„Lysá hora má své kouzlo, ale my tady v našich Beskidech máme též co nabídnout,“ míní Dawid z Katowic a Józek z Chorzówa přitakává. Beskydy v české verzi s tvrdým „y“ jsou pro ně stejně atraktivní jako ty polské s měkkým „i“. O prvním víkendu v listopadu patří k návštěvníkům právě severní části.

Nejvyšší hora a krásné výhledy

Ke královně našich Beskyd si dovolí přirovnávat nejvyšší vrchol v pohoří Beskidu Śląskiego (Slezských Beskyd). Skrzyczne má jen 1257 metrů nad mořem, oproti „Lysé“ s 1323 metry, nicméně těší se bezesporu podobné oblibě. Dole za obcemi Lipowe a Ostre je odstavených aut jako… třeba u transformátoru na Ostravici. 

„Tohle je méně známá trasa, není tak preferovaná,“ poznamenává Andrzej patřící k místním. Upozorňuje na přírodní rezervaci Dolina Zimnika, památník obětem nacistické okupace Przydroźny Krzyz a studánku Źródelko. „Čistá pramenitá horská voda,“ libují si lidé, jež zde napouštějí nejen obvyklé lahve, ale i desetilitrové barely.

PŮLDRUHÉ hodiny autem po dálnici z Ostravy se naskýtá polská alternativa výletů do hor s výhledy i zajímavostmi.Zdroj: Deník / Radek Luksza

Cesta nahoru na Skrzyczne je není nepodobná výšlapu na „Lysou“ od Papežova. Až na to, že je nejméně o třetinu delší. Po asfaltu a pod vrcholem se dá využít tuze krkolomné a strmé zkratky. „Ale ty panoramata jsou krásná!“ tvrdí znalci. Myslí výhledy na východ se siluetami Tater. Zatímco na sever leží kotlina u Bielsko-Białe.

Další srovnání přichází na mysl přímo na Skrzycznem, pomineme-li ocelovou konstrukci (s Lysou horou nesrovnatelného) televizního vysílače, jsou to spousty lidí. Okolo poledne je krásně, hlavně páry sedí přímo na zemi a piknikují. Plechovky či lahve s pivem v rukou nebo mezi nohama. Před okénkem v turistické chatě fronta.

Matyska zaujme nejenom věřící

Skrzyczne, jak podotýká Eda z obce Radziechowy-Wieprz, patří k nejvyššímu bodu nejstaršího horského maratonu v Polsku. „Letos jsme udělali kvůli všeobecně známým příčinám pouze individuální tůru po plně značené trase závodu,“ líčí pořadatel akce, na níž se účastníci zpoza jižní (české) hranice počítají jen na prstech.

Matyska se 609 metry, nacházející se přímo v Radziechowech, je ve srovnání se 1257 metry kopečkem. Eda ovšem doporučuje její návštěvu: „Máme tu totiž křížovou cestu Golgota Beskidów!“ Nejen věřící prý uchvátí skulptury zastavení Ježíše na cestě k ukřižování. Krzyż Milenijny (Kříž Milénia) na vršku doslova svítí z dálky.

PŮLDRUHÉ hodiny autem po dálnici z Ostravy se naskýtá polská alternativa výletů do hor s výhledy i zajímavostmi.Zdroj: Deník / Radek Luksza

Rozhled je za pěkného počasí krásný i z Matysky – místa uctívání mučednického kultu spasitele křesťastva a romantického posezení párů. Akorát návrat do vesnice se příliš nedoporučuje po východní straně. Je tu zrádný svah s bahnem; což turistka Joanna poznává na vlastní kůži, respektive fialovou bundu, po podklouznutí.

Browar není jen exit z výpadovky

Do dvojobce Radziechowy Wieprz se odbočuje z rychlostní silnice S1 (vedoucí ostatně k hranici na polsko-slovensko-české trojmezí) u odbočky s názvem Browar. To znamená „Pivovar“ a on zde také skutečně je, jmenuje se podle zdejšího většího města Źywiec. Kdo netrpí pivařskými předsudky, může se podívat i jeho muzea.

PŮLDRUHÉ hodiny autem po dálnici z Ostravy se naskýtá polská alternativa výletů do hor s výhledy i zajímavostmi.Zdroj: Deník / Radek Luksza

„Teď se tam nedostaneš. Všecko je zavřené kvůli pandemii,“ líčí u bran historického areálu senior vybírající z bankomatu złote. Sám źywiecki pivovar dobře zná a prozrazuje například, že svého času si v něm razí vlastní žetony, jimiž zaměstnanci tehdy platí za pití v hospodách. A ač patriot, neopouští si ódu na pivo z Česka!