Od přírody to byl ideální dárek k desátému výročí této kulturně – společenské události, která přilákala neuvěřitelné množství návštěvníků.

Ti se sešli v souladu s tradicí u příbytku českoskalického chalupáře a malíře Romana Rejholda, kde se blízká stodola i louka staly otevřenou galerií. Při této výtvarné akci, která od svého počátku sází na uměleckou rozmanitost, autenticitu vystavených děl a hlavně na neopakovatelnou atmosféru, se návštěvníci opět mohli osobně setkat s autory a případně jejich prostřednictvím proniknout do jejich výtvarného projevu. Hned na začátku se prostor zaplnil lidmi, kteří na stůl přinášeli rozmanité pochutiny včetně vybraných nápojů.

To už byl čas na zahájení letošního ročníku. Pozváni byli všichni autoři, kteří dosud v tomto kouzelném zákoutí vystavovali. Někteří z nich z různých důvodů této možnosti sice nevyužili, přesto zde svá díla rozmanitých žánrů a výtvarných technik od malířských projevů, přes fotografie, koláže, sochařské práce, loutky či land artu vystavilo 15 umělců. Součástí Drajborny sobě byl obsáhlý katalog představující nejen umělce, ale také anketu mezi zúčastněnými výtvarníky vztahující se k jubileu včetně výběru fotografií ze všech ročníků.

Po úvodním slově následovala komentovaná prohlídka, kdy jednotliví výtvarníci četným zájemcům představili svá vystavená díla. Po poledni už louka za stodolou patřila náchodskému divadlu Dred, které ve svém představení v performativním duchu přineslo velmi osobní a osobité sdělení, v němž nechyběla neprvoplánová nahota a zavedení diváků do přilehlého lesa. Zmíněná nahota nikoho, až na nějaké výjimky, nepobuřovala, a smysluplně doplňovala celou divadelní performanci. 

Mezitím bylo na okraji louky rozvinuto dlouhé bíle plátno a přineseny kbelíky s barvami, košťata a štětce. Netrvalo dlouho a do svých výtvarných aktivit se interaktivně zapojily zejména děti, pro něž se tento způsob využití volného času stal zároveň dobrým malířským zážitkem, jež otevřel jejich tvůrčí energii a nadchl je pro malířskou cestu. V přátelské a radostné atmosféře se Drajborna sobě přehoupla do odpoledních hodin, kdy vystoupili skvělí náchodští muzikanti - kontrabasista Marek Macek a kytarista Pavel Čermák. Ty později vystřídal výborný trutnovský písničkář Pepa Lábus.

Drajbornu sobě považuje za mimořádný projekt, který sdružuje lidi se zájmem o tvorbu, náchodská malířka Václava Henclová. „Umožňuje vzájemnou konfrontaci i spolupráci podobně smýšlejících výtvarníků napříč generacemi, oslovuje přátele, poučené i nepřipravené publikum, navíc vytváří prostor pro setkání a debatu mezi všemi, kteří jsou k tomu přístupní. Unikum tvoří z akce její zakotvení v místě periferie regionu, nutnost za výstavou cestovat, prostředí venkovské stavby a zároveň její omezený čas jednoho dne a noci,“ řekla.

Náchodský fotograf Petr Šulc si je vědom, co obnáší pořádání výstav tohoto typu. „Jestliže něco trvá 10 let, lze už mluvit o tradici. Jsem rád, že se organizátorům podařilo udržet zájem autorů i návštěvníků výstavy. Jsem také rád že můžu být u toho, moc si vážím své druhé účasti mezi tolika výbornými výtvarníky,“ uvedl fotograf.

V souvislosti s jubileem organizátoři při velkolepé kulturní oslavě upozorňují, že desátým ročníkem tato kulturní událost nekončí, ale právě naopak, bude směle směřovat do další dekády.

„Deset let znamená vlastně totéž jako první ročník, nic se nezměnilo, myšlenka a emoce jsou stále stejné: Budeme to dělat tak dlouho, dokud nás to bude bavit, a vždy se těším na to, co nám všem tento jeden den v roce přinese a čím překvapí,“ doplnil spolupořadatel a majitel této dechberoucí lokality Roman Rejhold.

Hynek Šnajdar