Kliknutím zvětšíteŽeleznou oponu a symbol rozdělené Evropy vystřídala spolupráce s Rakouskem, na vřesovištích se pasou divocí koně a lidé míří k obnoveným vyhlídkám. „Podyjí se za třicet let změnilo výrazně k lepšímu. V lesích ubyly dříve dominující jehličnany a nahradily je druhy listnáčů, které jsou zde doma. Zbavujeme se nepůvodních druhů jako třeba trnovníku akátu, expanzivních pajasanů či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ přiblížil ředitel národního parku Tomáš Rothröckl.
Z lesů také přestaly mizet staré a popadané stromy. Správci parku totiž dávají přednost přirozeným procesům před zásahy člověka. Vrátili se také k obnově takzvaných pařezin, nízkých lesů, v nichž seříznutý nebo zničený stromek přirozeně obráží výmladky, „Výsledkem je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ vysvětlil Rothröckl.
Zatímco před rokem 1989 se mohli turisté vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes křižují desítky kilometrů značených cest. Pěšky, na kole i na koních. „Přímo v terénu mohou získávat informace z řady infopanelů. Vzdělávací programy pro školy a školky navštívilo přes pětačtyřicet tisíc dětí. Správa parku uspořádala přes čtyři stovky populárních komentovaných vycházek pro veřejnost,“ doplnil mluvčí parku David Grossmann.
Každý kout je krásný
Například na dříve poloprázdné vyhlídce Králův stolec se dnes tlačí i desítky lidí. Přijíždí sem i ze vzdálených míst, někteří s karavany na přespání. Pravda je, že jsem tam vždycky obdivoval klid, což teď moc neplatí. I tak je tam ale krásně,“ má jasno Brňan Vratislav Bureš.
Jen těžko vybírá své nejoblíbenější místo i obyvatelka Znojma Veronika Králová. „Každý kout je krásný, nejčastěji ale snad chodím na Kraví Horu v blízkosti Znojma. Nevynechala bych ani všechny vyhlídky nebo žlutě značenou trasu, která vede až k Papírně, bývalému mlýnu pod vinicí Šobes,“ doporučila místní průvodkyně.
Právě proslulá vinice Šobes, která roste v kopci nad meandrem řeky Dyje je velkým lákadlem turistů. Odměnou za výstup je jim i ochutnávka vín Znovínu Znojmo, který na starobylé vinici hospodaří. Společně s městem Znojmo usilují vinaři i o jeho zápis do seznamu památek UNESCO. „Bylo by to krásné, ale nejspíš by se sem nahrnuly další davy turistů. Těžko říct, co je dobré,“ zvažoval Bureš.
Srdcem je řeka Dyje
Lidé obdivují v parku obrovské plochy vřesovišť i divoké exmoorské koně, které je už tři roky cíleně spásají. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic či u Havraníků.
Za dobu existence národního parku správci chráněného území opravili šest rybníků a vybudovali desítku tůní pro obojživelníky. „Pečujeme nejen o zachování rázu krajiny ale i o malebná sídla a historické památky. Tomu napomáhají i dobré vztahy s místními komunitami, díky jim jsme zachránili už osm památkových objektů,” vyzdvihl Rothröckl.
Srdcem národního parku protéká řeka Dyje. „V minulosti její režim určovaly jen potřeby výroby elektrické energie a důsledkem byly malé povodně i několikrát za den. Dnes už se průtoky více podobají přirozenému rytmu přírody. Podařilo se nám s energetickou firmou dohodnout na režimu v elektrárně přehrady ve Vranově nad Dyjí. To přineslo výrazné zlepšení v životě celého ekosystému řeky a jejího údolí,“ ocenil Rothröckl.
K výročí vydali správci parku knihu Podyjí v proměnách času. Autoři v ní zachytili historické obrazy. Z pohlednic a fotografií vybrali téměř dvě stovky míst, která navštívili a zdokumentovali. Vznikla tak jedinečná sbírka, která dokládá změny krajiny za více než sto posledních let. „V devíti kapitolách se věnujeme řece, údolí Dyje i krajině Podyjí. Čtenáři zhlédnou proměnu obcí, historických památek nebo státní hranice,“ přiblížil autor Petr Lazárek.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
