vyžaduje úpravu nátěrem. Výhodnější jsou proto pletiva potažená plastem. Jsou sice dražší, ale mají delší životnost a ušetříte za opakované nátěry. K ceně připočítejte i práci s hloubením jam a betonováním sloupků, nákup sloupků, kloboučků, napínacích lan a napínáků.

Existují i pletiva svařovaná, která jsou vhodná pro chovatele zvířat. Zatímco zvíře může klasické pletivo zničit, ta svařovaná jen tak nepoškodí. Pokud má pletivový plot sloužit k ochraně pozemku se zvířaty, zvažte, zda ho nedoplnit podezdívkou, aby se pod ním psi anebo slepice nepodhrabali. K plusům je třeba spolu s nízkou cenou připočíst snadnou montáž (k betonovým sloupkům se jednoduše uchytí pomocí dvou až tří drátů), nízké nároky na údržbu a dlouhou životnost. Vybudování plotu z pletiva zvládnete během několika hodin, při betonování nosných tyčí pak za několik dní. Pokud chcete pozemek ukrýt před zraky sousedů, vysázejte v blízkosti pletiva keře či malé stromky.

Pevnější než klasické napínané pletivo je oplocení z kovových panelů, také vyplněných drátěnkou. Ty se připevňují buď mezi sloupky betonové, nebo cihelné. Vyrábějí se v přesně daných rozměrech, takže už při návrhu plotu je potřeba dobře plánovat a měřit. Variantu představují kovové stavebnicové systémy – svařované plotové dílce. Součástí systému jsou vchodové branky, křídlové a pojezdové samonosné brány. Tento stavebnicový systém je možné montovat do ocelových sloupků nebo zděných plotů.

Hledáte bezúdržbové ploty s nespočetnými variantami tvarového a barevného řešení? Pak zkuste hliníkové. Mohou dokonce napodobovat vzhled dřeva, ovšem bez nutnosti jakéhokoliv natírání. Avšak zatímco pletivo je velmi levné, moderní pevné kovové ploty stojí na opačné straně, jsou skutečně hodně drahé a není divu, že nejsou příliš užívané, byť mají díky žárovému zinkování opravdu téměř neomezenou životnost. Nemusíte je natírat, a přesto nezkorodují. Než si takový plot pořídíte, důkladně si prověřte, zda výrobce dodržuje deklarovaný výrobní postup. Při žárovém zinkování se nejčastěji využívá teplotní rozsah 440 až 460 stupňů Celsia a spolehlivý výrobce vám dodá kovaný plot pouze s touto povrchovou úpravou. Jinak i velmi drahý plot časem zkoroduje stejně, jako by nebyl nijak ošetřen.

Nejenom k venkovským a rekreačním stavením se dobře hodí plot z dřevěných latí a prken.Zdroj: ShutterstockLatě, prkna, plaňky

Nejenom k venkovským a rekreačním stavením se dobře hodí plot z dřevěných latí a prken. Dobře vypadá a jeho pořizovací cena nemusí být, pokud zvolíte některý z běžných druhů dřeva, vysoká. Podle možností se používá modřín, borovice, smrk, douglaska a další dřeviny. Kvalitnější a odolnější, ale dvou- až trojnásobně dražší jsou exotické meranti nebo teak.

Dřevo je lehké, oplocení postavíte během několika dní bez větších problémů. Většinou se používají plaňky z měkkého dřeva, které se šroubují k vodorovným trámkům, takzvaným rýglím. U dřevěného plotu také dbejte na to, aby byla horní část planěk zkosená. Konce mohou být šikmé, obloukové, vybroušené do špičky nebo zakončené koulí. Nebude se na nich držet voda a dřevo déle vydrží.

Na chalupě, kde si chcete užívat výhled do okolní krajiny, poslouží levný plot z půlkulatin zbavených kůry. Na trhu najdete i ploty z dřevěných dýh, které se naopak postarají o dokonalé soukromí, protože vytvářejí neprůhlednou stěnu. Hodí se však spíš jako mobilní zástěna než jako prvek základního oplocení. Laťkový neboli lamelový plot zakoupíte jako jednotlivé plotové díly v různých rozměrech. Dřevěné ploty se také často kombinují s jinými materiály, zejména s cihlou, betonem či kamenem.

Největší slabinou tohoto příjemného přírodního materiálu je časově náročná údržba, protože ho musíte opakovaně a pravidelně ochránit před houbami a plísněmi ochrannými nátěry. Musíte si vyhradit jednou za rok či dva volno na natírání. Pravidelná údržba by měla také zahrnovat přípravu povrchu a penetraci speciálním přípravkem, který obsahuje fungicidní složku zabraňující množení dřevokazných hub. Delší životnost mají v exteriéru lesklé nátěry, protože lesklý a hladký povrch snáze odvádí vodu a vlhkost. Životnost dřevěného plotu také prodlouží podezdívka.

Kámen, cihla, beton

Maximální soukromí zajistí zděný plot, který můžete postavit z přírodního kamene, cihel, vypálených tvarovek, betonu nebo betonových plotovek. Praktické a nejčastěji používané jsou univerzální zdicí tvarovky z vibrolisovaného betonu. Mají pevnou, lehce porézní strukturu, jsou mrazuvzdorné, trvanlivé a svým vzhledem připomínají přírodní pískovec. Pomocníkem při stavbě plotu jsou betonové panely, zručný kutil zvládne jejich montáž svépomocí. Existují dva způsoby montáže. Buď se napevno zabetonují všechny sloupky, do nichž se desky vloží, nebo se sloupky betonují postupně.

V takovém případě boční stranu betonového panelu vyplníte lepidlem a zasunete do drážky sloupku. Takovým způsobem namontujete několik desek na sebe. Jakmile jsou všechny panely na místě a zafixované lepidlem, přidává se z boční strany průběžný betonový sloupek, který se ke konstrukci také fixuje lepidlem. Ten se umístí do vykopané jámy a zabetonuje. Plot následně zakončujete speciálními sloupky, které z boční strany už nemají drážky pro vložení dalších panelů. Při stavbě zdí a zídek lze také různé materiály kombinovat. K ukončení stavby poslouží třeba běžně užívané tašky, dlaždice nebo dřevo, koupit lze i betonové stříšky se sklonem kvůli stékání vody.

Hlavní výhodou zděných plotů je především jejich pevnost a nepropustnost, ochrání vás také částečně před pouličním hlukem. Než se ale pustíte do stavby, zvažte, jestli vás izolace parcely od okolního prostředí neochudí třeba o výhledy do krajiny. Vyšší pořizovací náklady a náročnější stavbu následně kompenzuje téměř nulová údržba a dlouhá životnost.

V posledních letech jsou stále oblíbenější gabionové ploty.Zdroj: ShutterstockKamenivo v kovové síti

V posledních letech jsou stále oblíbenější gabionové ploty. Možná jste o nich ještě neslyšeli, ale určitě jste mnohokrát u rodinných domů viděli konstrukci ze svařovaných kovových sítí vyplněnou kamenivem. Koš se nemusí plnit jen přírodními kameny, pro finanční úsporu se v určité míře používá i recyklovaný stavební materiál nebo betonová drť. Když přidáte do mezer mezi kameny vhodnou zeminu, lze do koše zasadit prakticky jakékoli rostliny. Gabionové stěny se často kombinují s běžnými železnými či dřevěnými ploty, nepůsobí pak masivně. Pořízení je rychlé a nikterak finančně náročné, výhodou je kromě pevnosti a stability přizpůsobivý tvar i výška, variabilní vzhled a také odolnost proti korozi.

Sestavení plotu není nijak složité. Jednotlivé bloky se dovezou v paletách přímo na místo, ploché archy se rozloží do potřebného tvaru a naplní se výplňovým materiálem. Jen je třeba počítat s tím, že u větších plotů se neobejdete bez základů a výztuže. Pokud si zvolíte sypaný gabion, nasypání zpravidla probíhá přímo ze lžíce bagru. Časově náročnější je vytvoření skládané varianty, kdy na vnější strany koše vyskládáte mozaiku třeba ze štípaného lomového kamene, za kterou se vysypává drcené kamenivo či jiný materiál s nižší jakostí. Pozornost věnujte výběru správného kameniva, kámen by měl být dostatečně tvrdý a odolný, proto není vhodný například pískovec.

Plasty

Dřevoplast, chcete-li umělé dřevo nebo WPC, obvykle tvoří za tepla vzniklá směs dřevěných pilin a polypropylenu. Ploty z něj či recyklátů bývají takzvaně bezúdržbové. Jsou odolné dešti, mrazu i prudkému slunci. Nepůsobí na ně ani sůl chemického posypu. Jsou-li špinavé od mechu či projíždějících aut, stačí je omýt vysokotlakým čističem. Nevýhodou je, že plast je lehký materiál a nedá se používat všude, proto se duté části plní pískem, aby odolávaly větru. Plasty se dají doplnit i o jiný materiál, obvykle o dřevo nebo kov.

Skládačkový systém prken a prefabrikovaných hliníkových sloupků je velmi praktický, lze ho jednoduše složit i rozložit. Nečekejte ale, že plot z dřevoplastu bude vypadat jako ten dřevěný, jeho vzhled se blíží spíše plastu, barva je jednolitá a bez přirozených odchylek, ale oproti klasickému dřevěnému plotu má extrémně dlouhou životnost a není třeba ho natírat, impregnovat ani mořit.

Chcete-li zachovat přirozený vzhled okolí, aniž byste jej narušili pletivem, betonem či dřevěnými deskami, zvolte živý plot.Zdroj: ShutterstockŽivý plot

Chcete-li zachovat přirozený vzhled okolí, aniž byste jej narušili pletivem, betonem či dřevěnými deskami, zvolte živý plot. Spolehlivě oddělí vaši zahradu od okolního světa, prostor částečně odhluční, vytvoří stín a pomůže při přirozeném ochlazování okolí, což oceníte zejména v horkých letních dnech. Náklady na pořízení živého plotu nejsou nijak vysoké a výběr druhů je skutečně velký.

Nejčastěji používané jsou jehličnany, ale podle odborníků nejsou ideální. Dostatečně vysoký plot, který ochrání zahradu před zvědavými pohledy, a to i v zimě, lze přitom vypěstovat například z habrů, topolů, ptačího zobu, hlohyně nebo tavolníku. Další možností je nechat stávající plot porůst pnoucí rostlinou, třeba psím vínem nebo stálezelenými rostlinami, jako je břečťan, brslen nebo zimolez.

Nevýhodou živého plotu je, že trvá pár let, než doroste do požadované výšky. Tento problém lze vyřešit vybudováním jednoduššího pletivového plotu, který poskytne zabezpečení do doby, než bude bariéra z rostlin schopná plnit tento úkol sama. Sežeňte si speciální pletivo, určené pro výsadbu stromků v lese, které se po určitém čase samo ekologicky rozloží.

Pevné základy

Než se pustíte do stavby, ověřte skutečné rozměry pozemku, je vhodné také seznámit se svými záměry sousedy. Ať už zvolíte jakýkoli materiál, musí konstrukci plotu tvořit tři hlavní části – základy, pilíře nebo sloupky a výplň plotu.

Povolení stavby
Pokud plánovaný plot nehraničí s veřejným prostranstvím a není vyšší než dva metry, odpadá vám povinnost hlásit jeho stavbu úřadům. A nepotřebujete ani souhlas sousedů. Jestliže však plot s veřejným prostranstvím, například chodníkem, sousedí, potřebujete územní souhlas, kterým se stavba umístí a už nekolauduje. K jeho získání musíte doložit, z jakého materiálu plot bude, jak bude vysoký i rozměry jednotlivých polí.

Nejprve si vytyčíte tvar plotu v terénu. Základem budou sloupky v rozích pozemku a u vrátek a od nich pak budete rozměřovat další sloupky po stejných vzdálenostech, měly by se pohybovat mezi 2,5 m až 3 m. Základy pro plotové sloupky se budují z betonu a plotové výplně lze začít osazovat až po dokonalém zatvrdnutí sloupků v základech. V případě novostavby do plotového sloupku umístíte elektroměr, plynoměr, možná i přístavek na popelnice nebo poštovní schránku.

Všechny základní nosné prvky – sloupky a zděné konstrukce – je třeba stavět na základech uložených v nezámrzné hloubce nejméně 0,8 m, jinak hrozí, že by mrznoucí voda obsažená v zemině nadzdvihovala a ničila konstrukci. Sloupky plotu si rychleji a snadněji postavíte pomocí vrtáku do země. Rýčem vyryjte půdu na hloubku a šířku rýče a pak jednoduše „vrtejte“. Kromě času a síly ušetříte také hodně betonu.

Základy se stavějí nejčastěji betonové, můžete je v rámci úspory materiálu prokládat vhodnými kameny, případně vybudovat jen z kamene. K založení je možné použít podhrabové desky, které nahradí podezdívku. Bývají zhotovené z betonu a jsou vhodné jak pod klasické pletivo, tak třeba dřevěné ploty. Podhrabové desky se zapouštějí do terénu zhruba 10 cm hluboko a jsou uchyceny sloupky pomocí stabilizačního držáku. Montáž je rychlá, snadná a stavebně nenáročná. Navíc zabráníte prorůstání trávy a plevele a znemožníte vniknutí nežádoucím zvířatům na váš pozemek.