Jak to bude s lesy ve Hřensku? Po ohnivém infernu zůstal obraz zmaru

Hořet začalo v neděli a během 24 hodin se požár rozrostl až na 10 hektarů lesa. To už musely být evakuovány desítky lidí. Požár se šířil ještě několik dní. Zničil 1060 hektarů porostů v Českém Švýcarsku a 300 hektarů v Saském Švýcarsku. Spálil několik domů a majetek tamních obyvatel.

České Švýcarsko: Ožehlé stromy mohou umírat léta, dřevo je téměř bez využití

Někteří svědkové hovořili o tom, že u Mezné vzniklo dokonce ohnivé tornádo. S ohněm bojovalo na 6000 hasičů, více než stovka utrpěla zranění. Zápach kouře se šířil a cítili jej lidé až na Hané. "Náklady na likvidaci požáru v Českém Švýcarsku dosáhnou stovek milionů korun," řekl ministr vnitra Vít Rakušan.

Vyšetřování pokračuje…

Po ohnivém pekle zůstal obraz zmaru: spálená země s trčícími černými pahýly. Policie požár vyšetřuje jako trestný čin obecného ohrožení. Případem se zabývá speciální tým krajských kriminalistů s pracovním názvem Park, který spolupracuje s děčínskými kolegy. Hledání viníků, kteří les zapálili, podle policistů potrvá ještě několik týdnů až měsíců. Požár však s největší pravděpodobností způsobil nějaký turista. Zřejmě ohněm nebo cigaretou…

Je viníkem kuřák, sucho, kůrovec nebo ochranář?

Ozývají se však hlasy, že vinu na ničivém požáru nesou také ti, kteří rozhodli, že suché kůrovcové dříví zůstane ležet v lese. Například podle Jana Příhody z think tanku Czech Forest právě toto dřevo zásadním způsobem přispělo k neobvykle rozsáhlému a intenzivnímu ohni. Příhoda uvedl, že nebylo otázkou, jestli v parku shoří velká část lesů, ale jen kdy to bude. Organizace před obrovskými požárními riziky při ponechání souší v lesích varovala už v roce 2018.

Zájem o dřevo je obrovský. Lidé kupují vše, co roste, říká šéf Lesů ČR Groda

Případ okomentoval dokonce i prezident Miloš Zeman. "Požár se rozšířil především díky tisícům a tisícům uschlých stromů napadených Bursíkovým kůrovcem," prohlásil. Podle něj je na vině také "zrůdná filozofie" bezzásahových zón, kdy se nechávají padlé stromy ležet v lesích.

Pahýly jako memento

Stejně tak se rozcházejí i názory na to, jak se bude vypálené území obnovovat. K tak rozsáhlému požáru totiž v Česku ještě nikdy nedošlo. Například děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity Vladimír Bejček má zato, že z dlouhodobého hlediska bude mít požár pozitivní vliv na život divoce žijících zvířat, protože shořelé smrkové porosty nahradí zřejmě smíšené lesy, které budou pro zvěř příznivější. Řada odborníci je optimistická: počítají s tím, že spálený les zregeneruje rychle.

Město duchů. Hřensko je po požáru téměř prázdné, turisté se vrací velmi pomalu

Jan Příhoda tento optimismus nesdílí. „Příroda se začne určitě obnovovat. Ale je otázka, kdy a v jaké podobě. Obnova, která bude stabilizovat svahy a kdy nebude docházet k degradaci půdy, která zabrání erozi a bude efektivně zadržovat vodu v krajině, může trvat i desítky let,“ podotkl. Připomněl, že po velkém požáru lesa před deseti lety v bzenecké Doubravě se tam přemnožili chrousti a obnovu porostů dlouhodobě decimovali.

„Oheň pohltí stovky druhů rostlin a živočichů, všechna mláďata zahynou. Nemyslím si, že by člověk měl v kulturní krajině České republiky vítat takovýto restart přírodních procesů,“ řekl Jan Příhoda.

Pahýly, torza stromů i roky odumírající ožehlé kusy se pro zpracování v průmyslu nehodí. V bezzásahovém území většina zřejmě zůstane nevytěžena a časem zetlí. Podle Tomáše Vršky z Mendelovy univerzity ovšem může ohněm poškozené a oslabené stromy na okraji požářiště opět napadnout kůrovec.

Obnovu lesa ovlivní vývoj klimatu

„Po požáru začíná dlouhý proces vývoje lesa, a to na mnoha místech takřka od nuly,“ vysvětlil mluvčí Správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov. Podle něj vyhořelé plochy jako první obsadí takzvané pionýrské dřeviny, zejména bříza, osika, borovice a jeřáb. První obnova by měla být viditelná již v příštím roce, souvislý porost by se měl objevit v horizontu pěti let.

Po deseti až patnácti letech by se pak výška stromů mohla pohybovat mezi pěti až sedmi metry. „V tomto porostu by měly být viditelné další, takzvaně vtroušené dřeviny, zejména buk či dub. Po této době již laik nejspíše ani nebude vnímat, že se jedná o požární plochu,“ uvedl Tomáš Salov.

Víte, že? Nejdrsnějším zážitkem byly záběry hořících domů v Mezné, říká reportér Deníku Zjistěte více o Deníku

Vývoj lesa však bude pokračovat dál. Po šesti až sedmi dekádách by měly zmíněné vtroušené dřeviny začít postupně převažovat. „Je těžké předvídat, jaká bude konečná podoba budoucích porostů. Hodně bude záležet mimo jiné na vývoji klimatu, je možné, že území národního parku bude kvůli těmto změnám nakonec spadat do zcela jiného lesního vegetačního stupně, než je tomu nyní,“ upozornil mluvčí. Pokud se prognózy klimatologů naplní, lze podle něj předpokládat posun od převažujících bukových porostů směrem k lesům, v nichž převažují duby a borovice.

Optimismus do výhledu na obnovu lesa nečekaně vnesla už první srpnový týden kontrola vyhořelého prostoru u Vysoké Lípy. K velkému překvapení objevili hasiči na několika místech novou trávu, která už se prodírala spáleništěm.

Ubylo turistů, ubylo peněz

Požár a jeho následky vyhnaly z Českého Švýcarska většinu turistů. A to je problém, protože turistický ruch je pro obživu zdejších obyvatel velmi významný. Podle destinační agentury České Švýcarsko největší škody utrpěla ubytpvací zařízení. Řada z nich musela během požáru úplně zavřít, odliv návštěvníků však postihl i ostatní ubytovatele. Jejich ztráty jdou do desetitisíců až statisíců korun. Někteří návštěvníci navíc odříkají pobyty rezervované na podzim a dokonce i na příští rok.

Nejzajímavější stromy České republiky: Zažily bitvy i milenecká dostaveníčka

Hoteliéři a majitelé penzionů se během požáru svými problémy netajili. Nyní už o těžké situaci a ztrátách řada z nich nechce mluvit. „Nezlobte se, už se k tomu nechci vyjadřovat, všechno už jsem řekla, a od té doby se nic nezměnilo,“ omluvila se Martina Koudelková, která provozuje Penzion Soutěsky v Hřensku. Během požáru musela penzion zavřít, a pak se její zařízení muselo potýkat s rušením pobytů.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce ubytovatelům ztráty sanovat.

S použitím zpráv Alexandra Vanžury a Přemysla Spěváka