Automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu. Díky tomu člověk ani v miniaturní ložnici netrpí vysokou koncentrací oxidu uhličitého z „vydýchaného“ vzduchu a ráno se necítí, jako by strávil noc v ponorce.

Je to bezpečné?

Ale jak vzduch mezi jednotlivými byty uvnitř domu proudí a je v rekuperačním systému čištěn? Je to bezpečné? Podle realitních odborníků se trh těmto otázkám v současné situaci nevyhne.

„Ve všech našich projektech je instalován systém řízeného větrání s rekuperací, ve kterém je vzduch filtrován přes prachové, pylové či uhlíkové filtry,“ říká Petr Valeš, produktový manažer developerské firmy JRD, která patří k průkopníkům rekuperace na pražském trhu s byty. Na takzvaném zdravém bydlení dokonce postavila svůj marketing.

Podle Valeše by systém měl být bezpečný: „Rekuperací prochází získané teplo, ne samotný vzduch. Vzduchotechnika ředí případné škodliviny uvnitř bytu pomocí čistého venkovního vzduchu. Proto se riziko přenosu jakéhokoli viru uvnitř budovy při trvalém větrání podstatně snižuje a urychluje se odvod kontaminovaného vzduchu pryč.“

Vyšší náklady

Nájemci kancelářských budov už se začínají ptát na to, jak vzduch uvnitř cirkuluje, jak se čistí a jak často mění filtry v potrubí. „Také rekuperace vzduchu je silným tématem diskuzí, za jakých technických podmínek bude dál zcela bez pochyb fungovat,“ potvrzuje Rudolf Vacek, ředitel developmentu společnosti Penta Real Estate. Dosud se tímto problémem nikdo detailně nezabýval. Nebyl důvod. Ne všechny budovy tak budou na sto procent splňovat přísnější kritéria a mnoho z nich čeká rekonstrukce.

„Je důležité, aby byl kontaminovaný vzduch v rekuperačním systému čištěn a pokud je dále využíván a zpracováván, aby bylo eliminováno riziko přenosu nežádoucích patogenů,“ říká Vacek s tím, že mnoho systémů teplo a energii z odpadního vzduchu dál využívá v létě k chlazení, v zimě k ohřívání.

„Jakékoli systémy, které počítají s mísením a opětovným využíváním odpadního vzduchu, bude nutné navrhovat s vědomím možných rizik a ideálně separovat kontaminovaný a čerstvý vzduch,“ tvrdí Vacek.

„Samozřejmě to bude mít určitý dopad na výrobní cenu a také přibude další položka servisu. Ale s ohledem na lidské zdraví to považuji za relevantně vynaložené náklady,“ dodává.